Gadjo dilo
Gadjo Dilo
The Crazy Stranger
Gádžo dilo
Obsahy(1)
Mladý Parížan Stéphane prichádza uprostred zimy na stanicu v Bukurešti, sprevádzaný zvláštnou piesňou s "fatálnym" ženským hlasom, ktorý vraj patrí speváčke Nore Luce. Práve za ním sa vydáva kamsi na rumunský vidiek, aby hľadal tú rómsku speváčku, ktorej hudba jeho otcovi i jemu samotnému tak učarovala. Namiesto nej objaví komunitu olašských Rómov, ktorí žijú na okraji dediny, sčasti trpení, ale i nenávidení miestnym "bielym" obyvateľstvom. Prostredníkom, ktorý Stéphana uvedie do zvláštneho a chaotického sveta cigánskej hudby a zvykov, je Izidor, bulibaša čiže hlava miestneho klanu, starec, ktorý ochraňuje "svojho" Francúza ako raritu. Stéphanovi na jeho nových priateľoch, medzi ktorých patrí i krásna, vášnivo divoká a nespútaná Sabina, jediná, kto rozumie jeho reči, vadí ich neporiadok, nespoľahlivosť a zbytočné frajerstvo. Postupne sa ale s nimi zžije a oceňuje ich otvorenosť, muzikálnosť a vrelosť. Jedného dňa však spolu s nimi pozná trpké ovocie rasovej neznášanlivosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Krásný, třetí film Gatlifovy trilogie z cikánského prostředí. Silný příběh a pro mě hluboký zážitek. Specifická cikánská hudba, "kultura" života a vůbec atmosféra rumunského venkova, "domorodí" herci včele s nezaměnitelným Izidorem Serbanem a jejich Romale, nádherný úsměv nádherné Rony Hartner... jenom ten vrchní byl takovej... divnej. ()
Krásné rumunsko - francouzské drama s velice silným příběhěm...Mladý Francouz přichází do zapadlé cikánské vesnice, aby našel dívku, co nazpívala kazetu, která mu zůstala po jeho otci. Dostane se mu zde vřelého přijetí a na nějakou dobu se stává součástí jejich komunity a nachází tu mnohem víc než původně hledal - štěstí, ale... ()
Už keď som ho videl pred rokmi po prvý krát, zanechal vo mne hlboký dojem. Výborne zobrazená nespútanosť, impulzívnosť a schopnosť užívať si život aký je a čo prináša. Ostrý kontrast s našou kultúrou, neustálym plánovaním, uvažovaním o budúcnosti a napĺňaní očakávaní, ktoré sú na nás kladené zo všetkých strán. Chcelo sa mi vycestovať na Balkán a byť niekoľko týždňov podobne ako Stéphane s nimi, oslobodiť sa od všetkého a žiť len pre daný okamžik.... ()
Čo k tomu povedať, Príbeh mladého šibnutého francúzika, ktorý je natoľko hlúpy, že sa zžíva so skupinou olašských cigánov. Pekná štúdia cigánskeho života... ktorý je len o zábave. Nulová zodpovednosť, žiadny záujem o prácu. Proste ako hlupučké deti. Ten koniec filmu bol iba vyvrcholením toho, čo sa asi muselo stať. Nepochopil som len o čo autorovi šlo s tou reakciou francúza. žeby pochopil??? V každom prípade to bolo dobre zahrané, aj rumuni štatisti to hrali tak ako by tam ani kamera nebola :) ()
První seznámení s Gatlifovým dílem. Takhle jsou ti Cikáni o hodně sympatičtější. Krásné poznávání jiných kultur, cesta za kořeny, láska, vášeň, rumunské prostředí, francouzský šarm. ()
Vynikajuci film opisujuci niekolko-dnovy pobyt mladeho francuza medzi rumunskymi ciganmi, kde nahodne "zakotvi" pri honbe za hlasom spevacky z kazety. Zivocisna a sexy Rona Hartner v roli Sabiny je uzasna. Cely film vam do usi zneju ciganske rytmy a kazdou sekundou vnimate bezprostrednost, radost, otvorenost a vasen prostych ciganov a ich zvyky. Tieto sympatie vo mne vzbudzuju snad len vdaka snahe rezisera v tomto filme vykreslit ich z tej "pozitivnej" stranky. :) Kazdopadne, film jednoznacne stoji za to. ()
No dik more! To už je čo za nápad ísť do cigánskej dediny hľadať nejakú fiktívnu speváčku? Všetko je to imaginárna romantika. Keby ste tam vliezli naozaj tak vás čaká iná káva. Zrejme rovnaké stereotypy ako v prípade židovských filmov. Tí sa tiež cítia vždy utláčaní.. ()
Jsem upřímně zděšená z komentářů k tomuto filmu. Jak to možné? To je každý druhý uživatel čsfd rasista? Nebo právě jen rasisticky smýšlející osoba má potřebu se právě k takovémuto filmu vyjádřit? Přitom film je opravdu dle toho, jak Romy znám velice výstižný. Jsou celý život takoví, jací gadžové dokážou být snad jen v dětství. ale k tomu ještě vášniví a nebezpeční. Krásný a téměř dokumentární obraz. Sice poněkud předvídatelný příběh. Ale navadí. Krásná hudba, krásní lidé. Snad mne mrzela jen ta scéna, kdy tatík prvně vezme do ruky housle. To tedy přehnali - a navíc si s tím záběrem nikdo moc práci nedal, takže člověku, který už kdy viděl někoho hrát na housle musí být trapně. Ale jinak jsem tímto filmem mile okouzlena. ()
K tomuto filmu se z mé strany váže tak trochu úsměvná událost. Když jsem sehnal, říkal jsem si, že když je to francouzský film, dám ho bez titulků. Moje první zhlédnutí tohoto filmu bylo tedy čistě v původním znění, bez jakéhokoliv překladu. Když jsem ovšem záhy po jeho spuštění zjistil, že francouzsky mluví pouze hlavní hrdina, musel jsem uznat svou porážku. Paradoxně mi to však pomohlo lépe se s hrdinou sžít, on totiž také nerozumí lidem okolo sebe. Nakonec jsem déj filmu pochopil beze zbytku a kupodivu jsem se cítil obohacen. Po dalším zhlédnutí, tentokrát už s titulky, jsem si už pouze vychutnával dialogy postav. Jinak se opravdu jedná o velice působivý film. Nečekejte scénář plný šílených překvapení nebo manýristickou režii. Čeká vás solidně natočený poetický příběh se skvělými dialogy a excelentními hereckými výkony śtřední trojice Romain Duris, Rona Hartner a Izidor Serban. Škoda je podle mě jen konce, který mi přišel trochu samoúčelný. Ale to mohlo být jen mnou a o hvězdičku míň tomuto filmu rozhodně dávat nebudu. ()
Nechutné prostředí, nechutní lidi, nechutný primitivní příběh. Jedině ta cikánská muzika stojí za zmínku. Jinak vysoké hodnocení je podivné, neodpovídající, protože film je naší civilizační kultuře naprosto cizí. ()
Nevím, jestli jsem v poslední době viděl něco levicovějšího. Hlavní hrdina - francouzský student hledající romskou zpěvačku, má dlouhé rozcuchané vlasy, rozbité boty a vypadá jako polovina studentů filozofie na Univerzitě Palackého. Když učí prostinkou Cikánku z osady nadávat francouzsky na Le Pena, jeden si pokládá otázku, jestli to má být jako vtip, nebo je to skutečně míněno vážně. Dávám tři hvězdy, protože mám romantické filmové romství/cikánství opravdu rád. A kousek z něj alespoň v Rumunsku opravdu existuje. ()
Velmi dobrý film se skvělou hudbou. ()
Začátek filmu před titulky nebo i titulky samotné jsou dost často nápovědou, jestli se vám film bude líbit. ()
Parádní, téměř bezchybný film. Velmi krásná a skvěle pohybově nadaná Rona Hartner, sympaťák Romain Duris - i když s jeho pekelným účesem bych udělal krátký :) proces - a banda cigánů, kteří hrají tak, že snad ani nehrají, oni to prostě žijí. S tímto filmem lze srovnat snad jen film Cikáni jdou do nebe, který ač je lepší, tak je nedoceněn - s nižším hodnocením, zřejmě hlavně díky tomu, že jej mnoho pamětníků má spojeno se Sovětským svazem a jeho filmy u nás protěžovanými v 70. letech... Oba tyto filmy, však nezatíženy jiným balastem, především krásně naznačují cigánskou životní filosofii i kulturu. ()
Min. 95 % cigáňov sú neprispôsobiví paraziti, ktorí sa priživujú na úkor bielych. Sú bez debát vynikajúci muzikanti, ale to je tak všetko. Podľa tohto filmu tí v Rumunsku majú aspoň svoju kultúru, ale správaním aj tak často krát bližšie ku zvieratám, ako k ľudom. Tak ako si nemyslím, že sú cigáni obeťami spoločenského útlaku bielych, tak nedokážem oceniť tento film ako ostatní. Len scéna v krčme. Ak po tom, čo tam vyprovokovali, ich niekto považuje za obete, tak je chorý na mozog. Film nehodnotím tak zle, pretože je o cigáňoch, ale pretože mi prišiel nezaujímavý. Čo to malo byť? Óda na cigánsky spôsob života? A prirovnávať ho ku Kusturicovi? Od toho má veľmi ďaleko ()
bolo by skvelé točiť viac filmou s cigánskou témou... je to taká osamelá perla,z ktorej presvitá energia a sila. tutti fruti ()
Po shlédnutí tohoto filmu mám chuť se nechat zavřít do rumunské cikánské osady, tancovat, zpívat a pít až do bezvědomí. Krásné právě tou radostí ze života, která je všudypřítomná. ()
Bavil jsem se. Za největší plus považuju to, že film ukazuje Cikány bez obalu se vší svéráznou a odzbrojující pitomostí a zabedněností. Což je něco, čemu se dá smát a co je těžké nenávidět (a co lze nalézt na jakémkoli etniku včetně toho našeho). Přesně takhle si je pamatuju z vojny, kdy jsem s partou Cikánů prožil na jednom baráku dva roky. I emotivní reakce na tragédii hypertofované do hysterického vřískotu jsou tady uvěřitelné... A když se baby s křikem dohadují, co ten cizinec v jejich vsi pohledává ("přišel nám krást naše slepice!") myslel jsem, že smíchy zhebnu. ()