poster

Kapsář

  • francouzský

    Pickpocket

  • slovenský

    Vreckár

    (festivalový název)

Krimi / Drama / Thriller

Francie, 1959, 75 min

Režie:

Robert Bresson

Scénář:

Robert Bresson
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sarkastic
    ****

    Já tomu Bressonovi snad ještě začnu přicházet na chuť…Kapsář mě velmi mile překvapil. Už jen hlavní hrdina. Není to vůbec klasický ostřílený zloděj, naopak, jde o naprosto obyčejného bledého kluka, u kterého, pokaždé když krade, tajíte dech stejně jako on sám, a přejete si, aby se mu to povedlo a nechytili ho. Čímž se dostávám k samotným krádežím, které byly drzé a napínavé, a nejvíc se mi asi líbila „prácička“ u taxíku. Postupně se navíc začne projevovat posedlost, nutnost krást a dostávat tak přísun potřebného adrenalinu. Dalším okořeněním je vysoká a přespříliš upřímná hra mezi Michelem a policejním inspektorem, jejichž dialogové výměny stojí za to. Bavilo mě taky sledovat smutné oči představitelky Jeanne, Švédka Marika Green mi hrozně připomínala Natalii Portman. Krom pár much mně nesedla akorát pasáž před závěrem, mám na mysli onu „cestu“, která na mě působila jako pěst na oko. A pointa mi přišla trochu naivní, ale na druhou stranu byla fajn. Za mě jsou to silné 4*. „Ten, kdo takové věci dělá, o nich většinou nemluví.“(25.10.2013)

  • Sandiego
    ****

    Jakkoli se tomu Bressonův oproštěný styl vzpírá, film je nasycen napětím a v závěrečné scéně dokáže z předchozího chladu vykřesat velmi působivou emoci. Přeci jen jde o jeho umírněnější dílo, dá se říct, že až dokonce divácky atraktivní, i když se hlavní postava vzpírá identifikaci, jakkoli jde o subjektivní zpověď. Možná i proto filmu schází něco ze síly Baltazara nebo Johanky - daleko nekompromisnějších snímků, které mají tendenci trhat city správně naladěných diváků na kusy.(20.10.2011)

  • pepo
    ***

    Až na ten pekelný vnútorný monológ veľmi dobre napísané a má to pár vynikajúcich scén. Bohužiaľ som vôbec neprijal filmovú realitu. Neviem čím to bolo, možno kamerou, strihom, réžiou alebo hercami tak strašnými, že zakaždým keď otvoria ústa by sa od hanby prepadol aj ten najhorší herec z Paneláku ale som tomu filmu neveril a iba sa mi menili pred očami obrázky a chcel som nech to čím skôr skončí. A ja blbec som sa na to tak strašne tešil(2.5.2015)

  • Bubble74
    ****

    Už jsem Bressona zřejmě prokoukla. On si vzal jednoduše za cíl, že vycucá z diváka všechny jeho možné i nemožné pocity a nechá jeho intelekt, pokud náhodou nějaký vlastní, v klidu podřimovat. V Kapsáři si dal záležet, abychom co nejlépe na vlastní kůži pocítili izolaci a napjatou atmosféru při vykonávání zlodějského řemesla a nerozumovali nad morální či lépe nemorální stránkou této aktivity. Nutno podotknout, že choreografie baletících ruček chmatalek byla vskutku mistrovská.(4.11.2011)

  • asLoeReed
    *****

    Posedlost drobnými krádežemi, sehraný tým kapsářů úřaduje ve vlaku, v hale a Michel trénuje na speciální taktiku v metru (s novinami) a v obavách čeká na zatčení. Tomu se přece nemůže vyhnout. Okradl svou matku, přátelé si nejsou jistí, všude chybí důkazy. Neskutečné. Na minimu je rozehráno strašně moc, užití komentáře a obrovská elipsa (Michelovo potulování přes Milán, Řím a Londýn) posunují příběh s věčností svižně dál a dál. Hra detailů, jemných pohybů (obnos peněz v ruce střídají želíska a pevný stisk) a pohledů. Přesto jakási vykupitelská nálada (spjatá s hudbou), jako na konci K smrti odsouzený uprchl, Jeanne je v podstatě anděl, který antihrdinu obrátí na cestu pokory zpět.(28.1.2010)

  • - Režisér Robert Bresson sa snažil filmom vylíčil prostredie a optiku postavenia zlodeja v spoločnosti a ako vníma okolitý svet práve jeho očami. (MikO_NR_1909)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace