Recenze (1)
„Bílý dům se stal domovem důchodců.“ A tak se v rámci Slunného stáří seznámíme s kavárenským klavíristou Frýbortem a jeho ptáky, se švadlenou Julinkou a jejím královstvím, vysloužilým vojákem Dytrychem, vrchním ehm krmičem pašíků, pak bývalým pošťákem Trzynou, truhlářem Machytkou, se včeličkami manželů Marešových, jejichž „Hospodářství převzali sousedé z JZD“, dále hodným doktorem Maškem a mladými, talentovanými fotografy, kteří nemají nic lepšího na práci, než fotit důchodce. Ostatně, je nějak potřeba dát do společné symbiózy nadšené mládí a moudré stáří, které tu přece ani trochu není k ničemu…hodně naivní a idealistický pohled na podzim života, který ve svém optimismu působí až cynicky. Celkově 2*. „Nazdar vojáku!“ ()