VOD (1)
Obsahy(1)
Audiovizuální esej bilancující mezi ethnografickým dokumentárním filmem a video-artovou meditací nad Australskou krajinou a historií.
Alana Victoria Hunt je kurátorkou v uměleckém centru uprostřed aboridžínské komunity. Bílí zaměstnanci zde pracují s aboridžínskými umělci, kteří skrze své obrazy vypráví historie svého národu Gija. Malují přírodními barvivy získanými z půdy. Estetika jejich obrazů se po kurátorském boomu v sedmdesátých letech stala atraktivní komoditou. Alany fungování v komunitě zdaleka přesahuje náplň její práce. Snaha pomáhat lidem všemi prostředky jí staví do role sociální pracovnice a blízké přítelkyně místních obyvatel. Složitá post- koloniální situace v Austrálii jí nutí tázat se, zda je klientelistický přístup a vůbec fungování bílých lidí uprostřed komunity pro aboridžince přínosný.
Film je poetickým portrétem mladé ženy, která se snaží vyrovnat se složitou historií jejího světadílu a být aktivní občankou.
Film vznikl během několika dní, jakožto bezprosřední reakce cizince, režiséra, na nové prostředí. Filmovou manipulací intenzivních debat s jedinou protagonistkou filmu a experimentováním s minimalistickým filmovým jazykem hledá režisér svůj vlastní názor na problematiku oboustranného vykořisťování, všudypřítomného rasismu, vypočítavosti trhu s uměním, post- koloniální přítomnosti v Austrálii i na samotný problém zobrazování podobných témat.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (3)
Jak četba encyklopedie. ()
Dokument (ale spíš videoart) na úrovni školní práce 1. ročníku FAMU. Experiment sestávající se z nastříhání desítek zcela statických velkých celků v pomalém sledu a posléze desítek detailů ve sledu rychlejším, což celé je podkresleno komentářem rodilé Aboridžinky. To vážně někdo jede do Austrálie, aby se tam učil s kamerou fotit? ()
Snaha oživiť myšlienkovo intenzívne sprievodné slovo obrazovými eskapádami, atakujúcimi vnímanie, sústredené na tok rozprávaných myšlienok, pôsobí niekedy veľmi rušivo. Možno takto nejako uvažoval režisér, keď výpoveď aboridžinskej kultúrnej aktivistky olemoval prestriedaním statických výjavov austrálskej krajiny. Ženský hlas opisuje nelichotivý stav pôvodných austrálskych obyvateľov, ktorý nastal v dôsledku prístupu osídlencov k nim a zároveň opisuje aktivity smerujúce k ich vymaneniu sa z pozície odsudzovanej, alkoholom a zlodejstvami ociachovanej menšiny prostredníctvom ich autentickej výtvarno-umeleckej výpovede . Obrazy jemne doilustruvávajú úvahy znejúce v ich pozadí - ukazujú pôvodnú, neskôr pozmenenú krajinu, stále viac olemovávanú priemyslenými objektami, rozľahlými skladmi a rôznymi oploteniami uberajúcimi po kúsočkoch z priestoru slobodného pohybu. 70% Ako však vidieť z tunajších hodnotení, možnosti inak uchopiť dokumentárnu výpoveď sa často stretávajú u filmovo tradičnejšie zakotveného publika s príkrym odmietnutím a ich súčasným odkopnutím kdesi do oblasti cvičných školských prác začiatočníkov. ()
Galerie (13)
Photo © MF dokumentárních filmů Ji.hlava 2013
Reklama