소원
Hope
Obsahy(2)
V příběhu, v jehož jádru tkví pravda o chladné skutečnosti mnoha lidí, se jen po malých dětských krůčcích pohybuje sotva osmiletá Se-won (Re Lee). Ta se na svět kolem sebe dívá i přes tíživou ekonomickou situaci rodičů, zatížených dvojím zaměstnáním a nevyzpytatelnou ekonomickou krizí, očima nadšené dívenky, očekávající za každým rohem klauna s červeným nosem či jiné radostné povyražení. Svět kolem ní hýří pestrými barvami a poletujícími úsměvy. Její mysl krouží vysoko v oblacích, když v tom se její naděje mění v živoucí peklo, když je jednoho deštivého rána, přesně takového, jaké si každý z nás dokáže při pohledu za okenní tabuli sám představit, oslovena neznámým vrávorajícím mužem. Její dětská důvěřivost ji přivádí na scestí, z něhož vede cesta jen k utrpení a nepolevující bolesti, provázející ji po celý zbytek života. Se-won je neznámým mužem na blízkém opuštěném staveništi krutě zbita a sexuálně zneužita. Díky mobilnímu telefonu je dívenka schopna dovolat se policii. Na záchranu podlomeného psychického zdraví, doprovázející ji jako bludný stín, je však již pozdě. Sexuálně zneužité dívence je po sérii operačních zákroků sděleno množství a výše fyziologických problémů, orientujících se na fatálně poškozené oblasti vývodu tlustého střeva, s nimiž se bude muset potýkat až do konce svého života. A zatímco se dívenka nachází v péči lékařů, policie zatýká podezřelého. (Conspi)
(více)Recenze (118)
Velmi silně tohle se mnou zamávalo. Soucítil jsem jak s holčičkou, tak s rodiči. Korejci to udělali moc šikovně, že ukázali chvíle před a následkům po a to jak u holčičky, tak u rodičů. Asi nikdo z nás si neumí představit čím všichni procházeli. Vztah dcery s otcem to byla jedna velká síla. Příbeh působil velmi věrohodně, včetně a to včetně dění kolem toho zmrda co malé Se-won ublížil, to bylo úplně realistické, bohužel. ()
Dlouho jsem si zase nedal nějakej film z Jižní Koree a opět mě tahle, podle mě, nejevropštější asijská kinematografie, totálně rozsračkovala. Bohužel neznám lepšího slova, protože to, co Korejci zde předvedli, by emotivně rozebralo i čerstvě napojeného dromedára v oáze klidu. Mazec. Sowon je prostě nářez. Nemám moc slov k tomu, co jsem viděl, ale musím se přiznat, že právě to duševní temno mi v hlavě zůstane ještě hodně dlouho. ()
,,NENAPADLO VÁS NĚKDY TAKY, ŽE SE JEDNOHO DNE PROBUDÍTE A VŠECHNO BUDE JAKO DŘÍV?“… /// Když v Koreji korejská holčička potká korejskýho úchyla, nepřekvapí, že vypadá jako My Lai po ,,návštěvě“ Američanů. Pak je tu prostor pro znovunaučení se mluvit se svojí dcerou, probrat se problémy, který přijdou sami a který si nikdo z nás nedokáže představit. Dramatický drama pro silnější nátury, při kterým vám není dobře po těle (a nemusíte bejt ani v Koreji a potkat korejskýho…). Příběhově to totiž vcucne. Zvlášť, když máte děti. Rovnou říkám, že jde vo citovou vydíračku jako prase. I já(!) po ¾ hodině zvažoval, jestli koukat dál, nebo vyrazit do města hledat korejský úchyláky. Zvítězila touha po poznání a fakt, že ta holčička je hereckej nadčlověk. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč su kurva drsňák! 2.) Sledoval jsem případ ,,Natálka“. 3.) Pochopím, že na moudru: ,,Nejosamělejší člověk je nejlaskavější a nejsmutnější člověk se směje nejvíce, protože nechtějí, aby ostatní poznali jejich bolest“, něco je. 4.) Thx za titule ,,mevrt“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Nádherně natočený film o příšerně ohavné věci. To asi nezní moc smysluplně, že? Joon-ik Lee má prostě cit, který tohle téma potřebuje. Příběh podává po kapičkách, pomalinku, nenásilně a opravdovsky. Nejvíc mě dostal vztah dcery a jejího otce. I v těch veselejších scénách jsem měla co dělat, abych udržela slzy. Malá Re Lee má můj obdiv, protože svoji roli zvládla neskutečně. Naděje, jak výstižný název... 5* ()
Dramata dle skutečnosti o znásilnění, jsou pro mě velkým oříškem, o to více pokud se jedná teprve o tak malé děti. Velice krutý osud, který postihl teprve 8 letou dívenku, dle reálné předlohy, až člověka mrazí, jak je toto vůbec možné. Film nás provede nejtežšími chvílemi, jak malé Sowon, tak i její rodiny a přátel. ()
Je to vydarená dráma. Má dosť dobrý príbeh o jednej rodine, ktorá si žije takmer ideálnym životom, ale všetko sa pokazí, keď je malá dcéra cestou do školy napadnutá brutálnym pedofilom, čo jej spôsobí ťažké fyzické, ale samozrejme aj psychické problémy. Ale otec urobí všetko preto, aby všetko dopadlo čo najlepšie, no má to ťažké, keďže dcéra sa po útoku bojí opačného pohlavia. A navyše je útočník chytený a chystá sa súdny proces. So spracovaním som nadmieru spokojný, tu mi snáď všetko prišlo úplne ideálne, úvodné zoznámenie s hlavnými postavami, vďaka ktorému sa k nim dá s ľahkosťou vytvoriť vzťah, následná surová fáza, ktorá mi na pomery žánru prišla dosť nepríjemná, ale aj tak si ma najviac získalo postupné uzdravovanie dievčaťa, nielen fyzické, ale hlavne psychické, čo je tu perfektne podané. Hlavnému hrdinovi som nesmierne fandil, aby mu to vyšlo, tá jeho snaha sa mi veľmi páčila, pričom najviac musím pochváliť ten vynikajúci prvok s používaním rozprávkových kostýmov, tie tomu dodávajú skvelý náboj. A tak sa mi tu veľmi páčil ten postupný pocitový prechod od surovosti a beznádeje až po taký príjemný optimizmus a nesklame ani súdna línia. Takže ma vlastne ani nenapadá, čo tu v rámci tejto témy môžem vytknúť, toto sa veľmi vydarilo. S hereckým obsadením som spokojný, môj obľúbený Sol Kyung-Gu v hlavnej úlohe, skvelá postava dievčaťa, jedine matka mi na moje prekvapenie prišla trochu nevýrazná, ale to mi neprekáža, keďže to bol viditeľne zámer, aby mohlo vyniknúť zbližovanie s otcom. A chválim aj zvyšné výrazné vedľajšie postavy, či už priateľ hlavného hrdinu alebo psychologička. Jedine postava pedofila mohla byť trochu lepšie obsadená, aby pôsobil ešte nepríjemnejšie, ale aj tak nemá až tak priestoru. Réžia a technická stránka sú skvelé, kvalitná vizuálna stránka, výborne zvládnuté emócie, tu sa nedá nič vytknúť. Plné hodnotenie dať nemôžem, táto tématika u mňa nemá až taký potenciál, ale inak ma vlastne ani nenapadá, čo sa tomu dá vytknúť. Takže určite sa oplatí pozrieť, prvotriedna kvalita. 77% ()
Ťažký životný príbeh inšpirovaný skutočným prípadom malého, usmievavého dievčatka, ktoré je jedného upršaného rána, pár metrov od školy, brutálne znásilnené miestnym pedofilom. Neskutočne depresívny snímok, ktorý Vás po citovej stránke úplne odrovná. Poukazuje nie len na fakt obludného činu, ale aj silu skutočného priateľstva, ktoré je najmä v ťažkých životných skúsenostiach tak veľmi dôležité. "So-won" je náročný snímok na psychiku, len pre odvážneho diváka, ktorí sa nebojí pozrieť pravde do očí, že nie vždy je spravodlivosti zadosťučinené. ()
"Nejosamělejší člověk je nejlaskavější a nejsmutnější člověk se nejvíc směje, protože nechtějí, aby ostatní poznali jejich bolest." Kde mám já svého Kokomonga, když ho zrovna nejvíc potřebuju? ()
Po filme si iste mnohí so slzami v očiach povzdychnú : "Ó, jak výstižný názov..." - Nádej. Film podľa skutočnej udalosti, ktorá poriadne rozvírila nespokojnosť medzi kórejskou verejnosťou, žmýka diváka doslova ako uterák, ale nepovedal by som, že zámerne a vypočítavo. Tá téma je jednoducho citlivá, silná a každý kto má dieťa je s takmer 100% istotou cieľ, ktorý tvrdo a nemilosrdne zasiahne. Nevedel som presne do čoho idem a manželka si prisadla tiež. Po filme som dostal vynadané a po manželke ostala na gauči len hromada papierových servítok. To hovorím preto, aby slabšie povahy a matky zvlášť vedeli do čoho idú. Herecký výkon malej Re Lee je skvelý a asi najviac ma dostala scéna na posteli v nemocnici, kde sa otec snaží dcére pomôcť, ale skončí to len pripomenutím traumy. Slizký hajzel je obsadený dobre, máte chuť ho zabiť a súdny proces vám pripomenie i mnoho tunajších. Ostal som trochu v údive keď sa rozozneli bicie rytmy zo známeho hitu Street of Philadelpia bez spevu B. Springsteena. Inštrumentálna verzia skladby pekne zapadla a snaží sa naladiť optimistickejší tón v inak smutnom filme. Záver našťastie končí optimisticky s nádejou a pokusom prežiť dôstojný život. Život je dar...90%. ()
Silný téma, silný momenty, dobří herci. Citečků a melodramatičnosti je tu ale zejména v závěru moc. Ačkoliv chápu, že Korejci mají k látce intenzivnější přístup a tamnější mentalita se od té západní v mnohém liší, tady bylo slziček, křičení a tklivýho vrzání na housličky tolik, že jsem chtěl ubodat smyčcem nejen hlavního padoucha. Zbytek je ovšem fajn. 5/10 ()
Jeden z najsmutnejších námetov aký si len môže niekto predstaviť. Možno som čakal troška silnejšie dramatické spracovanie a ťaživú emotívnu rovinu už hneď od začiatku, ale čo film stratil v tomto smere, si bohato vynahradil svojou obsažnou stránkou a samotným príbehom, ktorý na záver vygradoval do prenádhernej pointy a s tým spojeného očakávanému pretlaku pocitov. Nakoniec to predsa len to dievčatko zvládlo najlepšie zo všetkých, jednoducho krása. Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Film je překvapivě umírněný v zobrazení násilí, vlastně se mu naprosto vyhýbá, o to silněji však působí v otázce citů. Malá, sevřená komunita jedné tříčlenné rodiny a nejbližších přátel otce i matky si diváka rozmasíruje zobrazením idylické domácí nudy, která mrknutím oka končí a začíná kolotoč bolesti a pohmožděných vztahů. Trochu mě mrzí, že malá So-won zasáhla při závěrečném soudu. ()
Sledoval som tento film, ako na ihlách, pretože Korejci so svojou mentalitou dokážu i z takejto témy vyrobiť nechtiac hovadskú komédiu a toho som sa bál. Chvalabohu sa im to nepodarilo! ()
Spoilery! "Tak dlouho se chodí se žlutým deštníkem do školy, až se anál utrhne." Umístění ve zdejší třístovce nejlepších bývá obvykle zárukou nadstandardního diváckého zážitku. Za okny v současnosti sice panují takřka až pouštní teploty, přesto se tvůrcům podařilo mi mnohokrát vyvolat zimomriavky. Neskutečně intenzivní a brutálně zahraná podívaná, a to včetně dětských rolí. Ksicht zlého pána si uchovám zřejmě dlouho v paměti. Něco tak odporného by žádný scénárista nevymyslel. Tohle musel napsat sám život, který byl v tomto případě naprosto nemilosrdný. Pokud jste doteď byli milovníky druhé (alternativní) cesty při postelových hrátkách, tak vám mohu zaručit, že se na hodně dlouho dobu, ne-li navždy, zabydlíte o pár centimetrů vedle. Trošku jsem se děsil toho, že holčička nebude schopná identifikovat násilnického úchyláka, vzhledem k tomu, že tam všichni vypadají stejně a bude jí třeba ukázat namísto obličejů kartičky s pohlavními nástroji daných pánů. Při závěrečném soudním přelíčení rozproudil moji mysl výrok pána, že při jízdě autem je alkohol považován za násobitel trestu, kdežto v případně násilných činů jako polehčující okolnost. Zvláštní svět, ve kterém žijeme. 12letý trest je poté výsměchem, který zajisté zvedl adrenalin nejednomu diváku. Pravděpodobně nejemotivnější, nejzajímavější a vůbec nejlepší film jihokorejské produkce, jaký byl mým očím a uším dosud dopřán. ()
Může si to být podle skutečné události, jak chce, nic to však nemění na faktu, že je to událost více než ojedinělá a je vůbec otázkou, zda filmového zpracování hodná. To, že něco takového otřese nejen rodiči, rozporovat nehodlám, spíše fakt, má-li mne bavit dvě hodiny koukat na hysterické výlevy a tlačení na emocionální pilu. Za sebe mohu říci, že si dokážu představit lépe strávené dvě hodiny... 70% ()
Nejhorší na tom je, že se tohle děje pořád a všude. Fakt síla. ()
V podobných případech bývám většinou velmi obezřetný. Nepodléhám emocím, podobné filmy hodnotím většinou střízlivě a uvážlivě. Ale Korejci na mě mají asi patent, jinak si to neumím vysvětlit. Možná do svých filmů propašují nějaký opiát, který mě omámí a já potom dávám samé, vysoké známky. Wish je toho typickým příkladem. Má počáteční ostražitost byla rázem ta tam a pak už jsem se poněkolikáté vezl na typicky asijské vlně, která skončila až úplně na konci. Ale příště už budu mnohem přísnější, slibuju a dám určitě míň, možná, pokud budou točit film v USA, je to víc, než pravděpodobné. ()
Je iba vecou náhody, že som v rozpätí dvoch dní zhliadol dva mimoriadne kórejské filmy. Odlišné, a predsa niečím podobné. Oba disponovali silným príbehom, ktorý ma zorientoval smerom k premýšľaniu o message, ako o filmových atribútoch. Aj Sowon zdôraznil môj názor, že štát chráni viac nároky zločincov, ako vzniknuté potreby obetí a ich rodín. Zločincovi poskytne právnu pomoc, ktorá sa limitne blíži spolupáchateľstvu, a obeti, ktorú nedokázal ochrániť, aj keď disponuje všetkými potrebnými prostriedkami, nezabezpečí ani náhradu výdavkov, ktoré rodina obete má. Pri kriminálnych deliktoch preferujem jednoduché riešenia (za vraždu poprava, za znásilnenie dieťaťa kastrácia a za zlodejinu náhrada škody prostredníctvom primerane dlhého pobytu v pracovnom tábore). Ľudí je 8 miliárd a tých pár eliminovaných zločincov by nikomu nechýbalo. Film som vnímal so všetkými kladmi i zápormi. Ocenil som výber hlavnej predstaviteľky a zvyškami chrupu som škrípal pri činnosti justície. ()
Slzy utreté, ale srdce stále silno bije ... kvalitne natočený jeden smutný, presmutný príbeh s fantastickou Re Lee. ()
A sakra. Já si ten obsah tady nepřečetla celý. Ráda se nechávám překvapit. A že tady to překvapení tedy bylo hodně nemilé. Ale... ale byl to Lee Joon-ik a ten prostě umí. On ten příběh vypráví tak civilně, že víc už by to snad nešlo, ale kurňa život je někdy tak patetickej, že jsem během sledování vylila dvojku s vínem a ještě posmrkala dva kapesníky. Já bych tak ráda napsala, že to bylo nádherný, kdyby... to šílené kdyby. A ta beznaděj ze soudního jednání. Jeden by řekl, že to snad okopírovali od nás. A toho úchyla? Tak toho bych pověsila za koule do průvanu a ještě k němu postavila pořádně nadrženýho 4% obra! Ať si chlapec taky užije. Ufff, hned je mi líp. ()