Three Brave Men

Komunistické spiknutí prostupuje celé Spojené státy a ohrožuje každého občana. Ještě, že komise pro neamerickou činnost bdí a pečlivě pátrá po i nejmenších stopách podezřelé aktivity. Je rok 1956 a Bernie Goldsmith (Ernest Borgnine), občanský zaměstnanec námořnictva USA, je odhalen jako radikál s komunistickou minulostí a propuštěn. Část bdělých spoluzaměstnanců a spoluobčanů se od něj právem odvrací.
Bernie se obrátí na advokáta Joa DiMarca (Ray Milland), aby mu pomohl očistit se z podezření, ze kterého je šokován. Princip vyšetřování ovšem vyžaduje naprosté utajení zdrojů, takže není možné ověřit, kdo o Berniem co oznámil. Nicméně postupně se daří rozplétat nitky, za Bernieho se postaví většina sousedů, včetně evangelického pastora a katolického souseda, zjistí se, že část obvinění z radikálních (v éře McCarthyismu to je totéž jako komunistických) postojů spočívá v jeho občanské angažovanosti v otázce bytového družstva po válce. I tvrdá bojovnice za očistu USA Mary Jane McCoy (Nina Foch), která přistupuje k výslechům svědků s velkou a oprávněnou tvrdostí, dojde postupně k závěru, že věci nejsou, jak se zdají. Některá tvrzení se zakládají na osobních antipatiích, jiná na nepochopení. Bernie je očištěn, ale tvrdý a odpovědný velitel Rogers se přesto domnívá, že není kouře bez ohýnku a odmítne jeho návrat, protože jde o bezpečnostní riziko celé země. Protože se ale komise, se kterou se poradí, skládá z pravých amerických vlastenců a ve hře je čest občana Spojených států, spustí kompletní prověření původních obvinění. Ukáže se, že část pochází od bigotního antisemity, ba dokonce, že jeden vyšetřovatel pozměňoval výpovědi svědků. Bude to ale stačit, aby byl Bernie kompletně očištěn a mohl se vrátit do práce?
Film vychází z reálné situace, kdy byl Abraham Chasanow obviněn, propuštěn a několik let bojoval, aby byl zbaven veškerého podezření. Původní scénář byl (jak píše režisér Dunne ve svých pamětech) po doporučení velení námořnictva dobrovolně a s nadšením upraven, byly odstraněny náznaky antisemitismu vůči Goldsmithovi, posílen význam hrozby mezinárodního komunismu a také vyznění toho, že šlo o výjimečné nedopatření a nic podobného se dnes stát nemůže. (Peabody)