Nepřítel třídy

Systém funguje. Pretože systém je matematicky chladný. Nemôžu ho zničiť ani horkokrvné prebúdzajúce sa hlavy revoltujúcej mládeže, cítiacej potrebu nespravodlivosť sveta na niekoho zvaliť. Takouto obeťou sa stáva nový profesor nemčiny, preferujúci nie zrovna hrejivý prístup k študentom. Povedzme si pravdu, nie je to veľký extrovert, je to suchár a keď je vtipný, tak je zároveň urážlivý. Viď naj hlášku filmu o el clasicu. Dokonca odmietne rande s najsexy kolegyňou a to už môže stratiť empatiu väčšiny mužského diváctva. Film o tom, že život nie je čiernobiely, že profesori si častokrát musia odskákať veľmi nepríjemné veci, že to možno v školstve nie je úplne ideálne, že nároky na dnešnú mládež sú privysoké a že človek svojimi vyhrotenými činmi ovplyvňuje svoje okolie viac, ako by chcel. Triedneho nepriateľa si kľudne zaraďte k takým perlám školského subžánru, akými sú napríklad Medzi stenami a Spoločnosť mŕtvych básnikov. No dobre, aj k Marečku, podejte mi pero. (09.11.2014)

Dechberoucí drásavá schýza z jedné třídy, přehnaně pedantského učitele, děsivé události a omezeně chladnokrevných reakcí studentů, pro jejich věk však tak pochopitelných... Se sebevraždou jedné studentky se každý - studenti, učitelé, ředitelka i rodiče - vypořádávají po svém, neexistuje však správná reakce, dochází tedy k hrozivým konfrontacím a vyhroceným situacím... Všude plno strachu, hysterie, obviňování...Thomase Manna, rvaček a breku. Příběh, jež se na střední škole režiséra odehrál i ve skutečnosti, posloužil nejen jako výborná terapie a možnost nadhledu nad situací pro originální aktéry, ale jako příležitost k mnohým životním otázkám pro diváky. (07.07.2014)

Na střední škole jsem v hodině němčiny chodil venčit učitelce Konečné psa. Hodina němčiny soustředěná kolem děl Thomase Manna by mě zaujala asi mnohem víc. (Nebo si to jen myslím?) Asi ne, během další školy jsem německy přečetl jeho celé dílo. A do Proseče (12. 1. 1936 přijel T. Mann do Proseče převzít dokumenty, na jejichž základě získal ještě téhož roku československé státní občanství a cestovní pas) to mám dvě hodiny na kole. Problémem filmu ale nebyl Thomas (ani Heinrich) Mann, nýbrž "jinakost". Učitel byl jiný ne vzhledem k třídě, ale ke každému z žáků zvlášť. Nesdílel jejich city, nesmál se jejich vtipům, nechtěl si je získat žádnými lacinými prostředky. A tak stačila záminka (třída je dobrý model masy), aby došlo k mocenskému souboji o její ztotalitnění - tedy k tomu, z čeho žáci obviňovali učitele). Režisér (a scénarista) Biček dosadil do středu děje Mannovu myšlenku o tom, že smrt už není problémem zesnulého, nýbrž pozůstalých. Nevyhýbá se jí ani v samotném závěru, kdy se mrtvá Sabine prochází po výletní lodi a žádný z žáků ji už nevnímá, nevidí a možná ani nezná. Recenzent Dadel oprávněně schválí slovinské školství. Moje dcera je učitelkou němčiny na gymnaziu a domnívám se, že nepřečetla ani jednu německou knihu. (22.01.2015)

Vy Slovinci buď zabíjate iných alebo seba samých. Prečo žiť? A je tak sebecké sa zabiť? Samovražda je od nepamäti citlivou otázkou. Tento film to chytil za pačesy, hoci jednoznačné odpovede, ak nejaké vôbec sú, nedáva. Zato nastavuje zrkadlo danej situácii tak verne, až ma napadlo, že možno existuje jeden národ, ktorý je mi predsa len mentálne bližší ako Češi. Sú to Slovinci. IFF BA 2013 (08.11.2013)

No áno, tak to chodí, keď po slniečkovom učiteľovi s minimálnymi nárokmi príde do triedy niekto, kto to s učením a prípravou študentov do života myslí vážne. Ide tak o školskú drámu, ktorá nazerá na problém v spojitosti so samovraždou spolužiačky z oboch pohľadov, študentov i učiteľov. Nemôžem si ale pomôcť, niektorí študenti a ich niektoré reakcie na vzniknutú situáciu mi často prišli veľmi teatrálne, umelé, s cieľom čo najviac šokovať diváka a prehĺbiť dramatickú stránku veci. Chýbala však tomu prirodzenosť, hlavne čo sa týka názorových konfliktov medzi oboma stranami. Minimálne by sa tým aspoň prehĺbila emotívna stránka, ktorá bola v tomto prípade takmer nulová, výsledkom čoho bola skutočnosť, že som si k študentom nezískal skoro žiaden vzťah. Naproti tomu záverečná reč triedneho učiteľa Zupana stála za to. Jasné, prekrásnym spôsobom formulované myšlienky, zrelé a nevyvrátiteľné argumenty, ktoré nedovoľujú žiadnemu divákovi pochybovať o tom, kto mal po celý čas navrch. Pôvodne som snímok plánoval ohodnotiť tromi hviezdami, ale záverečný Zupanov monológ ma presvedčil pridať ešte hviezdu navrch. 70/100 (15.10.2015)