Due volte Giuda

Western, jehož hlavním námětem je ztráta paměti, to už tu několikrát bylo. Tentokrát ztrátou paměti trpí dřevák Antonio Sabato, který tu naštěstí nezkouší hrát machra, takže je trochu snesitelnější než obvykle. Ze začátku je příběh zajímavý, výchozí situace, kdy naproti sobě leží dva zakrvácení muži, z nichž jeden je mrtvý a druhý si nepamatuje, co se stalo, není špatná, příběh nešel hned od začátku tak, jak jsem očekával (obvinění z vraždy, útěk - nic takového), nejasnost trvá docela dlouho. Jenže v momentech, kdy si Sabato začne dávat dílky ze skládačky dohromady, tvůrci vyloží vždy o kartu víc, než je nutné, takže další děj jde pak dost snadno odhadnout. (05.02.2019)

Tento obskurní spaghetti western operuje s velice ojedinělou zápletkou, která se točí kolem ztráty paměti hlavního hrdiny, ale doplácí na příšerný scénář, který zpravidla nechává diváka předvídat další děj. Tím dělá postavu hranou Antoniem Sabatem (který mi tu jinak poprvé přišel celkem snesitelný) mimořádně nezajímavou a z celého filmu bezbřehou nudu. Jediného překvapení jsem se nadál v jednom z flashbacků, ovšem tvůrci promptně přispěchali s vysvětlením a následným finále. To nikdy neviděli Leoneho "Pro pár dolarů navíc" nebo "Tenkrát na Západě", aby pochopili, že takové věci mají dávkovat postupně? Naprosto nevýrazná hudba sráží i pokusy o atmosféru, takže - kromě originality - tím jediným, co můžu pochválit, je Klaus Kinski, jenž výjimečně udržel své sklony k přehrávání na uzdě a soustředil se na svou roli. Jak tak nad tím přemýšlím, i ty dvě hvězdy jsou moc, ale pro špageťáky mám holt slabost. (30.07.2012)

Jeden z lepších westernů. Zajímavý děj který nesklouzává do klišé, dobře hrající Kinski, hutná atmosféra. (18.11.2013)

Kdyby Antonio Sabato zvolil nějakou tu humornější kreaci a Klaus se dal do tradičního přehrávání, mohlo to být strašné. Jenže ani jeden tyto mé děsivé představy nevyplnil a otevírá se nám tím podle mne dost dobrý film. Sabato ztratí paměť a najednou netuší, proč že tu leží v pustině, proč vedle něj leží mrtvola, kdo je vlastně on sám, kdo je muž, se kterým patrně plánoval vraždu a co skrývá záhadné jméno Dingus... Dost možná není všechno takové, jak se jeví, jeho matka není úplně normální, obchody s pozemky, které tu probíhají, nejsou úplně férové a legální a jeho bratr Klaus není tak úplně pohodář. Kdyby se tento kus vzdal westernových kulis a zařadil se do žánru giallo, vůbec bych se nedivila, neb nic jiného to taky není. Flashbacky zaručují nepříjemné pocity, podivně tísnivá atmosféra místa jakbysmet, naprosto nepřehrávající Klaus člověka také spíše znejistí a všichni tu něco ví. Snad o dost víc, než hlavní hrdina. Nápad by se dal využít ještě o dost víc, hudba tu vážně nesedne a je tu taky jedna nelogická dějová věc, ale jsem ochotna ji přejít, neb nevylučuji, že není způsobená mou verzí, kde byl zvuk posunutý o dobrých pět sekund od obrazu, což člověka v průběhu děje podstatně mátlo. A záhadný záporák je opravdu krutý, jenže konec je takový, že člověk pojme nejasné pocity, že i on je trochu v právu. Tohle je zajímavá věcička, kde se dá v pohodě vydržet i Sabato. A to už je co říct. (08.06.2015)

Jediný, co mi skutečně vadilo bylo to, že se hlavní hrdina chová velmi iracionálně a jedná jen na základě svých pocitů místo toho, aby se snažil zjistit, kdo je. Aktivnější začne být až někde ke konci. (22.02.2024)