poster

Rodina (studentský film)

  • USA

    Family

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2013, 59 min

  • Isherwood
    odpad!

    „Jsem mladá levicová intelektuálka, mám problém se svým tátou, mám dítě, točím na vše, co mi přijde pod ruku, točím deník o sobě, vám, divákům to nebude dávat smysl a někdo mi při zkušební projekci zapomněl říct, že postavám často nejde rozumět, takže by to zasloužilo titulky.“ Kdyby aspoň režisérka po projekci nepůsobila dojmem, že si to sama zkušebně snad ani jednou nepustila.(29.10.2013)

  • CheGuevara
    ****

    Apolena nikdy netočila pěkný filmy, to jsou furt nějaký roztřesený záběry a jednotný styl kde nic tu nic. V Rodině to však sedí bez výhrad. Osobní deník, zmatený a rozbitý už jen ze své podstaty, se k jejímu stylu perfektně hodí a funguje ve vzájemné symbióze. Díky tomu, že točila o své rodině (a vlastně by v tom mohla pokračovat i nadále), se dostala až pod kůži a kdy některé pasáže působí až dojemně bez jakékoliv známky lacinosti. Navíc poměrně přesně pojmenovala to, co se odehrává nejen v její rodině, kdy současná politika dělí rodiče od dětí a celý ten generační střet neustále vyhrocuje. Mám to samé doma. Plus ten otravný étos antikomunismu "stěžuješ-li si na současnost, nevážíš si demokracie". Co je tohle proboha za argument?(4.11.2013)

  • Vodnářka
    **

    Jen slabý odvar toho, co režisérka je za normálních okolností schopná předvést - kromě pár roztomile hádavých debat s jejím otcem Břetislavem Rychlíkem jde jen o jakousi slátaninu rodinných scének a náznaků politických témat, která si Apolena mohla radši nechat na zajímavý úderný dokument v "Hájkově stylu"...(4.11.2013)

  • Radek99
    ***

    Nevhodně zvolený formát (filmový deník - osobní rovina ruší a zastiňuje opravdu silné téma - přežitost antikomunismu, který ponejvíce funguje coby politický kýč či nekalosti zakrývající kalkul) a nedostatečná forma (levné home video - strašlivá kamera a zvuk), to je v kostce dokument dcery slavného otce, Apoleny Rychlíkové...(26.10.2013)

  • conejo
    *

    Tak kdyby bylo aspoň ve zvukové stopě rozumět, co aktéři říkají, kdyby nebyly překlepy v citacích... tak bych se aspoň pokusila přijmout, že sdílení absolutně osobních okamžiků života je součástí sdělení a reflexe ("věku internetu"?). Takhle to na mě nutně působí jako na koleni na poslední chvíli slepené rozklepané nekvalitní záběry čerstvé matky se spoustou z nouze ctností včetně googlení vlastních fotek. Možná mě film prostě jen minul, a je mimo mé pochopení. Ucelená myšlenka a jednotná prezentace mu ale chybí. Každopádně mě otrávenost z tohohle filmu donutila napsat komentář a veřejně ho tu sdílet...:)(29.10.2013)