Love & Mercy
Love & Mercy
Love & Mercy
Love & Mercy
Režie:
Bill PohladKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Atticus RossHrají:
Paul Dano, John Cusack, Elizabeth Banks, Paul Giamatti, Jake Abel, Kenny Wormald, Brett Davern, Graham Rogers, Erin Darke, Joanna Going, Bill Camp (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Brian Wilson byl duší skupiny Beach Boys, ale o tu svou málem přišel.
Brian Wilson (John Cusack) byl v šedesátých letech zakládajícím a také nejdůležitějším členem veleúspěšné skupiny Beach Boys. V osmdesátých letech je to však lidská troska, trpící duševní chorobou. Přesto má dostatek šarmu, aby okouzlil mladou prodavačku aut Melindu Ledbetterovou (Elizabeth Banksová). Žena pozná jeho nejbližší přátele a především jeho osobního psychiatra, dr. Eugena Landyho (Paul Giamatti). Ten velmi přísně dbá o Brianův životní režim a pokouší se klienta „ochránit“ před čímkoliv, co by mohlo zhoršit jeho paranoidní schizofrenii. Počátky Brianových psychických obtíží sahají do dob největší slávy Beach Boys v šedesátých letech (kde muže ztvárňuje herec Paul Dano). Mladíkovy hudební experimenty se na vrcholu popularity začaly rozcházet s představami ostatních členů kapely; jeho otci ostatně nebylo z jeho tvorby nikdy nic dost dobré. Užívání LSD bylo zřejmě jen poslední kapkou… Jenže Melinda postupem času zjistí, že věci se mají poněkud jinak. Že Dr. Landy zřejmě Brianův stav záměrně zhoršuje s pomocí psychofarmak, a to ze zištných důvodů…
(Česká televize)
Recenze (57)
Necukrkandlový příběh skrytý za cukrkandlovou hudbou. Životopisný film ve dvou časových rovinách zachycující dobu největší slávy a nástupu psychických problémů Briana Wilsona, hudebního génia, na kterém stál úspěch Beach Boys, i pozdější období, kdy jej tvrdě manipuloval a vykořisťoval jeho bratr Gene, zneužívající Brianovy duševní choroby a vědomě ji zhoršující a izolující bratra od světa. Je fajn po čase vidět Cusacka v něčem jiném, než v podprůměrných thrillerech, ale pozornost na sebe jednoznačně strhává Dano hrající Briana zamlada a Giamatti jako Gene je lahůdkově démonický. Moc se mi líbilo zachycování Briana při komponování a nahrávání hudby. ()
První předpoklad, aby vás zaujal tenhle film, je znalost Beach boys a jejich písní, případně zkušenost s domácím vězením. Nejsem žádný zažraný fanda, to spíš ten Liverpoolský hmyz, ale jejich hity znám a líbí se mi hodně, takové Good Vibrations považuju za geniální skladbu a když jsem tu viděla a slyšela její aranžování ve studiu, šla po mně husina jak blázen. Vypíchnutý osud Briana Wilsona připomíná psychothriller o pacientech, kteří "mohou kdykoli dobrovolně odejít". Za nešťastné považuji jen obsazení Johna Cusacka, zahrál dobře, ale naprosto se do té role nehodil. 3 a půl a že mi k tomu teď hraje God Only Knows, budiž 4*. ()
Beach Boys jsou určitě top kapelou v oboru, která u nás ale kdovíjakou slávu doslova nezažila. Pro mě osobně ale znamenají pár jednoduchých pozitivně laděných hitů, které nelze vypudit z hlavy a hlavně film 50x a stále poprvé, jejichž hudba je v tomto filmu poměrně zásadní. Na tento film jsem tak byl docela zvědavý a doufal, že tvůrci to pojmou originálně. A opravdu pojali. Moc se mi líbilo, jak se tvůrci v rámci jedné stránky filmu zaměřili na skládání samotné hudby. Brian Wilson je nesmírně zajímavá postavička. Nejenom, že má hudbu v krvi, on i po životní stránce má co vyprávět. Námět, který se rozhodli v rámci jeho životního příběhu zfilmovat v tomto kousku, byste do něj ani netipli. I když otázka, do kterého hudebníka v Americe byste to tipli. Já byl docela v šoku, v šoku hlavně z postavy doktora, kterého zde hraje Paul Giamatti. Je opravdu možné, aby někomu mohlo něco takového v Americe procházet? Jelikož ale vím, že v Americe je možné všechno, rovnou si na tuto otázku odpovím. Možné to je. Love a Mercy je tak jednoznačně zajímavý a hlavně velice nezvyklý příběh leadera jedné nenápadné kapely, které v té době přímo konkurovala Beatles. A měla proč. ()
"Na pravý ucho jsem na 96% hluchej, protože mě přes něj táta mlátil." Táta Wilson byl vůbec fajn chlap, když prodal práva na písničky Beach Boys s tím, že je za pět let nebude nikdo znát. To bylo prozíravé. Jen škoda, že je neprodal mně. No nic. Hudbu Beach Boys mám rád, ale nesnáším filmy o lidech, kteří mají hlasy v hlavě. Tady se to tak nějak protnulo a já jsem z toho necítil žádné Good Vibrations, ale pouze depresi a v té se utápím nerad. Dokonce jsem to chtěl dvakrát vypnout, ale skvělé stvoření zvané Melinda mne přesvědčilo, abych to dokoukal. Kvůli ní jsem to udělal rád, ale jakmile mne v tom nechala samotného, tak jsem trošku trpěl. ()
50% ()
Jednoznačně nepochopená záležitost, kterou tu odhaduji hromadně sepsula do podprůměru banda teenagerů co ví o Beach Boys asi tolik jako Hollies nebo Yardbirds... Pro mne jsou Beach Boys ikonou Ameriky šedesátých let, doby prvních letů do vesmíru, auťáků s ploutvemi a hlavně spolu s Bee Gees neskutečnými vokálními skupinami, kde každý z hlasů zatajuje dech. Ze západního pobřeží USA se tyto dvě vlny zaplavující Ameriku prodraly až do Evropy kde každá v určitý čas z předních příček hitparád spláchla i dobře zakousnutý hmyz z Liveropoolu...:-) (Nic proti hmyzu!! :-) Takový film tu zkrátka chyběl a i když je věnován hlavně (a právem) frontmanovi Beach Boys - Brianu Wilsonovi, divák díky tomu, že se jedná o bratry nahlédne i do zákulisí téhle skvělé kapely. Můžeme tak sledovat jak Bryan podobně jako sopka postupně začne pod erupcemi vlastních nápadů měnit trochu stereotypní muziku kapaely o létě, holkách a surfaření a i když se to skupině nelíbí, čas i kritika mu dá záhy zcela za pravdu. Jedná se totiž o nadčasové a opravdu geniální záležitosti... Můžeme tak sledovat jak vznikala fantastická God only knows, kterou já osobně po Yesterday považuji za druhou nejhezčí milostnou píseň na světě... či neméně slavnou Good Vibrations atd... Netušil jsem nic o Brianově složitém vztahu s otcem ani o jeho běsech v devadesátých létech hojně živených šarlatánským psychoterapeutem. Paul Giamatti umí hrát vyčůránky, ale tady si střihnul stoprocentního zmrda! Naštěstí Brian nakonec potkal princeznu, která jej zachránila ze spárů zlého černokněžníka. Zní to jako blbý závěr filmu, ale je to zkrátka fakt. :-) Jediné co jsem nepochopil byla účast Cussacka. Zatímco šedesátky byly zpracovány parádně a kluci byli typově vybraní tak, že šli od sebe skvěle rozpoznat, Cussack byť sebelépe hrající Bryana zachváceného vnitřními hlasy a pod opiáty mu prostě podobný nebyl ani za mák. Postavou, účesem, barvou vlasů, prostě ničím... To je asi tak jediné co bych vytkl. No a já si teď jdu za tepla pustit Pet Sounds a Summer Days! A nikoliv z CD, ale pěkně na kotoučích na starém magneťáku po tátovi... Za mne je to za 5 barevných prášků! * * * * * ()
Zatraceně zajímavý příběh utopený v průměrné režii a celkovém přístupu. Brian Wilson a Beach Boys mě zaujali a chtěl jsem o nich vědět víc a víc... bohužel ve dvou hodinách se toho člověk dozví o nich dost málo, především vidíme nepříliš zajímavou část z osmdesátek, kde je Brian nadopovaný. Dokonce i chybí dramatické vyvrcholení, dostane se nám maximálně nějakých těch halucinací a divných scén... Velká škoda a promarněná šance. Ale Paul Dano standardně super a některé hudební sekvence stojí za to. (5/10) ()
Veškerou pozornost na sebe strhl - a zcela právem - Paul Dano. To je absolutní herecký, hudební a pěvecký koncert. Bohužel je tu druhá časová rovina s Johnem Cusackem, který Danovi ve stejné roli absolutně nestíhá. Střídání těchto časových rovin pak vytváří podezření, že se režisér nemohl rozhodnout, na co by se měl zaměřit, zda na Brianovy hudební experimenty a zákulisí kapely nebo na příběh člověka uvězněného v sobě samém. Výsledek je potom silně rozháraný. Všechno naštěstí zachraňuje jednak boží písničky Beach Boys a již zmíněný božský Paul Dano. 7/10 ()
Převážně sterilní pohled na život jednoho hudebníka. A velmi na jistotu zrežírovaný, bez větších ambicí. Tím hudebníkem je Brian Wilson. Že vám tohle jméno nic neříká?! I to je možné, ale skupinu, ve které působil, už znát budete (i z doslechu). Byl totiž frontmanem legendárních Beach Boys. A zde poznáme, kdo stál za tvorbou jejich veselých a pozitivních songů. Film má ale dvě hodiny, prolínají se v něm dvě roviny Wilsonova života, v jedné je talentovaným mladíkem, prožívajícím úspěchy i propady v šedesátých letech, v nichž skládá nesmrtelné hity skupiny, v té druhé už je dospělým zlomeným mužem na sólové dráze v éře osmdesátých let, neschopný skládat hudbu, s diagnozou paranoidní schizofrenie, který už je téměř nesvéprávný a nedokáže se vymanit z vlivu svého ohavného manipulátora a jeho praktik, jímž je jeho terapeut. Mladickou verzi ztvárnil Paul Dano, dospělou verzi hraje John Cusack. A teď k tomu, co filmu neprospělo. Představte si, že ty (potenciálně) nejzajímavější okamžiky z příběhu osekáte, vyjmete a jen se o nich mluví. Dozvíme se tedy, že Brian měl krušné dětství, kdy byl fackovacím panákem pro svého ukrutně nesympatického otce. Padne facka na sále? Nepadne, až na jeden výjev z dětství. Dále poznáme zákeřného terapeuta Landyho, ovšem paranoidních stavů má hudebník pomálu, jsou kratičké, ke všemu je to s jeho zdravotním stavem nakonec jinak. A pak ještě randí se sympatickou Melindou, svojí budoucí ženou. Šukají spolu? Nelze poznat, ve filmu žádná milostná scéna není. A pak hlavní náplň filmu, tou je postup při skládání a aranžování písní, což jsou nejzajímavější úseky filmu. Určitě si nelehnu a nezačnu kopat nožičkama, že jeden produkující režisér natočil portrét života Briana Wilsona. Jeho hudbu nevyhledávám, ovšem to vůbec nemělo na hodnocení vliv. Nezkušená režijní ruka Billa Pohlada nedokázala mě coby diváka pohltit a dát mně intenzivní zážitek, potažmo způsobit můj zájem o tvorbu Beach Boys po skončení filmu. Herecký čtyřlístek Paul Dano, John Cusack, Paul Giamatti a Elizabeth Banks je opravdu skvělý a schopný, i hudební čísla byly příjemné, zvláště pak mohlo být jich být více převedených do klipové podoby, i místo a čas byly ok, jen to sterilní provedení prostě neutáhne dvě filmové hodiny. Délka byla znát a zajímavých momentů a scén nebyl plný hudební kotel, spíše kotlíček. 6/10 ()
Film bol pre mňa zaujímavým najmä preto, že Beach Boys sú výraznou skupinou môjho obľúbeného hudobného obdobia - sixties. Keďže ma zaujímala iba hudba a nie osudy jej tvorcov bolo pre mňa novinkou, aké životné peripetie prežíval frontman skupiny. Potiaľ všetko fajn. Ale, ako som to už zažil pri viacerých životopisných filmoch (napr. o Johnnym Cashovi) vyrušoval ma dôraz na niektoré aspekty jeho životného osudu, ktoré boli zbytočne zdôrazňované. Skrátka tam mohlo byť viac zo 60. rokov a menej z 80. rokov. Ani vo výbere hercov nemal režisér najšťastnejšiu ruku, čo bolo zreteľné pri preskokoch do iného časového obdobia. Vtedy som mal pocit, že ide o dve rôzne postavy, ktoré nič nespája. Takže tie tri hviezdičky sú výrazom môjho presvedčenia, že to bolo možné nakrútiť inak a lepšie. Beach Boys by si to zaslúžili. ()
Love & Mercy mě chytlo hlavní postavou - otlučeným chlápkem zraněným svým zneužívajícím otcem a později svým náhradním otcem.Je to hořkosladké , sladkobolné a melancholické.Když nic jiného tak je film láskyplná pocta slavné kapele Beach Boys ukazujíce vhled do bizarních detailů šarvátek skupiny a jejich umělecké triumfy. ()
Zde prapodivně podceněný snímek. Příběh geniálního hudebníka odehrávající se ve dvou časových rovinách, kdy chválím jak vynikajícího Dana, tak Johna, který mě málokdy dokáže přesvědčit. V tomto případě mu to vyšlo. A pouštím si Beach Boys, do dnešního horkého dne mi sedí přesně. Netušila jsem, čím si Brian Wilson prošel, znám je jen tak, z rádia, ale vcelku mě to zasáhlo. Pěkný hudební film se silným příběhem. Giamattiho teď delší dobu vidět nemusím. ()
Na to, že je to životopisný film, neuvidíme hodně zásadních momentů ze života psychicky ne zcela standardního muzikanta. Což je dobře. Snímek zkrátka není popisný, dává jen náznaky důležitých událostí, krátké scény nebo větu, musíte se domýšlet. Film prostě nedělá z diváka blbce a není chodicí encyklopedií o lídrovi jedné skupiny. Nejvíc prostoru dostává popis jeho povahy a tíživé situace, do které se i kvůli ní dostal a jak se teď hrabe zpět. Byla bych radši, kdyby nebyl příběh podaný tak černobíle, ale i tak je zajímavý. ()
Dvě hodiny jsou pro tohle jednoduché téma prostě příliš. Pokud by režisér ubral a rozhodl se sledovat pouze jednu časovou linii - tu Bryana a Melindy, ne Briana a Beach Boys, měl by zajímavější, poutavější a méně nudný film. Ono vlastně ty throwbacky s Brianem nebyly vůbec zajímavé a dost postrádaly dynamiku, navíc mi Paul Dano v jeho roli byl neuvěřitelně nesympatický. Každopádně nepohádková pohádka Melindy a Briana je krásná, škoda tohohle rozhodnutí. Jinak velmi kvalitní. ()
kleopatra tady píše, že první předpoklad, aby nás zaujal film, je znalost Beach Boys a jejich písní. Musím se tedy přiznat, že songy jsem znala převážně z filmů, Love Actually a spol. a je ostuda, že jsem ani netušila, kdo je zpívá. Teď už to vím! A jsem moc ráda, že to vím! Film mě úplně rozebral. Chvílemi jsem se mohla vzteknout, až skoro vyletět z kůže, v dalším jsem uronila slzu, případně napjatě a s chloupky v pozoru na rukách a na tvářích sledovala tvorbu jejich hitů. Jen jedna věc mi vadila, že když už člověk s napětím pozoroval a hlavně poslouchal zrození kterékoli z jejich písní, tak pak ji bohužel neslyšel celou, nebo alespoň její větší část. To mě vždycky úplně zabolelo. Přece to nemůžete takhle usekávat, když je to tak hezký! Jinak neobyčejně povedený film, jak už to tak u těch hudebních bývá. ()
Nahlédnutí do života a do mysli umělce, kterým Brian Wilson očividně je, a to nejen jako součást Beach Boys, dle mého stálo za to. Kromě toho, že jsou zde skvělé herecké výkony, je film pojat zajímavě dramaticky, jednotlivé prostřihy do minulosti a současnosti nejsou bez ladu a skladu, ale mají význam. ()
Už dávno som nemala po dopozeraní filmu taký príjemný pocit na duši. Cusack bol výborný, vyžarovala z neho čistota a úprimnosť. Paul bol zase správne halucinogénny. Koniec sa mi zdal trošku odfláknutý, ale aj napriek tomu to boli krásné 2 hodiny v spoločnosti skvelých hercov a jedinečnej hudby. ()
Film vôbec nie je márny, má zaujímavú formu, prelínanie minulosti a prítomnosti. Precítene zobrazuje Wilsonov pohľad. K tomu samozrejme skvelá hudba Beach Boys, ale mala som problém s oboma hlavnými predstaviteľmi. Paula Dana mám z Ruby Sparks veľmi rada, ale tu som si k nemu jednoducho nenašla cestu. A o Cusackovi ani nehovorím, ten sa tam ocitol snáď náhodou, nie? Na druhej strane Elizabeth Banks bola fajn a Paula Giamattiho som až doteraz neoprávnene podceňovala. ()
Film tedy nic moc, nepodařilo se to zkloubit do nějaké přesvědčivé (včetně představitelů Briana Wilsona - důvěryhodně vypadal až ten pravý v titucích) vizuální formy. Snad jen ty zkoušky byly trochu zajímavé. Přestože jsem v roce 1969 utekl z povinné školní brigády a jel do Brna na koncert "Kluků Plážovníků" a "Pet Sounds" považuji za jedno z nejlepších hudebních alb (bez ohledu na hudební styl a formu), podobně jako autoři fimu, nejsem jejich "freak". Za Brianovu mentální dezorientaci může v podstatné míře LSD, podobně jako u Petera Greena a dalších), jehož LSD vyřadilo z hudby také na zhruba dvacet let. Pozn. 1: Kromě toho je ve filmu řada nepřesností, které také neodpovídají řádné profesionální práci. Pozn. 2: Četl jsem i knihu o Brianu Wilsonovi, které mě zaujala více než film (název z koule už neuvedu). Co si z ní nejvíc pamatuji (zaujalo mě), byly pravidelné celorodinné vícehlasé zpívánky. Na podobné ještě vzpomíná i moje matka (94 let), dnes se tato tradice už dočista vypařila. Na ně právě Brianova hudba navazuje v jeho skvělých kompozicích. ()