Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Božský hlas, za který zaplatil příliš krutou cenu... Carlo Broschi, zvaný Farinelli (1705–1782), patřil mezi nejobdivovanější operní zpěváky 18. století. Sopranista, vrcholný představitel stylu operního zpěvu bel canto, který díky svému zmrzačení (byl kastrát), zvládl tři a půl oktávy, a dokázal udržet tón celou minutu. Fascinující a nejednoznačná postava je pro autory průvodcem dobou baroka s jeho pompézností a smyslem pro efekty; hrdina si však zároveň zachovává tajemství, jež tkví v neuchopitelném umění dojímat krásou zpěvu. Právě Farinelliho „božské“ umění je ústředním prvkem vyprávění, jež zobecňuje osud skutečné osobnosti v historické době na pozadí vztahů mezi protagonisty a jejich zvláštních „rolí“. Souputníkem jednoho z nejslavnějších kastrátů, jemuž je dáno okouzlovat a milovat ženy, avšak bez očekávaného naplnění, je jeho starší bratr Riccardo. Muž, který zpěváka v dětství zmrzačil, aby uchoval jeho hlas, je pouze průměrným skladatelem; o to zoufaleji se drží geniálního sourozence. Také Georg Friedrich Händel, léta toužící, aby kastrát zpíval jeho skladby. Stává se Farinelliho stále trýznivějším tajným snem. Carlo však zůstává věrný bratrovi a londýnskému souboru italského mistra Porpory. Ničivé spory nakonec ochromují tvůrčí schopnosti všech aktérů, svazovaných závistí, strachem ze ztráty tvůrčí potence a touhou po dokonalosti. Pouta lásky a důvěry se však nakonec ukazují být stejně důležitá, jako věčné, a přece tak pomíjivé umění tónů. Corbiau své téma pojednává v přitažlivých, vizuálně dynamických obrazech, v nichž dominuje na jevišti zpívající, androgynní a magický „král tónů“. Zpěv kontratenoristy Dereka Leeho Ragina a sopranistky Ewy Małas-Godlewské byl pro potřeby filmu digitálně upravován. Atraktivitu myšlenkově i vizuálně pozoruhodného snímku umocňují herecké výkony hlavních představitelů, Stefana Dionisiho (Farinelli) a Enrica Lo Versa (Riccardo). (Česká televize)

(více)

Recenze (103)

mortak 

všechny recenze uživatele

Zajimavé téma je bohužel uzemněno nenápaditou režií, která využívá všechna možná klišé (když se bratři hádají, odnese to zrcadlo; holubice míru, která oznamuje smíření; dialogy obtěžkané velkými myšlenkami a city nedovolují postavám skutečně žít). Ovšem i přes všechny tyto nectnosti je film pro diváka zážitkem a staví před něj jasně všechny problémy a paradoxy přibližování se k Bohu - osamocenost nedobrovolného umělce, který oslavuje Boha svou zrůdností (kdyby Bůh chtěl, abychom Ho neměli, zařídil by svět jinak; jenže křesťané v čele s katolickou církví se od počátku snaží změnit dílo chybujícího stvořitele, který to stvoření zvoral - viz první křesťanský intoš Órigenés, který si Ho uřízl a pak po zbytek života psal o Bohu), a hledajícího základ všeho - Lásku, kterou mu nikdo nemůže dát. Bratr i učitel ho využívá, Handel chápe, že se vlastně jedná o zrůdnou hudební perverzi (i když je jí fascinován) a ženy mu vždy budou patřit jen napůl. ()

esopesokeso 

všechny recenze uživatele

Farinelli bol v detstve mimoriadný dobrý spevák s obrovským hlasovým rozsahom.Podľa tohoto filmu jeho starší bráško Riccardo zavolal guľo-zberateľa a Farinelli už navždy čúral tajne bez doprovodu..V dospelosti bol chýrny zlatý slávik a Riccardo zvábil na neho všetké krásne dievčatá.Za odmenu sa Farinelli mohol pozerať ako to chlapi vedia so ženami.. Zaujímavý film.Ináč údajne Farinelli dokázal na jedno nadýchnutie vydať zo seba okolo 150 tónov. Kastrát Farinelli, anglické titulky.. ()

Reklama

akisha 

všechny recenze uživatele

Velmi slušný a velmi výpravný film, kde je všecho perfektní, ale nic nevybočuje. Například výkon hlavního herce je výborný, ale ne strhující. Scény působivé, ale je jich pár, co mají hloubku. Dokonalá 4* záležitost. A taky - méně nadaný bratr se pro mě zřejmě už nikdy nevymaní ze škatulky vykuleného individua, kterého dost "luxusním" způsobem odpraví doktor Lecter ve Scottově Hannibalovi. Co ale tento menší nedostatek vyrovnává, je nádherná hudba, kterou je film prošpikovaný a několik scén, které se mimořádně vyvedly (u mě chvíle, kdy se Farinelli dozví pravdu a pak samozřejmě Lascia ch'io pianga zpívaná před otřeseným Händelem). Milovníkům filmů o hudbě se nedá než doporučit. ()

Faustka 

všechny recenze uživatele

O filmu jsem si předem nic nezjišťovala, a to bylo dobře. Souznění dvou operních hlasů, kontratenora Dereka Lee Ragina a sopranistky Ewy Mallas – Godlewské do podoby Farinelliho sopránu bylo vytvořeno úchvatně. Ve své době velmi uznávaný kastrát, Carlo Broschi, zvaný Farinelli, zaplatil příliš mnoho, aby mohl být nejlepší. A díky technickým možnostem digitálního sjednocení barvy dvou hlasů, jaké v roce 1994 už byly k dispozici, si jeho božský zpěv můžeme vychutnávat stále. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Dva bratři ... zdánlivě nerozluční, když se dělí o všechno - včetně žen ... ale jeden z nich se po právu cítí jako oběť - třebaže to na první pohled tak nevypadá. Jeho příběh je vyzývavý, drzý, lehkovážný, hříšný - i zdrženlivý ... to když vypráví o bolesti, kterou nemůže vykoupit sebevětší úspěch na prknech, která prý znamenají svět. Dokáže vás oslovit i v případě, že zrovna dvakrát nemilujete operní zpěv - protože to není hudba, kdo je jeho hlavním hrdinou. P.S.: 1) Myslím, že žádný kůň není ďábel ... a nikdy nebyl. Pokud někdo zvládne JEHO úlohu, vždycky je to člověk - žádný jiný živý tvor na to nemá; 2) Snímek se inspiroval reálným osudem pěvce, který si říkal Farinelli. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (3)

  • Carlo Broschi přijal umělecké jméno Farinelli jako projev díků rodině Farinů, nazývané též Conratelli Farini. Tato rodina přejímala určitou formu sponzorství nad kastráty. Kastrace byla v Itálii zakázána v roce 1780, poslední kastrovaný zpěvák zemřel roku 1912. (Zdroj: Cinema) (Terva)
  • Farinelliho party, ktoré žiadny zo súčasných spevákov nie je schopný zaspievať, boli v tomto filme rozdelené medzi kontratenora D. L. Ragina a sopránistku Ewu Mallas-Godlewskú, zostrihané a potom počítačovo spracované, aby sa dosiahla jednotná farba hlasu. (Kristusazapad)

Reklama

Reklama