VOD (1)
Epizody(8)
-
Kniha Kevinova (S03E01)
-
Nebuďte absurdní (S03E02)
-
Myšlenky bláznivého bělocha (S03E03)
-
Dobrý den, Melbourne (S03E04)
-
Svět podle Matta (S03E05)
-
Licence (S03E06)
-
Nejmocnější muž na světě (S03E07)
-
The Book of Nora (S03E08)
Obsahy(1)
Dramatický seriál z produkce HBO od Damona Lindelofa (držitel ceny Emmy® za seriálový hit Ztraceni), inspirovaný postavami z bestsellerového románu Toma Perrotty (spolutvůrce a výkonný producent) z roku 2011, se soustřeďuje na někdejší obyvatele městečka ve státě New York, kteří se snaží najít smysl v globální události zvané Nanebevzetí, při níž dvě procenta světové populace zmizela beze stopy, zatímco ostatní zůstali. Třetí a zároveň poslední řada se odehrává čtyři roky po událostech zachycených v druhé sérii a bezmála sedm let po osudné tragédii. Rodiny Garveyových a Murphyových – které se v předchozí řadě poznaly, sblížily a střetly v texaském městě Jarden přezdívaném "Zázrak" - se opět semknou, zatímco si zoufale osvojují systémy víry, které by jim pomohly lépe objasnit to, co se vzpírá logickému vysvětlení. Jak záhy zjistíme, svět praská působením energie něčeho velkého, k čemu se neodvratně schyluje – v návaznosti na Nanebevzetí, které je před lety zcela ochromilo. Jejich poslední cesta tak směřuje do Austrálie, kde dojde k velice nečekanému a strhujícímu vyvrcholení. (HBO Europe)
(více)Recenze (13)
S Pozůstalými byl můj vztah vždycky velmi složitý. Z nějakého dílu jsem byl hrozně urvaný (předfinále), u některého se naopak strašně nudil (finále). Geniální hudba Maxe Richtera stále funguje, ale já se nemohu zbavit pocitu, že kdyby seriál pokračoval čtvrtou sezónou, já už bych to k tomu nedotáhl. Možná bez některých postav, kdyby se děj věnoval pouze mým oblíbencům. Ale to jsou kdyby. Dva roky mi trvalo dokoukat tři sezóny, snad zas Damon Lindelof přijde s něčím podobnému Lost. Nejsem jeho fanoušek, ale na Watchmeny se těším. ()
Nemám dojem, žeby bola séria č.3 slabšia ako tie predchádzajúce a to najmä z jedného dôvodu. Príbeh až tu skončil, pripravil nám nečakané rozuzlenie a bodka na konci tretej časti dala celému projektu význam, zistili sme, o čom to celé v skutočnosti bolo a že, ako v prípade Lost, ide viac o metaforu ľudského chovania ako prácu so zvratmi a snahou všetko elegantne dovysvetlovať. Každá epizóda je iná, občas je tá zmena atmosféry trochu na škodu (loď), občas práve naopak dodáva seriálu šťavu (Kevinov svet). ()
Třetí a poslední sezóna Pozůstalých je nejen naprostý masterpiece, ale také ukázkou toho, že se televizní seriály dají dělat jinak. Pokud bychom čistě odhlédli od přečerpaného pojmu quality TV a jeho definic, které vlastně definicemi nejsou, jsou to seriály jako The OA, Legion nebo právě Pozůstalí, které přinášejí progresivní postupy a vyjadřovací prostředky do silně ohraničeného a (žánrovými) konvencemi svázaného televizního prostředí. //Finální sezóna je nejen obrovský posun v rámci seriálu samotného, ale také televizním experimentem, v němž se povedlo skloubit velkolepé myšlenky, osobní linie postav a satirický/černohumorný komentář k současnému světu, v němž nepřichází odpověď – to vše v naprosto odzbrojujících osmi hodinách, které jsou propojeny neskutečně působivými tzv. concept epizodami, fungujícími jako samostatné příběhy, ale zároveň se vztahují k většímu narativnímu celku (něco jako osmá epizoda druhé sezóny). Damon Lindelof tento přístup nakousl již ve Ztracených, ale nemohl jej dovést do uspokojivého konce kvůli požadavkům komerční vysílací stanice, nyní ukazuje, jak by vypadal seriál, kdyby jeho tvůrce měl absolutní kreativní svobodu – Pozůstalí tak v posledních epizodách svým absolutním nerespektovaním jakýchkoli televizních tradic a rozbíjením očekávání představují jednu z nejradikálnějších odchylek v rámci současné televizní tvorby… že nakonec působí jako zcela novátorský a skutečně originální počin. //Pokud se většina současných seriálů veze na povrchním úžasu a přisuzování jedinečných tvůrčích kvalit (režisérských/scenáristických), tak jsou Pozůstalí po dlouhé době seriálem, který navíc zanechá jedinečný, hluboký, dojem něčeho, co se skutečně nevidí každý den. Pro ušetření dalších patetických řádků: je to skutečně Boží. //Další poznámky: Mimi Leder by měla zase natočit celovečerní film; nejlepší výběr soundtracku, ironicky komentující dění v obraze; významotvorné Kevinovy vousy; Emmy goes to Carrie Coon; poslední dvě epizody mají tendenci ničit; zakončení podle představ. ()
Už to nebylo takové ukojení jako druhá série, ale bylo to velice podařené ukončení. ()
Poezie. Třetí řada nejvíc šlape ve formátu jednotlivejch epizod. Na lodi. V hotelu. Na svatbě, kde se celej příběh uzavře. Ve scénách, kdy Max Richter přitvrdí. To, co chtěl kdysi Lindelof tak moc vysvětlit v Lost, to se mu daří až tady. Prostě unikátní věc, kterou zhltnete očima i srdcem. ()
Třetí sezóna mě možná tolik nezasáhla, protože se zaměřila na pečlivou, soustředěnou (a po filmařské stránce "trademarkově" navýsost kvalitní), ale výraznějším zacílením epizod na jednotlivé charaktery podstatně roztříštěnější přípravu na… biblickou potopu? Přiblížilo se totiž sedmé výročí Zmizení a cesty těch stále "ztracených", kteří do jednoho jen z posledních zbytků sil předstírají příčetnost, vedou do Austrálie, aby došli vykoupení / rozřešení. Což se povedlo uspokojujícím, komorním, emotivním způsobem, ať už jsme zestárlé Noře její vysvětlení uvěřili, nebo ne. ()
Třetí řada Pozůstalých nedosahuje na kvality famózní druhé. Překonat ji by ale bylo prakticky nemožné, nabízet znovu to samé by zase bylo zbytečné. V žádném případě se ale nejedná o selhání či nastavovanou kaši. Lindelof si několika radikálnějšími i jemnějšími tahy pročistil stůl a zkrácená osmidílná série se soustředí především na pět pozůstalých – Kevin, Nora, Matt, Laurie a Kevinův otec. I přes užší kruh ústředních figur působí poslední řada rozkouskovaněji než dříve, postavy si často a dlouho jedou po sólových linkách a jejich protnutí je méně. Odhaduji, že maraton by tentokrát fungoval o něco lépe než týdenní rozestupy. Celkově je hodně znát, že tohle je jeden velký finiš. Každého je potřeba někde opustit, věnovat mu poslední chvilku v záři reflektorů a nedá se to všechno nacpat do poslední epizody. Tón je tíživější a řeřavěji osobnější, druhá řada teď ve srovnání působí vzletněji, rozmáchleji. I když se třeba mluví o konci světa, je to niternější než kdy dřív. Protože když někdo po tom všem za uplynulé dvě série nenašel smíření, má na něj vůbec ještě šanci? Pořád se ale najde prostor i pro pár vtipů, tragikomických zvratů, drobných absurdit nebo podivných figurek. V jádru pak stále leží neprvoplánové a stále funkční ždímání emocí z diváka. Zaznělo to už mnohokrát, přesto musím znovu pochválit fantastického Justina Therouxe, ale vlastně i všechny ostatní členy obsazení, kteří ty bolestné dialogy prodávají. Tvůrci jsou si vědomi rizik opakování se, když už se použije obdobný vzorec či schéma, je aktualizováno dost na to, aby nešlo o pouhou recyklaci. S již trademarkovými melodiemi Maxe Richtera se zase rozumně šetří, takže nejsou degradovány na „instantní atmosféru“, ale pořád si zachovávají své kouzlo. V samotném finále Lindelof nejen že nejde po té zápletce, která by se na povrchu nejvíce nabízela (což ale muselo být jasné každému, kdo dával aspoň trochu pozor), on otočí ještě jednou a ještě jinam. Vyšla z toho epizoda s výbornými momenty a uspokojivým, částečně diskuzi-otevřeným závěrem, jíž ale zároveň v průběhu chybí ten tah na branku, který by ji posunul k absolutnímu nadšení. Což se dá vztáhnout i na celou třetí sérii, jež už nedokáže strhnout a vtáhnout s takovou stoprocentní spolehlivostí jako dřív. Ano, Pozůstalí se klidně mohli uzavřít koncem druhé řady a byla by to větší emocionální šleha. V žádném případ ale neříkám, že třetí řada neměla vznikat nebo že za ni nejsem rád, to by byl obrovský divácký nevděk. Australská výprava by stála za to už jen kvůli skvělé sedmé epizodě, těch výborných nápadů i působivých scén ale bylo mnohem víc. Díky za ně. ()
Oproti predošlým sezónam išla atmosféra, napätie, ale bohužiaľ aj kvalita o level nižšie. Pribudlo viac WTF momentov a na môj vkus až príliš veľa filozófie (a to mám filozofiu rád), náboženských blábolov a podobenstiev. Stále je však na dnešné pomery nadpriemerná a pozerateľná séria. Samozrejme prevažne len pre fanúšikov Leftovers. Toto je totiž najväčší bizár-hardcore zo všetkých troch sezón. 80 %!! ()
Kvalit fantastické druhé řady to nedosáhlo, ale pořád těžká paráda. Emoce se ždímou po litrech, závěr hodně uspokojivý...tahle nedoceněná pecka mi bude fakt dost chybět. ()
Neočekával jsem, nechtěl jsem, a ani jsem nedostal nějaké dokonalé zakončení, kde by vše dávalo perfektní smysl, a každá postava dostala plně uspokojivé završení svého příběhu. Oproti druhé sérii je tahle roztříštěnější, nepůsobí už tak soustředěně a uspořádaně, a mě ta neuspořádanost vyhovuje. Jsou to některé z nejlepších epizod, a ani jedna vyloženě slabá. Poslední scéna zafungovala tak jak měla, a dokázal jsem díky ní snadno přehlédnout předcházející drobné nedokonalosti, které mi zážitek trochu kazily. Seriál si prostě až do konce zachoval svou osobitost a odešel na vrcholu, nic víc jsem si ani nemohl přát. 10/10 ()
Zaplať pán bůh, je konec. Trojka se zase vrátila k tomu "svýmu nekoukatelnu". Moje největší seriálová prohra a přešlap. ()
Už to nebylo tak dokonalé jako série druhá, lze to ale také nazvat mistrovským dílem. Jsem rád, že to uměle nenatahovali a zůstali sví... Krásná deprese došla do finále, které bylo komorní, ale naprosto dostačující. ()
Pravděpodobně bylo lepší, když se autoři nepokoušeli vysvětlovat, ale soustředili se "pouze" na pozůstalé a jejich vyrovnávání se ztrátou. Jenže ani to nemusí být zcela bezproblémové, protože sledujeme postavy extrémní, někdy až otravné (Kevinův otec, jehož destruktivní cestě po Austrálii je věnována jedna celá epizoda). Postavy které ve svém zaslepeném fanatismu ubližují ostatním (nebo dokonce zabíjejí), abychom se pak dočkali scény, kde jsou určeni k politování. Opakovaně. Zůstala vynikající hudba a odzbrojující Carrie Coon. ()