Amateur
Amateur
Amatér
Režie:
Hal HartleyScénář:
Hal HartleyKamera:
Michael SpillerHudba:
Hal HartleyHrají:
Isabelle Huppert, Martin Donovan, Elina Löwensohn, Terry Alexander, Holt McCallany, Erica Gimpel, Michael Imperioli, Parker Posey, Dwight Ewell (více)Obsahy(2)
Vykoupení a mučení k sobě nemají daleko. Stejně jako nymfomanka a jeptiška... Nymfomanská mniška Isabelle (Isabelle Huppertová), co nikdy neměla sex, se zkouší prosadit psaním porno povídek, ale vychází jí z toho poesie. Sadistický kriminálník Thomas (Martin Donovan), který nemá tušení, že je sadistický kriminálník, neboť ztratil paměť. Oběť a současně manželka sadistického kriminálníka, Sofia (Elina Löwensohnová), pornoherečka, která se při konání dobra zaplete s nadnárodní společností obchodující se zbraněmi. Nevyzpytatelné životní cesty svedou netradiční trojici dohromady, v patách jí ale budou nájemní zabijáci shánějící pružné disky, které nejsou ani pružné, ani kulaté… Všestranný umělec, režisér, scenárista, dramatik, ale kupříkladu také střihač a hudebník, Hal Hartley, byl na přelomu 80. a 90. let jedním z těch, kteří spoluutvářeli tvář amerického nezávislého filmu. A zatímco řada kolegů ze „zlaté generace Sundance“ se posunula ke střednímu proudu a nákladnějším výrobám, jako kupříkladu Jim Jarmusch, Hartley až dosud zůstal věrný své poetice a malým produkcím, které mu umožňují osobnější přístup ke zpracování námětů o spodinách, podivínech a vyvrhelech ujařmených v civilizované společnosti. Amatéři, podobně jako většina Hartleyho snímků, jsou těžko žánrově zařaditelnou směskou komedie, detektivky, ale též existenciálního dramatu. Vyprávění o osudovém setkání několika fušerů vykazuje přiznaně divadelní herectví s teatrálními gesty a frázemi, vychýlené obrazové kompozice, a především vyšperkované dialogy plné trefného sarkasmu a absurdity, které se suše trousí z úst asociálních představitelů s kamennými tvářemi. Jak už je u Hartleyho zvykem, kromě newyorské lokace a hereckých stálic nesmí chybět indie hudba v čele s "My Bloody Valentine", "Yo La Tengo" či "PJ Harvey". A stejně jako většina děl Hala Hartleyho i Amatéři tvoří společenskou výpověď, jež kousavým způsobem zpřítomňuje vliv technologií na člověka, nešvary vládní korupce, ale také odvrácenou tvář pornografického průmyslu, nebo slabiny lidského pokušení se spásou, která ne vždy přichází anebo nepřichází takovým způsobem, jakým bychom si představovali. (Česká televize)
(více)Recenze (21)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $856,422║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Já si vypůjčím větu z Halovy biografie : "Hartleyho díla nejsou určena pro široké publikum, mají svá osobitá specifika, díky nimž jsou relativně lehce rozpoznatelná, ale o to méně stravitelná." Ale až na toho maximagora v druhé polovině jsem byla spokojená právě tou zvláštností všech zúčastněných. A Isabelle je vážně formát. Od Hala jsem viděla pouze jeden film a zřejmě se bude také vymykat svým režijním rukopisem jako například Aki Kaurismäki. ()
Tak to dopadá, když nezkrotitelný nezávislák dělá žánrový film. Na rozdíl např. od Jarmuschových (kvazi)žánrovek nevznikla ani silná alternativní výpověď ani zábavná pulpovní komedie. Hartleyův přístup kolísá někde mezi pokusem o charakterovou výpověď (krutý gangster se po ztrátě paměti stává novým člověkem) a až příliš „svévolnou“ parodií thrileru (viz třeba postava bývalé jeptišky nyní píšící brakové porno). Bezobsažná a celkem zbytečná rozbředlost. ()
Akcie vyrezané ako z komiksu a gangsteri ostrí nahovado ako britvy. A kedže je to z 94. roku, tak tie mobili, čo mali, vyzerali ako tehly a normálne, keby ste s nimi niekoho trafili do hlavy, tak je isté, že ho zabijete ! ()
Hitchcockovské "Lynchohrátky." Coenovské lapálie nezkušených, nebezpečných známostí, ochotných se převléci, hodit se do gala, galejí střepin. Aktéři padlé spásy, pavoučího tajemství, zkázy osudem. ()
Náročný a smutný, ovšem i ironický "thriller", nikoli pro každého. Hartley prostě dělá věci po svém, je to pomalé a tiché, vyžaduje to trpělivost. Odměnou možná není hluboký umělecká zážitek, ale jiná filmová zkušenost, a to není zas tak málo. ()
Spíše nemastné neslané dobrodružství čtyř ztracených existencí. Možná bych to ani nedosledoval kdyby se na scéně neobjevil Edward naprosto bezkonkurenční psychouš s tím jeho bláznivým kukučem a účesem po šokové terapii táhne film výrazně nahoru. ()
Snahu o žánrovost v nezávislém hávu kazí podivně afektované herectví většiny zůčastněných. ()
Lidské vztahy a příběhy v té nejmagičtější podobě. Hartley má schopnost vytvořit z logické argumentace hádku. Jeho postavy přemýšlí tak racionálně přímo a přesto v sobě mají doslova nálož lyriky. Dialogy a chování hrdinů jsou lakonické a přesně vystihují danou situaci či stav. Příběh je velmi úsporný a přesto ne neúprosně nakloněný pouze jedné variantě vyústění. Z filmu na mě doléhá upřímnost a strohá poetika. Nechybí v něm ani nadšení pro detektivku a vtip. Punc nezávislosti je znát především na chování postav vůči osudu(režisérovi). Více než u komerčních snímků si uvědomujete, že film má svého tvůrce a že se jedná o jeho konstrukt. O to však paradoxně působí postavy reálněji, než ve snímcích kde se ve vás snaží vzbudit pocit, že to co je vám prezentováno má být vnímáno jako skutečnost. Divák je při sledování bezmocný stejně jako postavy a může pouze očekávat přidělení identity a popis charakterů. Jak vyjadřuje jedna z postav ten propastný rozdíl mezi percepcí a kognicí : "I fell things, but I don´t know what they mean" tak by si mohl připadat klidně divák sám. Tabula rasa otevřená čemukoliv co bude následovat. Pokud jde o Hartleyho pak pravděpodobně někde zahlídnete knihy naskládané do sloupců na zemi, uslyšíte spoustu legračně bizarních dialogů podbarvených takovými interprety jako třeba P.J. Harvey, budete svědky až podivně nepatetického milostného vzplanutí a celé vám to k vašemu úžasu vlastně nebude připadat nijak intoušsky odtažité a prázdné. To proto že herci mají opravdový umělecký talent a režisér je skutečný intelektuál života v tom nejméně pejorativním slova smyslu. ()
"Už jste se někdy milovala? .. Ne .. Jak teda můžete být nymfomanka? .. Jsem vybíravá!" ()
Hodnocení je z dojmu, který film vyvolal v době svého vzniku. ()
V jádru krásný, lehce těžce nesmyslný příběh vyprávěný pomocí zábavných, surreálných, trochu ulítlých a stylově nesourodých obrazů a dialogů. Cítím tam snahu o kultovnost, ambici stvořit něco, z čeho půjde každé okénko filmu zarámovat a pověsit na zeď, každou větu citovat. Jenže kult se nedá vydřít, on se prostě přihodí. Amatér má strašně moc chyb a falešných not. Charakterý jsou nedopsané, herci evidentně neví co vlastně hrát, nicméně celek tvoří příjemný ambient, který dokáže pohltit a zanechat chuť, kterou ještě nějakou dobu převalujete na patře a marně přemýšlíte, co vám tak připomíná. ()
Zvláštním absurdně neosobním stylem, téměř bez emocí, odvyprávěný příběh, jakoby se odehrával v nějakém potřeštěném snu. Vše se točí kolem hledání identity člověka s temnou minulostí, který ale ztratil paměť, a všichni zúčastnění se přitom točí v jakémsi fatálním bludném kruhu, z něhož není úniku. Určitá komediální nadsázka pak naznačuje, že nic není nikdy třeba brát smrtelně vážně. ()
Od Hala Hartleyho jsem neviděl vůbec nic, takže těžko soudit obecně, co vlastně dělá za filmy. Zde sledujeme příběhy tří lidí, kteří se postupně mění. Předně bývalá jeptiška je nyní nymfomanka, co ale neví, jaké to je mít sex a tak si to alespoň představuje v porno povídkách, které ovšem nejsou erotické, ale spíš romantické. Už to samo o sobě svědčí o pořádné dávce ironie a humoru sobě vlastního. Zabiják, který ztratil paměť už vlastně není zabijákem, ale chce být lepším člověkem. To ale musí nejprve o sobě zjistit pravdu. Tu se vydáváme na pole spíše dramatu. A konečně pornoherečka, která vlastně už dobrá je, jen se jaksi zapletla s pochybnými lidmi. Tato trojice se vydává společně do akce a chvílemi není jasné, zda se smát či být zaražen napjatě do sedla či dokonce uronit slzu, na což u citlivějších diváků taky dojde. A možná pak ještě k sebereflexi, že na to změnit se není nikdy pozdě a konat dobro taky ne. Jsou situace, kdy ze sebe herci sypou vtipné, ale suché a sarkastické a ironické poznámky. Ale pak jsou tu momenty vážné. Herci hrají jen tak mimochodem, ale ta dějová linka mě zase tak moc do sedla nezarazila. Ono to totiž začne být zajímavé až ve druhé půlce a dramatické až na konci. ()
on the floppy disc :-) Pre mňa film, ktorý si dokáže udržať atmosféru od prvého záberu až dokonca. Všetky tie náhodné dialógy tu vytvárajú v konečnom dôsledku konzistentný celok, ktorý funguje. Damian Young ma potešil už v predchádzajúcom Hartleyho filme Simple Man ako chlapík, ktorý je tak trocha mimo, čo tentokrát privádza takmer do úplnej dokonalosti. A opäť skvelý soundtrack (Pavement, PJ Harvey, Yo La Tengo... aj pre mňa doteraz neznáme veci ako Red House Painters, či Liz Phair - ale rozhodne dobré...) ()
Podľa ČSFD je tento film mixom, v ktorom sa skrýva Komédia / Krimi / Dráma / Thriller. Komédia je však skrytá veľmi dobre. Hoci príbeh prináša množstvo komických situácií, všetko ruinuje amatérska produkcia a druhotriedne herecké výkony. Film tak vytvára dojem nezávislého klubového snímku, ktorý môžeme poznať z filmov Jima Jarmuscha či Wima Wendersa. Príbeh je však dobrý. Možno keby režisér poňal príbeh trocha inak a zmenil atmosféru mohla to byť dobrá komédia alebo dráma. Niečo ako Pulp Fiction. Takto to však nie je ani komédia ani poriadna dráma ba dokonca ani poriadne porno, okolo ktorého sa vlastne celý príbeh točí. 50% ()
Typicky bizarný príbeh režiséra Hartleyho. Ako vo všetkých jeho filmoch je aj tento preplnený neobvyklými charaktermi, ktorí robia a rozprávajú tie najdivnejšie veci. Zaujímavá vecička, ale rozhodne nie pre všetkých. film vznikol v koprodukcii s "American Playhouse". Hal Hartley robí filmy, ktoré sa rozhodne odohrávajú v reálnom svete, a zakladajúce sa na plytkých, realistických dialógoch a nevýrazných charakteroch, ajkeď príbeh naberie smer ku vzdialeným brehom vkusu. Ak by ste pozerali film „Amateur“ bez zvuku, mysleli by ste, že sa jedná o film zo života o mestskom zločine a izolácii. Obraz na plátne by bol dosť zrozumiteľný a Vy by ste akceptovali postavy existujúce v istom druhu hodnoverného filmového zážitku. Ale mýlili by ste sa. vo filme Hala Hartleyho sa zápletka postupne rozvíja, aby odhalila bizarné tajomstvá a neočakávané vzťahy. Postavy majú obvykle dve kolidujúce slučky identity: napr. profesionálny baseballový hráč a vrah alebo priateľský mechanik a sériový vrah. Amatérovi je to bývalá mníška, ktorá je pornospisovateľkou. Nemusím snáď ani dodávať, že je zároveň nymfomaniačka a panna. Postavu menom Isabelle hrá Isabelle Huppert. Vidíme ju najprv v kafetérii, kde obsadzuje stále ten istý box hodinu čo hodinu a píše pornografiu na prenosnom počítači. Neskôr sa jej iná postava, nie nepochopiteľne pýta: „Ako môžete byť nymfomaniačka a ešte ste nemala sex?“ Ona sa otočí s tými svojimi veľkými hlbokými očami a povie: „Som vyberavá.“ Je teda“ Amateur“ dobrý film? Je hodný videnia? Zistil som, že idea zápletky je zaujímavejšia než zápletka samotná a preto mi príde zábavnejšie o filme písať, než ho pozerať. Pristihol som sa, že tlieskam Hartleymu viac než filmu. To on bol na zaujímavej ceste. ()
Vtipné, rychlé, zábavné, napínavé, ulítlé. Spousta zajímavých dialogů a postav, co chtít víc? ()
Dost ujeté, ale také trochu zábavné. 65%. ()