Samotář se vrací

Spaghetti western, jenž rezignoval na vtípky a snaží se vystavět skutečný příběh muže, který by se rád vzdál násilného života a žil s rodinou, jenže minulost ho dohání a přítomnost také není zrovna nejveselejší. George Martin v hlavní roli podává slušný výkon a jeho postava je místy i celkem sympatická, právě proto, že se zprvu snaží nezapojovat do konfliktů, takže působí i trochu realisticky. Ovšem kraluje Klaus Kinski, který se zde promenuje s dlouhými blond vlasy a hraje sice mírně psychopatickou, avšak víceméně kladnou a férovou postavu. Morriconeho doprovod si vystačí s dvěma třemi tématy, která jistých kvalit dosahují. Takže film se vyplatí zhlédnout - i pokud nejste zvláštní fanoušek spaghetti žánru. Kinski+Morricone totiž už něco znamená. (26.07.2006)

..dobrá hudba.. (15.08.2008)

Tento italo-western jsem viděl v Rakousku a charakterizoval bych ho jako jasný odvar Leonovek, ovšem s jedním podstatným rozdílem. Hlavní hrdina se snaží začít vést spořádaný život, vrací se po letech ke své ženě a dětem a snaží se vyhýbat konfliktům, protože právě jeho zatrpklá žena mu dala ultimátum, poslední šanci, kdy je ochotna mu ještě uvěřit. A to i přes to, že samotného Clinta uráží a děti šikanuje několik místních namachrovaných gaunerů. Dojde ovšem k drsným pěstním soubojům, silně nadsazeným ("mlátičkám"); zvláštní roli tu hraje poněkud záhadný pistolník (Klaus Kinski), který není morálně jednoznačnou postavou. I když Morriconeho hudební doprovod je hodně jednoduchý, přesto dodává tomuto průměrnému, výrazně španělsko-italskému westernu, určitou působivost. (28.06.2007)

Tento poměrně neznámý spaghetti western se svým příběhem blíží spíše klasickému americkému typu westernu. Hlavním důvodem této zvláštnosti je to, že hrdina filmu, řečený stylově Trinity, se po celý film snaží držet dále od konfliktů a věnovat se rodině. To filmu dle mého názoru škodí, přeci se nekoukáme na westerny proto, abychom viděli hlavního hrdinu nejistě sledovat vraždu dospívajícího chlapce, že?...Jsou tu ale dvě věci, které film zachraňují od nudného braku. Ta první je: Klaus Kinski- kdykoli se totiž objeví na obrazovce, nemůžete se ubránit nadšení při pohledu na jeho podivně tvarovanou tvář lemovanou dlouhými blond vlasy. Kinského přítomnost tedy filmu výrazně pomáhá...Tím druhým kladem je hudba. Složil ji totiž sám veliký Maestro, Ennio Morricone. Ta se sice ani zdaleka nepřibližuje genialitě jeho nejlepších prací, přesto si možná na konci budete pobrukovat ústřední melodii. Proto mi nezbývá než doporučit tento film jen ctitelům šíleného Klause a Morriconeho hudby. Jiný důvod proč shlédnout tento výtvor mě opravdu nenapadá..................a mimochodem, film je k sehnání pouze na dvd německé společnosti BEST ENTERTAINMENT. (11.08.2004)

Kde já tu hudbu už slyšel...a už vím, Hellbenders od Corbucciho. To a úvodní scény slibují marnou recyklovačku. Ovšem musím uznat, že ten příběh je docela nosný, což samozřejmě v většiny dodáva Kinski, který má daleko více prostoru, než v podobných spaghetti déčkách. Za konec jsem měl chuť tu třetí hvězdičku strhnout, ale nechám to už být. (31.03.2014)

Kinski věděl, jak vydělávat peníze. Udělal pár záběrů svých typických pohledů do kamery a sebral prachy. Producentovi už jen stačilo napsat jeho jméno velkými písmeny. A divákovi zůstali oči pro pláč. V rámci žánru za 2,5. (06.03.2021)