Dead of Night
Prízraky noci
Obsahy(1)
V osamoceném venkovském domě vyprávějí hosté podivné historky, připomínající noční můry. Příběh psychicky labilního břichomluvce, jehož dožene k šílenství vlastní loutka, je jen jedním z mnoha vrcholů tohoto povídkového hororu, na němž spolupracovali čtyři nadaní režiséři. (oficiální text distributora)
Recenze (35)
Ve venkovském penzionu se sejde skupina lidí, z nichž jeden tvrdí, že ostatní zná ze snu. Každý se snaží jeho nervy uchlácholit nějakou historkou o vlastní zkušenosti s něčím, co se jeví jako nadpřirozený úkaz a co považuje za výplod vlastní či cizí bujné fantazie. Britský film, který inspiroval řadu povídkových antologií, jaké do omrzení točila studia Hammer a Amicus, se právě pro své prvenství dodnes silně přeceňuje. Překvapivě byl natočen v produkci studia Ealing, které jinak vyrábělo převážně komedie, a s výjimkou poslední povídky, v níž Michael Redgrave hraje schizofrenického břichomluvce (stejná myšlenka byla zpracována dřív i později) jde vlastně o sérii anekdot se slabými pointami. Možná že kdyby povídek nebylo pět, ale jen tři (americké distribuci se tak jako tak dvě nezdály a z tamější verze byl golfový a vánoční příběh vystřižen), které by se důkladněji rozvinuly, aby ta třetí nebyla jediná nadprůměrná, šel bych nad tři hvězdičky. 60% ()
Flaxik to naškrábal dobře. Dead of Night je v podstatě prapředek všech povídkových hororů, dost možná i první hororová antologie vůbec. Doporučení se však týká spíš kompletářům: neobjeví se tu totiž žádná monstra ani příšery, přednost tu mají místo nich spíše šílenci, duchové nebo zlá zrcadla. Strašících momentů je zde taky minimum, tvůrci se věnovali ve svých jednotlivých segmentech buď zábavě, stupňovanému napětí nebo (rádoby) překvapivému vyústění. Bohužel, to se podařilo snad jen spojovací "omáčce", která tentokrát není jen nudnou vatou, ale soběstačným a celkem vtipným příběhem. ()
"Když se ze starého bracha stane duch, tak to přece neznamená, že přestane být gentlemanem." Zde přichází film, na nějž jsem čekala čtyři roky, protože při jedné přednášce na dějinách filmu pan učitel silně spoileroval a teprve teď se mi podařilo vůbec si nevzpomenout, co to tehdy říkal. Je to velmi roztomilé, navazuje mi to podobnou náladu, jako když jsem se jako malá u babičky zavřela na půdě a zabalená v dece četla staré hororové antologie. Navíc je to plné velmi půvabně nasvícených dam a gentlemanů. Zvlášť se mi líbila historka blouznícího automobilového závodníka. ()
Pět povídek, hororových snad jen základním námětem, nikoli už zpracováním, které je většinou laděné spíše do komediální roviny, stejně tak příliš nezajímavé a velmi jednoduché pointy (Loutka je trochu lepší, ale ne o moc). Vyloženě mi nesedla povídka "Golf". Problém v některých případech i s příliš okatým přehráváním (druhá povídka - "Dům a minulost záhadného pokoje"). Nejzajímavějším se nakonec stává "propojovací" příběh. Celkově jen velmi slabé tři. ()
Paradna mysteriozna antologia so stipkou humoru. Nadprirodzeno je sikovne relativizovane, jednotlive poviedky su prijemne zimomriavkove (bruchomluvec je strasna pecka) a ramcovy pribeh ma tiez vlastny vyvoj. Dielcie segmenty sice mohli mat trochu udernejsie pointy (zaver to vsak vynahradi), no inak nemam co vytknut. Velmi ma to bavilo. 9/10 ()
Příjemné strašidelné historky z dávných časů, které už dnes příliš nevyděsí, ale mají své kouzlo. Sen s funebrákem varujícím před katastrofou, hra na schovávanou s duchy či břichomluvec s loutkou. Duchařský příběh s golfisty spíše pobaví a rozesměje, mně se ale kromě loutky líbil tematicky ten s tajemným zrcadlem. Zrcadla jsou totiž zrádná a už jen fakt, že vše, co odráží, převrátí, je poněkud zneklidňující. Ovšem než se nechat zrcadlem pohltit, je lepší ho rozbít a riskovat tak sedm let smůly. Velmi dobře jsou pak jednotlivá vyprávění spojena s Waltrem Craigem (Mervyn Johns), jehož trápí noční můry. Konec očekávaný a přesto perfektní. Skvělá černobílá kamera navozuje šerosvitnými obrazy spojenými s hudbou patřičnou atmosféru. ()
Některé podpříběhy sice jsou spíše k usmání, než že by děsily.. ale ze dvou mě i mrazilo a rámcový příběh skončí parádně. ()
Aj dnes bez problémov pozerateľná hororová antológia. Vlastne ona je príťažlivá práve kvôli tomu, že je tak starého dáta, pretože jednotlivé príbehy už príliš neohúria. Ale sú krátke a nakoniec skvele zapadanú do celku. Najlepšia bude asi pre každého posledná poviedka;, v určitom zmysle predchodca Psycha. Ak by ale všetko nebolo vysvetlené tak, ako si to tvorcovia vymysleli, išlo by skôr už len o raritu. A určite si film zaslúži odporúčanie tým, ktorí chápu, že strašenie nezávisí na kadencii ľakačiek a ich hlasitosti. Tu ich občas skvele nahradí aj humor. A ono celé je to v podstate jeden čierno humorný vtip. A v istom zmysle ide aj o fungovanie príbehu na princípe mobiovej pásky. ()
Povídkový horor o skupině osob, které prožívají hlavní příběh a mezitím si vyprávějí další hrůzostrašné historky. Těch je pět a dost mezi nimi trčí golfařská duchařina Charlese Crichtona (podle povídky H. G. Wellse), která se ani na okamžik nedá brát vážně a zcela jednoznačně patří do žánru komedie. Ale ostatní povídky jsou celkem strašidelné až hororové a závěr hlavního příběhu je také povedený (70%). ()
Věřte nevěřte... První půlhodinu jsem z tohoto souboru vyprávění strašidelných historek v podivné společnosti příliš nadšen nebyl a připadalo mi to spíše průměrné. První krátká povídka s noční můrou včetně podobného vyústění se později dočkala určitě působivějšího zpracování v rámci seriálové Zóny soumraku (viz. Twenty-Two), ta nasledující měla sice jeden zajímavý mysteriózně hororový prvek, ale skončila pro mě brzy téměř bez pointy a povídání hostů v obyváku mimo povídek mělo pro mě porůznou úroveň. Ale nenechte se odradit, neskončil celý film, pouze druhá povídka a taky v souvislosti s ní se ještě pořád můžete dočkáte překvapení... Třetí povídka se zápletkou ohledně spatřování cizího pokoje v zrcadle nabírá grády toho skutečně výborného z černobílé The Twilight Zone a má již dostatečný časový prostor pořádně rozehrát zajímavý námět, čtvrtá je vcelku příjemnou malou duchařskou komedií v prostředí golfu a poslední páté povídce, která se zaobírá tématem rozdvojené osobností v děsivém příběhu komika a jeho mluvící loutky, procházejícího od úspěšných varietních skečů až po psychopaticky šílené vyústění, nechybí prakticky všechno skvělé z tohoto počinu dohromady: horor, mystično, atmosféra, vtip + rovněž kvalitní filmařina i typické kouzlo starých černobílých filmů pro pamětníky. Originální zakončení povídkového filmu mě překvapilo vtipným propojením všech příběhů a sérii hned několika dobře promyšlených point, částečně donutilo odpustit celku slabší první třetinu a přesvědčilo, že si Přízraky noci tu 4. hvězdičku z mé strany zaslouží! [75%] ()
43rd KVIFF 2008 - MIDNIGHT SCREENINGS - Půlnoční filmy, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.95/187 ()
Vypočul som si niekoľko zaujímavých, “pomerne desivých, bizarných, absurdných príbehov” , od hostí, ktorí argumentujú človekovi, čo ich pozná zo SNA... , pričom úplne najstrašidelnejší, je ten posledný, a taktiež na prvý pohľad nemajú veľa spoločného, ale zdanie môže klamať. Apropo, brazílsky režisér CAVALCANTI ma absolútne ohúril najdlhšou sekvenciou : The Ventriloquist's Dummy, čo pokladám za vrchol samotného snímku ! Vyrozpráva ju Dr. Van Straaten, a je o akomsi bruchovravcovi Maxwellovi Frereovi, a jeho bábke HUGOVI + ďalšia osoba v dianí, je istý Sylvester Kee, ktorému pôjde o život ! Brilantná atmosféra, ktorá by sa dala doslova v kuse krájať ! Michael Redgrave stelesnil Maxwella, a to je MAXIMUM, s čím disponuje obsadenie ! Samozrejme, absolvoval som všetky patričné súvislosti, no, to najlepšie prišlo na koniec ! Výborná záležitosť, ktorej som nedoprial zaslúžené ohodnotenie ! PS : Inak kameru unikátneho Douglasa Slocombeho vyhľadávam účelovo, pretože ju nadovšetko obdivujem ! A opäť stála za to ! ()
Vynikající povídková antologie s nezajímavou, ale o to působivěji zakončenou spojovací linií. První dvě historky jsou spíš takové na rozjezd, příběh o pohřebáku by neuspěl ani u Švandrlíka a dětská vánoční party mě jednoduše neoslovila a nebavila, ale pak to začíná gradovat. Story o podivném zrcadle mě přikovala k monitoru (z jistých důvodů jsem na strašidelné odrazy v zrcadlech velmi háklivý), jak se povedla; rozpustilé golfové vyprávění o kibicovi spíš (ale jako jediné!) pobaví než vyděsí, aby nakonec celý film gradoval břichomluvcem a jeho loutkou. Nesmírně příjemné překvapení. ()
Príjemné pozastavenie sa pri horrorových poviedkach šmrncnuté troškou humoru. Zaujímavosťou je duchaplné prepojenie všetkých poviedok do jednoliateho celku. ()
Převážně konverzační spíše komediálně mysteriózní, než vyloženě horrorově strašidelná povídková antologie adaptující příběhy H. G. Wellse, Johna Bainese, E. F. Bensona a Anguse MacPhaila. Pět příběhů různého ražení. Nejvíce se mi líbil hned první mikropříběh o zjeveném pohřebním voze, zábavná je i golfařsko-duchařská povídka o neživém kibicovi, který se nedokáže zneviditelnit a i poslední o vražedném břichomluvci má něco do sebe. Ostatní dvě dojíždí hlavně na svou prostou jednoduchost (schovka) a přílišnou ukecanost (podivné zrcadlo). Zaujme pak hlavně vyústění spojovacího příběhu. Film obecně je příliš dlouhý, některé povídky moc rozvleklé, zaujme hlavně černobílým formátem a dobovým nádechem (všichni, včetně žen, hulí jak fabriky, ženy mají šmrnc, pokud se ovšem zrovna nechoulí do kožešin z mrtvých zvířat, z toho by soudnej člověk zvracel), pomalý střih v dnešních střihových přestřelkách polahodí oku. Z dnešního pohledu spíše už jen pro milovníky starých filmů a mysteriózních "horrorů" obzvláště. 2,5* ()
Jeden ze základních stavebních kamenů filmového povídkového horroru je zapamatování hodný především díky posledním dvěma povídkám. Především závěrečná z břichomluvcem a loutkou je skutečně skvělá i po mnoha letech. ()
Jedná se o hodně povedený povídkový horor. První velmi krátká povídka o pohřebním voze byla zajímavá, i když příliš krátká na to, aby ve mě zanechala nějaký dojem, další povídka o dětech hrajících si na schovku v tajemném sídle byla příliš průhledná a moc mě nezvala, třetí "golfová" byla sice docela komická, ale celkově svou odlehčeností atmosféru filmu spíše narušovala. Poslední dvě povídky byly svou atmosférou i napětím opravdu lahůdkové a stejně tak se docela povedl propojovací příběh. ()
Nejvíce mě asi dostala povídka s břichomluveckou loutkou, která je sice v současné době už trochu vyčpělá, ale ve své době mohla mít ten správný efekt. Myslím, že tvůrci dobře věděli, proč ji dávají až na konec. Tam se skutečně vyjímá nejlépe. Je to taková třešnička za jinak nepříliš chutným dortem, který sice neurazí, ale ani neměl moc čím nadchnout. „Přízraky noci“ tak pro mě zůstávají jen jedním z mnoha. ()
Moc příjemná britská mysteriózní antologie, černobílá prababička Serlingových povídek z Twilight Zone. Krapátko delší než by musela být, ale teda, to vám povím, segmenty s břichomluveckou loutkou a zrcadlem jsem si fakt užil. ()
Vyborny film o tom, jak Loutka dozenie k sialenstvu akehosi chlapa. Reziseri odviedli genialnu pracu, to filmuznaly divak, ktory zaviedol filmovu prax /napozerat toho co najviac/ namiesto filmovej teorie musi poznat. Dialogy vyborne, na rok 1945 su namakane aj kulisy. Hlavne ked si uvedomime, ze v roku 1945 vela kvalitnych filmov nevzniklo - hlavne kvoli uz notoricky znamej WWII, ze jo : 95 % ()