Recenze (1)
„Sakra, to byl ale príma kluk,“ praví zasněně hlavní hrdina-reportér při vzpomínce na Gagarina. A právě o této profesi Hášův dokument je. Krom minulosti, která na diváka dýchá z fotografovy pracovny, je důraz kladen především právě na obrázky zachycující skutečnost (nejvíce zajímavý je asi „lov“ v lese), a o vztahu reportéra (jehož motto by asi mohlo být:“Byl jsem přitom.“) k okolnímu světu napovídá už úvodní procházka, při které si starý pán se zájmem prohlíží šedivé a pro jiného ničím nezajímavé venkovní prostředí. Krom fotek tu nechybí pěkná hudba, chtěný i nechtěný humor a jako bonus občasný Werichův komentář. Menší vadu na kráse vidím v lehké míře dobové tendenčnosti a také iritujícím „potoku“, který se neustále reportérovi vytvářel pod nosem, proto končím na slabších 4*. „No, dobrý…“ ()