Obsahy(1)
Křehký a tragický příběh mladé lásky je rozehrán v klasickém trojúhelníku jednoho muže mezi dvěma ženami. Televizní inscenace podle novely I. Bunina. Dana Klichová v hlavní roli nostalgického příběhu Ivana Bunina, v němž je zobrazena osudová láska, melancholický stesk, a také ztracený život v patriarchální Rusi. V příběhu se výrazně odráží autorovy filozofické alegorie, ve kterých jsou nastíněny nebezpečí rozkladu morálně labilní civilizace. Drama Natali působí až meditativním dojmem novoromanticky laděné reflexivní lyriky... Ivan Bunin se v roce 1933 stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu, a to za své vrcholné dílo s autobiografickými prvky "Život Alexeje Arseněva". Švédská akademie jej ocenila jako prvního ruského autora za „přísně umělecké ztvárnění, v němž byla uplatněna klasická ruská tradice prozaické tvorby". (Česká televize)
(více)Recenze (12)
Sňatek není přeci podmínkou lásky. Vpravdě romantický příběh, který už právě proto nemůže skončit dobře, byť se zdá, že k šťastnému konci směřuje. Výtvarná kamera zachycuje obrazy v impresionistickém ladění - rozhovor při svíčkách, slunce v korunách stromů, koupání v řece a smyslná nahota. Zoufalý útěk Natali je násoben a nekonečně prodlužován (jak měly zjm. filmy 60. let v oblibě), pohřeb, vášeň v blízkosti mrtvého, erotické dovádění mezi kupkami sena, promarněné šance, naděje, život a smrt. Baladické ladění dodává snímku tajemnou ponurost a tesknotu, které umocňuje barokní šerosvit. Ukázkový příklad toho, jak se důsledně po všech stránkách dělaly i jen televizní filmy. ()
Televizní film, který je po hodně stránkách dobrou adaptací novoromanticky eroticky nostalgického Bunina (kamerou hlavně), problematickými se jeví brněnští herci ((ovšem dabovaní Abrhámem a Drbohlavovou). ()
Krásný televizní film, takové už se nedělají. Potemnělá atmosféra tajené bolesti a nostalgie prosvětlované vzpomínkami na záblesky minulého štěstí. Opět krásná kamera, hudba. Romantika na homy vzdálená standardizované holywoodské či německé cukrkandlovitosti. Zdá se, že v těch zlatých šedesátých i průměrní tvůrci podávali nadprůměrné výkony. Jen ten pražský dabing v brněnském filmu mi vadil. Ty hlasy jsou tak charaktristické, že jich spojení s jinými obličeji je rušící. ()
Natali je výjimečné dílo z díla brněnského studia. Tvrdím to nerad, ale v Brně i Ostravě vzniklo velmi malé množství filmů a inscenací, které stojí za vzpomínku nebo dokonce za vytesání do kamene. Tohle dílo k nim patří. Petr Tuček byl skvělý filmař a točil dokonalá díla, pokud k tomu měl všechny potřebné spolupracovníky a tvůrčí svobodu. Pro mě k nim rozhodně patří Dostojevského Strýčkův sen z roku 1971. Natali bohužel uškodilo předabování hlavních protagonistů Josefem Abrhámem, Miriam Hynkovou a Janou Drbohlavovou. Skvělá Danuše Klichová a naprosto dokonalý František Šlégr. ()
Buninovy povídky jsem kdysi hltal, ale tohle... tohle bylo fakt škoda filmovat. Anebo se původní námět rozplynul v sebelítostném a bolestínském kňourání jednoho zmrdečka, co zasunul, kam potřeboval, a ještě z toho vyvázl bez ztráty kytičky. Taky jsem nepochopil, proč musel Františka Šlégra nadabovat Abrhám, jeho postava tím získala o 100% více homosexuálního potenciálu. Zbytečný film. ()
Galerie (23)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (3)
- František Matoušek (Vitalij) byl nadabován Josefem Abrhámem. (sator)
- Film se natáčel na zámku Milotice na Hodonínsku. (sator)
- Televizní film byl natáčen na jaře roku 1968. Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa ukryli tvůrci filmu nehotový materiál nejen z tohoto filmu doma u herečky Danuše Klichové. Díky tomu materiály přežily likvidaci materiálu (údajně požár) v brněnském studiu Československé televize v srpnu 1968. (Vzpomínka herečky Danuše Klichové) (Bart)
Reklama