Režie:
Lee PhilipsKamera:
Richard C. GlounerHudba:
Bernardo SegallHrají:
Stockard Channing, Edward Asner, Jim Backus, Joe Flynn, Chuck McCann, Annette O'Toole, Dennis Dugan, Reb Brown, Larry Wilcox, Nancy Valentine, Carl Ballantine (více)Obsahy(1)
Miriam Knight (Stockard Channing) je chytrá, ale nehezká (podle mnohých spolužáků je spíš ošklivá), její okolí si jí nevšímá a za tři roky už vystřídala pět škol. Ráda by si našla kluka, ale naráží v lepším případě na nezájem, jindy na ponížení a urážky. Na nové škole se konečně prosadí a dostane hlavní roli ve školním divadelním představení, ale její spolubydlící se ukáže jako další křivák v řadě. Protože ví, že Miriam má alergii na růže, tak jí je dá do krabice, která slouží jako rekvizita. Dívka prokýchá zbytek představení včetně svého monologu a jako obvykle se jí všichni hlasitě smějí. Ponížená Miriam nasedne ještě v kostýmu do auta a odjíždí pryč, ale následuje vážná autohavárie. Když jí sundají obvazy, ukáže se, že nezbytná rekonstrukce obličeje vedla náhodou k tomu, že je z ní krásná černovláska. Rychle si zvykne na to, že se za ní muži otáčejí, ale rozhodne se, že se bude mstít za všechny ošklivky. Začne ještě v nemocnici a pokračuje dalšími vraždami (žánrově jde o černou komedii). Detektiv Ralph Varone (Edward Asner), který znal i starou Miriam, odhalí její motiv i samu pachatelku a zamiluje se do ní ne pro její vzhled, ale pro její duši. Svatba se odehrává ve vězení, kde se Miriam chystá na nástup trestu (20 let, ale jak si říká, studium života Harry Houdiniho jí může pomoci trest zkrátit). (Peabody)
(více)Recenze (1)
"Byla jsem nádherná osobnost v ošklivém těle," vzpomíná hrdinka Miriam na dobu, kdy vypadala jako zvoník od Matky Boží a každý na střední škole jí to předhazoval. Jedna autonehoda obrátila její neštěstí v možnost sladké pomsty. Nutnost zásahu plastické chirurgie ji nečekaně zrekonstruovala do podoby sexy dívky, kterou nikdo z jejích známých nepoznává a ona se jim proto může pomstít za všechna příkoří... Nejsem zvyklý očekávat příliš od televizního filmu, ale tato černá komedie mě nadchla. Stockard Channing hraje v jistém smyslu asi šestiroli, protože první polovinou filmu prochází - zohavena k nepoznání - jako neohrabaná, nešťastná puberťačka s nulovým sebevědomím, ve druhé vystřídá rozmanité převleky, aby každé ze svých budoucích obětí dopřála zcela individuální pomstu. Jednotlivé vraždy jsou tak nádherně nerealistické, že by mě nejspíš rozesmály už kdyby mi je někdo vyprávěl, ale vidět je na vlastní oči vážně stojí za to. Opravdu mě udivilo, že spoluautorkou scénáře je Joan Rivers, dnes známá především jako maskot bulvárních amerických talk show a chodící reklama na plastickou chirurgii. Že by autobiografické prvky? 80% ()