Indický šátek

Staré krimi které běželo před lety v TV,kde vražednou zbraní je indický šátek,jeden po druhém jsou mrtví a nikdo neví kdo vraždí (05.01.2004)

Jedna z nejkomornějších a mně nejmilejších wallaceovek. Kupa znesvářených dědiců hraje na starém zámku hru na deset malých černoušků. "Feťák" Klaus Kinski, trumbera (občas docela vtipný) Arent i nesamostatný maminčin mazánek pianista. Přežije ten, komu jsem smrt přál ze všech nejvíce. (10.07.2005)

Velmi zdařilá detektivka ala Deset malých černoušků, která navíc obsahuje slušnou dávku ironie (kumulovanou zvláštně v postavě Bonwita); divák si chvílemi není jistý, zda jsou některé scény myšleny vážně nebo parodicky. A já osobně bych se možná bavil ještě více, kdyby se mi při sledování podařilo dříve naladit na způsob humoru. Navíc jsem díky Indickému šátku pochopil, odkud se vzal nejeden z prvků připomínaných ve Vraždě na večeři. Úsměvný konec už je jen pouhou třešničkou na dortu tohoto zdařilého 4*-vého počinu. (13.04.2013)

No to je nádherný skvost a ten padouch sluha (E.Arrent) co se pak pod vedením Vinnetoua a Oldy Šetrnýho stal kladným hrdinou... :-) Krásná krimi ala Edgar Wallace (06.02.2005)

Je to takové příjemné setkání se starým zámkem v Anglii a dobrou starou klasickou detektivkou. Upřímně řečeno, jedno se tomuto filmu nedá upřít. Nevšední černobíle navozenou atmosféru a krásnou hudbu. Západoněmeckým filmařům se kdysi podařilo vytvořit několik dobrých wallaceovek, které jsou a byli vždy vděčným námětem pro film. Pravda, díky stáří filmu je napětí filmu jaksi zlehčené, ale může být útěchou, že jde o film slušné kvality. A kdo má rád německé herce Eddi Arenta z filmových mayovek nebo démonického Klause Kinského, tak už proto stojí za to film vidět. A ještě něco. V roce 1933 byl vydán u nás Indický šátek v edici detektivní literatury pod názvem Poděšená lady a žádné opětovné vydání se již nekonalo. Při troše štěstí se dá sehnat v antikvariátech. Nemluvě o tom, že kniha je samozřejmě lepší. (02.10.2010)

Jedna z nejlepších wallaceovek začíná jako z černého románu - tajemný zámek, muž hrající na klavír (jak oblíbený motiv v horrorech!), zasněná postarší dáma a...první vražda indickým šátkem! Dědici se slétavají jak supi na mršinu, aniž by tušili, že se postupně sami mršinami stanou (kaple jim bude stačit jen tak tak). Gothický horor na nás dýchne na každém kroku - zámek, bouře, svícny, tajné chodby, žaláře, kostry, pavučiny, pavouk!... S humorem se oproti jiným wallaceovkám šetří, chybí krásná Karin Dorová, nechybí E.Arent ani skvělý K.Kinski. Základní herecká sestava je známá z dalších filmů podle E.Wallace. Vyvražďovačka, která má spád a na jejímž konci čeká na diváky překvapení. (18.01.2013)

Vzpomínám, že jsem to viděl ještě za socialismu (česká televize jej dávala 24. 8. 1979 ve 22.15 hod), kdy se mi nejvíce líbila pasáž, jak Sir Hodbridge promítá diapozitivy s "divokými zvířaty". Indický šátek patří k lepším wallaceovkám, ale přece jen tu trošičku chybí tempo, smysl pro gotizující atmosféru starého zámku i vhodnější výběr herců, tak jak to uměl Harald Reinl (např. Tajemný mnich). Pravda, spatříme tu výrazné herce jako Klause Kinského, E. Flickenschildtovou či S. Schürenberga (škoda, že nedostal tento distinguovaný postarší gentleman více prostoru), ale bohužel byly tu značné rezervy ve výběru postav "pěkné dívky" a "neohroženého klaďase". Prostě, k pitoresknosti chybí Karin Dorová, Lex Barker nebo alespoň Joachim Fuchsberger. Jinak Hans Clarin jako jednostranně nadaný klavírní virtuos s pohledem šílence byl vynikající. Ve filmu zazní ukázky Chopina, Čajkovského, Beethovena... (14.05.2010)

Jako bych koukal na jednu Wallacovku 100x dokola. Za krátkou chvíli jsem viděl hodně těhlech krimi Německých filmů a prostě mě to už nebaví. Už i ten Kinski ač hraje bravůrně tak mě unavuje tenhle film je jen další z mnoha, jediný co ho aspoň trochu vyzdvihuje je obstojný konec. (03.09.2014)

Ať již wallaceovky točil kdokoliv, výsledky byli skoro vždycky stejné. Příběhy mají dost často stejnou strukturu (zámek, dědictví, tajemný vrah), podobné obsazení i naprosto nepadnoucí hudbu Petera Thomase. Přesto musím uznat, že se mi tato adaptace líbila více, než Tajemný mnich, nejspíše kvůli téměř stoprocentní natáčení v ateliéru, kde se dá tak krásně kouzlit s atmosférou. (28.04.2010)

Klasická černobílá detektivka okořeněná černým humorem s černými rukavicemi a pavoukem, kterej vypadal jako černej, protože byl černobílej. A "Castlepool" Eddi Arent byl opět skvělým tydýtem a má černé vlasy. Indický šátek sám byl zřejmě barevný, jak už to v Indii bývá, ale tady byl překvapivě světle šedý, čímž mě trochu zklamal, čekal jsem ho černý, naštěstí to zachránil Klaus Kinski, protože měl zase černou duši a nemračte se, tu tam měli všichni, čili možná byl vrahem, možná nebyl.. Černá je prostě dobrá, jak zpívá gypsypunková kapela Černý pes. Detektivka na kterou bych patrně nenarazil nebýt záliby v černých románech páně darkrobyka a díky za tip. (17.12.2013)

Temný gotický zámek, venku bouře, uvnitř spletité tajné chodby... černý pavouk, starý indický šátek a jedna rafinovaná závěť... série záhadných vražd a vyšetřování může začít. Moje druhé setkání s Heinzem Drachem coby vyšetřovatelem anglického střihu nakonec dopadlo i možná lépe, než minulý měsíc v předchozím kousku Der Zinker. Občasné pomrkávání celého filmu k menší parodii mi v případě brakové detektivky rozhodně nevadilo a po skvělém rozuzlení + následní série závěrečních vtípků jsem se rozhodl tentokrát zaokruhlit mé hodnocení směrem nahoru k slabším 4 hvězdičkám. Jen mě trochu překvapuje, že zatímco v Československu jsme ve stejnou dobu stvořili majora Kalaše, kriminalisty Líbala s Tůmou, legendárního Pacínka a další dnes již legendární postavy krimi žánru na domácí scéně, v Západním Německu sahali tvůrci filmových detektivek celá 60. léta po cizím dílu britského autora. Čímž zpětně v mých očích tvůrci soudobých československých kriminálek s ryze původními náměty ještě více stoupli. [75%] (29.07.2021)

Jeden z najlepších snímkov podľa Edgara Wallaceho, ak nie najlepšia. 16. film slávnej západonemeckej série rozohráva temnú story zo škótskeho zámku, odrezaného od sveta poveternostnou kalamitou. Dedičia sú postupne škrtení šatkou, a hoci sa kruh pomaly uzatvára, príde aj na prekvapivé rozuzlenie. Záverečná scéna je len vyústením suverénnosti a vtipu tvorcov, z pochopiteľných dôvodov sa o nej nebudem zmieňovať. Indickú šatku som videl v dávnych dobách v našich kinách a moja terajšia repríza potvrdila, že som sa opäť v hodnotení nemýlil. (04.03.2011)

Poctivá staroanglická atmosféra a variace na Deset malých černoušků. Nemá to sice moc napětí, o to víc černých vtípků a dobrých hlášek, které obstaral hlavně dokonale saturninovský sluha Eddi Arent ("Mám na starosti příděl potravin. Zvlášť hořčice je nedostatek.") Klaus Kinski tu má ještě docela sympatickou mladou tvář, ale už ladí formu na grimasy pošuků, jakých se posléze nahrál dost. Chtěl jsem dát za tři, ale u závěrečné scény jsem řval smíchy, takže musím za čtyři. (03.02.2017)

Moc pěkná německá wallacovka plná bizardních postav a uškrcených mrtvol. Je to klasika o závěti a starém sídle, kde někdo všechny vraždí a vrah je samozřejmě ten nejméně nápadný :-) (21.12.2013)

Pěkně pitoreskní, vražedný spektákl. Je otázkou, zda je to vůbec detektivka. Velký detektiv zcela chybí, ten samozvaný má pramalé úspěchy, všichni podezřelí jsou mu postupně mordováni a vraha nakonec eliminuje věrný psík . K tomu všechny ty romantické kulisy-staré sídlo, tajné chodby. Spíše ještě morytát s názvuky gotického románu než detektivka. Tomu nakonec odpovídá i zpracování, které snad i v roce 1963 muselo vypadat staromilsky, spíše jako film z let čtyřicátých. Právě to však přispívá ke kouzlu tohoto filmu, podobnému kouzlu očtených sešitků brakové četby nalezené v kufru po dědečkovi. . Přitom je celý příběh tvůrci samými trochu shazován-komickými vložkami Eddiho „Motýlkáře“ Arenta jako ultrakorektního britského sluhy a konec konců i samotným závěrem. Prostě celý film se vůbec netváří vážně, sám se prezentuje jako krvavé pimprlové divadlo. Pěkné obsazení rolí staré lady a jejího šíleného syna, potěší i Klaus Kinski. K dokonalosti opravdu chybí, jak zde uvedl Mariin, lepší „kráska v nesnázích“ a lepší „velký klaďas“. (04.07.2010)

Po smrti starého pána se v jeho sídle schází dědicové, mezi sebou povětšinou znesváření. Aby mohla být závěť přečtena a vstoupit v platnost, musí nejprve pozůstalí spolu v onom domě strávit šest dní a šest nocí. Dům je starý a skrývá množství tajných chodeb, k tomu se velmi pokazí počasí a skupinka dědiců je tak odříznutá od světa. A první vražda na sebe nenechá dlouho čekat... Velmi snadno předvídatelný příběh, ale také zábavný, i díky kratší délce filmu tu není čas na odpočinek, mrtvých přibývá, neustále se něco děje. Komu se příběh líbil, tomu mohu doporučit další filmy s podobným námětem, a sice Cat and the Canary z roku 1927 a jeho dva remaky, první a druhý. (16.04.2010)

.......pre mňa druhý film videný z tejto série-prvý Tajomný mních....výnikajúca atmosféra,postavy....Edgar Wallace by mal radosť z tohto filmu....ja tiež :) (27.12.2020)

Na tento film vysílaný v několikrát v tv jsem se vždy těšíl, ale o čem to přesně bylo už si dnes nevzpomínám, jen na název. (22.01.2013)

Najlepsi Vohrer spolu s filmom Mrtve oci Londyna 1961. Fakt namakane, tempo vyborne, dialogy, kulisy na urovni .....chyba velky detektiv, ale supluje ho samozvany detektiv, dej sa odohrava na zamku - este keby bol ten zamok sam uprostred hlbokych ihlicnatych hmlistych sychravych lesov, tak vyskocim aj na maximum : 74 % (02.05.2019)

Indický šátek je z těch "Wallaceovek" ta nejzdařilejší, kterou jsem zatím měl čest vidět. Hodně té tajemné kriminálce přidalo zámecké sídlo a její zapeklitá sít podzemních chodeb, kdy si nejste jisti, kde že se ten pachatel zrovna ocitá! 75% (09.11.2015)