Gadjo dilo
Gadjo Dilo
The Crazy Stranger
Gádžo dilo
Obsahy(1)
Mladý Parížan Stéphane prichádza uprostred zimy na stanicu v Bukurešti, sprevádzaný zvláštnou piesňou s "fatálnym" ženským hlasom, ktorý vraj patrí speváčke Nore Luce. Práve za ním sa vydáva kamsi na rumunský vidiek, aby hľadal tú rómsku speváčku, ktorej hudba jeho otcovi i jemu samotnému tak učarovala. Namiesto nej objaví komunitu olašských Rómov, ktorí žijú na okraji dediny, sčasti trpení, ale i nenávidení miestnym "bielym" obyvateľstvom. Prostredníkom, ktorý Stéphana uvedie do zvláštneho a chaotického sveta cigánskej hudby a zvykov, je Izidor, bulibaša čiže hlava miestneho klanu, starec, ktorý ochraňuje "svojho" Francúza ako raritu. Stéphanovi na jeho nových priateľoch, medzi ktorých patrí i krásna, vášnivo divoká a nespútaná Sabina, jediná, kto rozumie jeho reči, vadí ich neporiadok, nespoľahlivosť a zbytočné frajerstvo. Postupne sa ale s nimi zžije a oceňuje ich otvorenosť, muzikálnosť a vrelosť. Jedného dňa však spolu s nimi pozná trpké ovocie rasovej neznášanlivosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
,,MOJI BRATŘI, AŤ VÁM BŮH PŘINESE HODNĚ ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ!“… /// Stefan mezi indiány. Výprava za hudební můzou do místa, kde mu nerozumí (ani kdybys uměl řeč chlapče!). Rumunskej venkov, novodobá Osada Havranů – to je příležitost k poznání bližního svého. Taky mi to připomíná tu vo Černý kočce a bílýmu kocourovi. Jen tady je to takovej (skoro)dokument, našroubovanej na příběh Francouze, hledajícího zpěvačku. Co je a co není hraný brzo rozeznáte. Cigánská svatba, šukačka, rvačka i odmoření vesnice. Takový… autentický, místy špatně pochopitelný, ale hlavně dost dobrá pomůcka ke studiu (hlavně ty slovní kombinace!). Ať už jedete v čemkoliv. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Certifikát na panenství EXISTUJE! 2.) Miluju ty písničky v indických filmech. 3.) Dilina šis! 4.) Thx za titule ,,cyrilko“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Po zaprášených cestách bez asfaltu prichádza do cigánskej osady francúzky gádžo. Či dilo neviem, ale dilino určite. Hľadá speváčku, ktorej piesne počúval jeho otec pred smrťou, takže hop-či-čičiči hudby si užijete dosť. Zahľadel sa do cigánky, ktorá má muža v Belgicku (tam inú podporu majú, vieš gádžo...), takže čoraz viac priestoru dostáva love story, no a koho vidím prichádzať? Koho víta celá osada? Ave!!!...Avarde!!!...Z väzenia sa vracia, ten ktorý nikdy nikomu neublížil a to ešte netuší, že kvôli nemu ľahne popolom celá osada. Porovnávať to s Kusturicovým filmom Biela mačka čierny kocúr nemá význam. Áno sú tu cigáni a humor, ale to je asi tak všetko čo ich spája. Humor tu nie je tak očividný a priamočiary ako u Kusturicu, no napriek tomu som sa bavil. Bavil na cigánskej mentalite, na každej drobnosti, ktorá sa mihne v osade. A najviac? Najviac ma rozosmial tanec nad hrobom s vodkou v ruke a cigánsky šampón...Vlasy zleješ vodou a masíruješ nazbieranými lúčnymi kvetmi. Slovenský gádžo dáva 80%. ()
Není mi sympatická tato kultura, ani způsob života, který ve mně vyvolává smutek. A tak nedokáži film ocenit jako vy ostatní. Ani nechci, zkrátka mě neoslovil. Jediné, o čem nemohu diskutovat je fakt, že hudebníci jsou Romové náramní. ()
Romantika svobodného žití, nádherná lehkost nespoutaného bytí a najednou šlus. Nádherně emotivní snímek plný překrásné muziky. ()
Gádžo Duris prichádza pre potreby scenára na nejakú doby do rómskej osady, čo je pre gádža zo Slovenska absolútne nepredstaviteľná záležitosť, aby tu strávil najkrajšie chvíle svojho života. To je jasné z prvých minút filmu. Z nich je jasné po prvom zábere na peknú rómku, kam sa bude scenár uberať a že film nebude nijako zvlášť dejotvorný. Popravde ten nerieši skoro vôbec nič, rómovia spievajú, bavia sa, občas niekoho oplačú, jedná sa totiž o Gatlifovu oslavu života tejto komunity. Problémy typu chudoba, nedostatok jedla, zima (niekde chýbajú okná a vonku je sneh) a podobne sa neriešia. Lenže v záverečných minútach sa naraz spamätá a drasticky zmení žáner, pretože bez rasizmu to proste v takýchto typoch filmu nejde a zrazu tu máme revenge drámu. Vzhľadom k pohodovej atmosfére filmu mi to pripadalo dosť pritiahnuté za vlasy. Ešte na margo porovnania s Kusturicom, ten rád inscenuje nereálne komické sekvencie pre diváka, aby ho rozosmial, čo Gatlif rozhodne v úmysle nemal, jemu išlo o niečo úplne iné. Záverečná scéna sa mimoriadne vydarila. 70%. ()
Ja Durisa moc nemusím, ale tu bol fantastický. Amen. Strašne veľa kriku - ma hlava z toho bolela ... ale ináč za tri *. ()
Takovéto filmy o Rómských komunitách a problémech mě nikdy nelákali ba naopak. Musím však přiznat, že v tomto případě to mělo na mě opačný efekt... - 60% ()
Film obcerstvujici, spontanni, hlucny, elektrizujici, syrovy, autenticky, antirasisticky a vrely. Je tu plno ritualu, hudby a pohostinnosti Romu. Jejich etnicita a identita. Rikal jsem si, kde se v zime myji a perou, kdyz stale vypadaji tak ciste. Jsou urcite nejuspesnejsi spolecenskou skupinou z hlediska schopnosti reprodukce narozdil treba od vysokoskolaku, kteri se reprodukuji prevazne citacnim indexem a pachaji na sobe holocaust. Shledl jsem na promitani v Bukuresti. ()
Optimismus, dobrá nálada, nespoutanost, veselí, radost, bezprostřednost, nezdolný temperament, primitivní lidské pudy, divokost, bouřlivost...To vše na mě sálalo z tohoto sympatického rumunského snímku. Velmi jsem ocenil původní verzi s francouzskými titulky. Lámu si teď hlavu, proč právě rumunština patří mezi romanské jazyky, protože jsem za celých devadesát minut pochytil pouhé dobře a šťastný. ()
Supr film z předměstí Bukurešti. Franzouc příchazející hledat z nahrávky po otci na které je nějaká místní zpěvačka. Celý film doprovází skělá hudba 85%. ()
Vážně skvělý film - krásná Rona Hartner v roli cikánský děvky a skvělá hudba. V atmosféře se blíží Černé kočce, bílému kocourovi, ale přitom jde o něco dost jiného. ()
Velmi příjemná oddychová záležitost z prostředí rumunského venkova, z cikánské společnosti. Pokud rádi Kusturicu, pak by tohle měla být sázka na jistotu :) ()
Šukar. Živelné, hezké, muzikální. Cikánská kultura v nejčistší podobě. Závěrečné vystřízlivění je o to krutější. (724., 23. V. 2012) ()
Pozerat sa na to, ako nejaky demental a miestny Down /Romain Duris/ tuzi spoznat Cigansky svet a Ciganske osady, je pre mna asi tak vzrusujuce, ako predstava opalovania a kupania sa na Cukotke. No nic to, zas dalsi dovod, preco z Balkanu sa oplati vsimat len Kusturicu a jeho filmy. Rumunsku kinematografiu s takymito "filmovymi nadherami" fakt nie. 31 % ()
Původnost, jednoduchost, živočišnost, barevnost, bezprostřednost, kterou je lepší vidět, než to popisovat, a žít, než o tom teoretizovat. Ovšem není to náš obraz a náš život. Je to mizející obraz, život i svět. ()
Opět živočišné stejně jako Transylvánie, kterou jsem viděla jako první. Koncept je vlastně skoro stejný jako v Transylvánii či Exilu - najít sama sebe díky pobytu v cizím prostředí, a to za zvuku skvělé muziky. Jen mě bavilo pozorovat, jak si Francouz myslí, že mu budou rumunští cikáni rozumět francouzsky. I když v tomto filmu to jaksi funguje i vice versa :-) ()
Hudobno-zábavná sonda do života cigánov žijúcich v Rumunsku z pohľadu mladého francúzskeho tuláka, hľadajúceho nejakú neznámu speváčku Noru Lucu, ktorú pozná iba zo starej nahrávky od jeho otca. Príbeh je dosť jednoduchý (čo je trochu na škodu, lebo situácia nahrávala väčšiemu záberu), ale čo sa týka priam až dokumentaristického zobrazenia života chudobných, ale energických a pohostinných cigánov, tak film má veľké pozitíva... Poteší aj ľúbostná romanca medzi Stéphanom a Sabinou, ktorá oživila aj trochu smutný (ale predpokladaný) záver filmu. ()
Rona Hartner excelentní. ()
Přesně pro takové momenty člověk shlédne několik desítek hodin filmového plátna, aby našel podobný skvost. ()
Zajímavej a neznámej snímek z rumunsko-francouzský koprodukce. Jinej pohled na Cikány (nebo Romy, chcete-li). Stéphane se nějak zatoulá do Rumunska aby našel jednu zpěvačku a už tam jaksi zůstane. Poznává Romy, jejich kulturu, jazyk a hudbu. No a jednu bejvalou štětku, do který se zamiluje. Pěkně natočenej film se super muzikou a výbornejma hercema, kterej by si zasloužil bejt víc známej. Ale jednu vadu má. Ukazuje Cikány až v moc dobrym světle. Pravda je jiná, a my to víme. Pár fotek z Chánova úplně stačí. Hudební talent se jim upřít nedá. Ale jinak pro ně moc pochvaly nemám. Jestli to byl záměr režiséra, to netušim. To jediný mi to kazilo, ale jinak moc dobrej film. Kdyby jen ty titulky byly trochu kvalitnější pro nás, co neumíme francouzky, cikánsky, ani rumunsky... ()