Reklama

Reklama

Zádušní večírek

(festivalový název)
  • Japonsko Šidžúkuniči no rešipi (více)

Obsahy(1)

Yuriko se tak dlouho marně snaží obdařit manžela potomkem, až si Hiroyuki zajistí pokračování své genetické informace jinde. Yuriko nechává na tokijském jídelním stole podepsaný rozvodový blanket a vrací se zpět do svého rodiště k čerstvě ovdovělému otci. Už z dálky ji vítá hlasitý smích – rozverná lolita v krajkovém prádélku zrovna truchlícímu otci ve vaně drhne záda... Hořkosladká komedie na námět stejnojmenné románu spisovatelky IBUKI Yuki o tom, že v každém pokrmu bývá skryto nějaké poselství, a že i loučení s nebožtíkem se dá pojmout jako happening – obzvlášť, když na to sám nebožtík zanechá recept... (Eiga-sai)

(více)

Recenze (2)

Tsuki 

všechny recenze uživatele

Ráda jsem viděla dohromady několik herců, se kterýma jsem měla tu čest v japonském kině během minulého roku (samozřejmě v několika různých filmech) - především mi teda udělal radost Okada Masaki, i když tady hraje výjimečně Japonce z Brazílie, tedy neznalého japonštiny. Bohužel přechod mezi úsměvnými a vážnými scénami působil trochu rozpačitě, a vážné scény nakonec přece jenom převažovaly, takže komedii nečekejte. Co se mi ale líbilo opravdu hodně byla ta myšlenka "odrazového můstku" - na cestě životem člověk poznává různé lidi, někteří pomůžou jemu, jiným naopak může pomoct on... ale to neznamená, že tito lidé v životě onoho člověka nutně zůstanou. Jsou lidé, kteří se pro nás stanou právě oním "odrazovým můstkem". Něco se od nich naučíme, a oni jdou pak opět svou vlastní cestou. A život plyne volně dál, tak jak to má být :) Tuhle myšlenku jsem viděla ve filmu ztvárněnou poprvé a moc mě potěšila. (Viděno v rámci Eigasaie 2016.) ~(3,2)~ ()

Tyckin 

všechny recenze uživatele

Hezký snímek, velmi příjemně překvapil. Lolitka byla fakt kouzelně roztomilá a zábavná, Japonec-Brazilec ji zdatně doplňoval a je skoro škoda, že nedostal více prostoru. Ale i přes značné množství zábavných scén si snímek uchoval vážnou dramatickou tvář - ať už šlo o zesnulou, tatíka či jeho dceru řešící těhotenství a rozvod se záletným manželem - zábavné i vážné scény se krásně střídaly a ty dvě hodinky utekly jako nic, hluchých míst bylo celkem málo. Vcelku tradičně by se našlo pár opravdu silných scén, např. když se týpek Haru s Yuriko loučil u řeky, to mělo fakt hloubku a zavrtalo se mi hluboko pod kůži, a ostatně i rozverná lolitka ukázala svou dospělou povahu. Celkově vzato, film se vydařil stejně jako závěrečný večírek - 85%. ()

Reklama

Reklama