Režie:
Keiši ÓtomoScénář:
Kijomi FudžiiKamera:
Takuró IšizakaHudba:
Naoki SatóHrají:
Takeru Sató, Emi Takei, Jú Aoi, Jósuke Eguči, Tacuja Fudžiwara, Júsuke Iseja, Rjúnosuke Kamiki, Jukijoši Ozawa, Min Tanaka, Munetaka Aoki, Tao Cučija (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Válečník Kenšin Himura, který se zřekl násilí, se zdráhavě pouští do boje se zločinným zabijákem, který chce za pomoci nájemných vrahů svrhnout vládu císaře Meidžiho. (Netflix)
Recenze (53)
Druhý Ruróni Kenšin trpí klasickým neduhem prostředních dílů. Chybí mu uzavřený dějový oblouk a slouží zejména jako prolog k očekávanému velkému finále. Z toho důvodu spíše seznamuje s okolím, dokresluje motivace a dějová pozadí a v neposlední řadě přivádí na scénu větší množství nových postav. Oproti jedničce hraje na o poznání temnější notu. Pár humorných miniscének se sice dočkáme i tentokrát, ale celkové vyznění je o mnoho vážnější a vzdálenější animovanému světu. Toto zvážnění je třeba dobře vidět na postavě hlavního záporáka. Místo přehnaně slizkého Takedy doprovázeného veselým hudebním doprovodem je tu tajemný a s mnohem větším odstupem sledovaný (protože je třeba schovávat trumfy do závěru trilogie) Šišio, který chce prostě "jen" vládnout. Podobně jako u jedničky se však jedná o audiovizuálně velmi zdařilé dílo, které má relativně dobré tempo. Trošku zamrzí minimum opravdu zdařilých akčních scén, nicméně jako návnada na následující epizodu to funguje obstojně. Příjemným překvapením je Rjúnosuke Kamiki, který postupně ukazuje, že je schopen zvládat více hereckých poloh a pomaličku se dere mezi japonskou hereckou elitu. ()
Další pokračování příběhů Kenšina Himury alias Zabijáka Battosaie, tentokrát rozdělené do dvou přímo souvisejících částí. První část pochopitelně celou hru teprve začíná a seznamujeme se tak s novými postavami a zejména hlavním záporákem popáleným samurajem Šišiem Makumotem. Pomalejší a méně osudové, přesto jsem zůstal lapen. ()
Relativně slušné pokračování prvního dílu, které slouží spíš jako jakési propojení prvního a třetího dílu. Takže ano, jsem trošku zklamaná, ale zároveň druhý film splnil to, co jsem čekávala - nalákal mě na další díl. Vše, co by mohlo být řečeno o prvním dílu, můžete použít i zde, jen je tu trochu více postav, ze kterých nejvíc zaujme (aspoň dle mého) Shishio. Ano, chci o něm vědět víc, opravdu mě zaujal. A jedna velká "nevýhoda" filmu? Když vás někdo pořeže a vám neteče krev. :) Y a y, díky za cenzor. ()
Dvojka mě hned od začátku bavila více – asi jsem už věděl, co přesně čekat. Nemusela se zaobírat definováním postav, přestože je provedla určitým vývojem při překonávání jejich pochybností, jen pokračovala ve vybrušování pohledného, výpravného "live-anime" stylu. Především se však vytasila s přímočařejší zápletkou, která představila skupinku komiksových padouchů, pohrála si s dynamickou akcí na cestě k nim (a v hořícím Kjótu), sem tam zamudrovala o nových pořádcích… a dokončení příště. ()
Oproti prvej časti zhoršenie. Záporák je karikatúrou, ktorej sadizmus je len naznačený a Kenshin okrem motivácie poraziť zlo, už žiadnu ďalšiu výraznú motiváciu nemá. Rovnako je to aj u iných postáv. Tam, kde v prípade prvej časti sa dejové línie postupne spájali aby vytvorili konzistentnú variáciu na samurajské filmy, tak tento je len načrtnutím veľkého finále, ktorým je tretia časť. A to je na dve hodiny trestuhodne málo. Hlavne ak vezmeme do úvahy, že dobré scény a zaujímavé postavy( starý Watcher, zlodejka v zácviku) sú len kulisou bez väčšej emocionálnej väzby. Film sa snaží pôsobiť že každá príčina má svoj dôsledok, ale pozorný divák túto šarádu prekukne. Je to pekne natočené. Postavy sú sympatické, hoci mi tu chýbal väčší priestor pre Jú Aoi, ale v zásade to ide len po povrchu a na efekt. Uvidím čo finále. Takto trochu sklamanie. ()
Galerie (16)
Photo © Metropolitan Filmexport
Zajímavosti (1)
- Společné natáčení dvojice snímků - Rurouni Kenshin: The End Of A Legend Arc (2014) a Rurouni Kenshin: The Great Kyoto Fire Arc (2014) - odstartovalo 1. 7. 2013 a skončilo 27. 12. 2013. Mezi filmovými lokacemi se objevují japonské prefektury Ibaraki, Jamagata, Kumamoto, prefektura Šiga, Hjógo, Kjóto, Nagano, Točigi, Čiba, Kanagawa a nakonec i město Tokyo. K potřebě filmařů se během natáčení snímku využilo nad 5 tis. hereckých dobrovolníků. (Conspi)
Reklama