poster

Indický šátek

  • Západní Německo

    Das indische tuch

  • Československo

    Indická šatka

  • USA

    The Indian Scarf

Krimi / Horor

Západní Německo, 1963, 86 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • darkrobyk
    *****

    Jedna z nejlepších wallaceovek začíná jako z černého románu - tajemný zámek, muž hrající na klavír (jak oblíbený motiv v horrorech!), zasněná postarší dáma a...první vražda indickým šátkem! Dědici se slétavají jak supi na mršinu, aniž by tušili, že se postupně sami mršinami stanou (kaple jim bude stačit jen tak tak). Gothický horor na nás dýchne na každém kroku - zámek, bouře, svícny, tajné chodby, žaláře, kostry, pavučiny, pavouk!... S humorem se oproti jiným wallaceovkám šetří, chybí krásná Karin Dorová, nechybí E.Arent ani skvělý K.Kinski. Základní herecká sestava je známá z dalších filmů podle E.Wallace. Vyvražďovačka, která má spád a na jejímž konci čeká na diváky překvapení.(18.1.2013)

  • Mariin
    *****

    Vzpomínám, že jsem to viděl ještě za socialismu (česká televize jej dávala 24. 8. 1979 ve 22.15 hod), kdy se mi nejvíce líbila pasáž, jak Sir Hodbridge promítá diapozitivy s "divokými zvířaty". Indický šátek patří k lepším wallaceovkám, ale přece jen tu trošičku chybí tempo, smysl pro gotizující atmosféru starého zámku i vhodnější výběr herců, tak jak to uměl Harald Reinl (např. Tajemný mnich). Pravda, spatříme tu výrazné herce jako Klause Kinského, E. Flickenschildtovou či S. Schürenberga (škoda, že nedostal tento distinguovaný postarší gentleman více prostoru), ale bohužel byly tu značné rezervy ve výběru postav "pěkné dívky" a "neohroženého klaďase". Prostě, k pitoresknosti chybí Karin Dorová, Lex Barker nebo alespoň Joachim Fuchsberger. Jinak Hans Clarin jako jednostranně nadaný klavírní virtuos s pohledem šílence byl vynikající. Ve filmu zazní ukázky Chopina, Čajkovského, Beethovena...(14.5.2010)

  • tahit
    ****

    Je to takové příjemné setkání se starým zámkem v Anglii a dobrou starou klasickou detektivkou. Upřímně řečeno, jedno se tomuto filmu nedá upřít. Nevšední černobíle navozenou atmosféru a krásnou hudbu. Západoněmeckým filmařům se kdysi podařilo vytvořit několik dobrých wallaceovek, které jsou a byli vždy vděčným námětem pro film. Pravda, díky stáří filmu je napětí filmu jaksi zlehčené, ale může být útěchou, že jde o film slušné kvality. A kdo má rád německé herce Eddi Arenta z filmových mayovek nebo démonického Klause Kinského, tak už proto stojí za to film vidět. A ještě něco. V roce 1933 byl vydán u nás Indický šátek v edici detektivní literatury pod názvem Poděšená lady a žádné opětovné vydání se již nekonalo. Při troše štěstí se dá sehnat v antikvariátech. Nemluvě o tom, že kniha je samozřejmě lepší.(2.10.2010)

  • AGAMENON
    ****

    Ať již wallaceovky točil kdokoliv, výsledky byli skoro vždycky stejné. Příběhy mají dost často stejnou strukturu (zámek, dědictví, tajemný vrah), podobné obsazení i naprosto nepadnoucí hudbu Petera Thomase. Přesto musím uznat, že se mi tato adaptace líbila více, než Tajemný mnich, nejspíše kvůli téměř stoprocentní natáčení v ateliéru, kde se dá tak krásně kouzlit s atmosférou.(28.4.2010)

  • fragre
    ****

    Pěkně pitoreskní, vražedný spektákl. Je otázkou, zda je to vůbec detektivka. Velký detektiv zcela chybí, ten samozvaný má pramalé úspěchy, všichni podezřelí jsou mu postupně mordováni a vraha nakonec eliminuje věrný psík . K tomu všechny ty romantické kulisy-staré sídlo, tajné chodby. Spíše ještě morytát s názvuky gotického románu než detektivka. Tomu nakonec odpovídá i zpracování, které snad i v roce 1963 muselo vypadat staromilsky, spíše jako film z let čtyřicátých. Právě to však přispívá ke kouzlu tohoto filmu, podobnému kouzlu očtených sešitků brakové četby nalezené v kufru po dědečkovi. . Přitom je celý příběh tvůrci samými trochu shazován-komickými vložkami Eddiho „Motýlkáře“ Arenta jako ultrakorektního britského sluhy a konec konců i samotným závěrem. Prostě celý film se vůbec netváří vážně, sám se prezentuje jako krvavé pimprlové divadlo. Pěkné obsazení rolí staré lady a jejího šíleného syna, potěší i Klaus Kinski. K dokonalosti opravdu chybí, jak zde uvedl Mariin, lepší „kráska v nesnázích“ a lepší „velký klaďas“.(4.7.2010)