Nepokradneš
VOD (1)
Obsahy(2)
Film sa zaoberá shopliftingem (drobnými krádežami v obchode) ako aktom systémovéj subverzie. Otvára otázku "morálnej krádeže", zachytáva aktérmov pri čine a vysvetľuje dôvody, ktoré k takémuto činu vedú. (oficiální text distributora)
Recenze (7)
Ve středověku zlodějům sekali ruce. Viděl tuhle podivnou kriminální slečnu bez ruky by mě pak varovalo. Ta statistika na závěr je hrozná včetně rapové poezie. Dnes už je naštěstí nový zákon, které posílá i drobné zloděje do vězení. Například nedávno měl bezdomovec již dvě krádeže, chytili ho potřetí a dostal šest let vězení za pár korun. ()
Námět vskutku neotřelý. Akorát já si nevím rady s hodnocením. Každopádně za zhlédnutí tohle kontroverzní dílko určitě stojí. ()
Abych nebyl příliš kritický, tak dávám dvě hvězdičky. Autorka ještě není vyzrálá, nicméně na prvotinu se zdá být dílo zdařilé. ()
Petihvezda jak Brno, pac jsem nic tematicky podobneho jeste nevidel. Prestoze je to moralne komplikovane tema, cloveka to nuti premyslet a bavi to. ()
Jsem zhnusena a rozčílena do běla tímhle alibistickým egoistickým chováním fakanů bez morálky. Možná je třeba, aby se o tomhle přístupu točily filmy, ale chybí mi tam konfrontace názorů protistran. Nepřenesu přes srdce, že tyhle pseudointelektuálové a rádobyanarchisti v tom budou pokračovat dál, aniž by se vůbec zamysleli, kdo na tom vlastně tratí. ()
Toto se strašně špatně hodnotí, protože je třeba oddělit téma od zpracování, a to zejména v tomto případě lze velmi těžko, zvláště když i mladá slečna režisérka je hrdá na to, že krade. Až dosud jsem měl pocit, že víc rozumím mladším, než jsem já více, než těm starším. Ale asi stárnu, protože tohle nechápu ani trochu. Krádež jako boj proti globalizaci a korporacím? Pochopili ti "revolucionáři", že jakoukoliv krádež vždycky odnesou konkrétní jedinci, a to většinou ti na úplném konci onoho řetězce? A taky jsem se dozvěděl, že je nemravné chtít peníze za potraviny a za použití veřejného WC. Škoda, že jsem se už nedozvěděl, jak to mám udělat, abych si dokázal vypěstovat či vychovat něco k snědku, aniž by mě to nic nestálo a rovněž škoda, že nám onen mudrc nesdělil, jak to udělat, aby na veřejných WC bylo čisto, byl tam toaletní papír a tekla tam voda a přitom to nikoho nic nestálo. Ach jo, je smutné, že asi bude dost jedinců, kterým toto nikdy nedojde. Ty tři hvězdy za to, že mě zřejmě ještě nikdy nepřinutilo tak krátké dílko k tam dlouhém přemýšlení o hodnotách, o kterých jsem si dosud myslel, že jsou nezpochybnitelné. ()
Prečo odpad? Je to jednoduché. Napíšem to radšej trochu obšírnejšie, aby bolo všetko jasné. Film "Nepokradeš" totiž ospravedlňuje krádeže v supermarketoch bojom proti systému korporácií a proti konzumu. Ubližuje sa nimi údajne len týmto nenávideným hydrám. Zlodeji si tak môžu dopriať za peniaze ušetrené zlodejinou kvalitnejšie produkty a služby, viac cestovať a venovať sa prospešnej anarcho-ľavičiarskej propagande. Skúsenosť osobná, ako aj mojich kamarátov, pracujúcich v obchodoch typu TESCO, TERNO a pod. je úplne iná. Všetky zistené krádeže sa hradia z dvoch hlavných zložiek. Obe sú časťou príjmu zamestnanca, stojaceho na najnižších pozíciach korporátnej hierarchie (predavač, skladník, sbskár, dokladači tovaru). Pracovná zmluva takéhoto otroka totiž obsahuje skoro vždy hmotnú zodpovednosť za ukradnutý tovar. Straty z krádeží sa tak každomesačne rovnomerne rozdelia. Chudáci tak o túto sumu majú nižšiu výplatu. Ich platy sú v rozmedzí 370- 450 eur v hrubom mesačne. Takmer každý mesiac sú im tieto žobrácke mzdy krátené o čiastku, ktorú nakradnú aj takíto "uvedomelo kradnúci" aktivisti. Ideologicky sa síce zastávajú chudobných ľudí práce, ale súvislosti im často unikajú. Druhá časť strát sa odráža v samotnej výške mzdy. Pretože niekedy sú krádeže tak veľké, že po strhnutí zo mzdy by zamestnanci dostali minimálne čiastky. Takže pre istotu dostanú hneď pri uzavretí pracovnej zmluvy malý základ. Zvyšný mzdový a odmeňovací kapitál je spolu s časťou zisku obchodného reťazca (určená na akože odmeny, mzdy a platy) je určený do rezervného fondu na krytie strát vzniknutých rozľahlejšími krádežami, ktorých stratu by samotní zamestnanci ťažko utiahli zo svojich božských výplat . Rozsiahlejšie vykrádačky často páchajú samotní zamestnanci, čo uvádza aj film. Sú totiž frustrovaní neustále krátenou mzdou. Vedenia sa straty z krádeží nikdy ani len minimálne nedotknú. Naštvaní zamestnanci začnú teda kradnúť sami, aby doplnili straty strhnuté bossom. Než sa zistia zlodeji ( často zo skladov a medziskladov), tak straty uhradí čiastočne zamestnávateľ - ale len v prípade ak tieto prevyšujú únosnú mieru strhnutia platu všetkým zainteresovaným zamestnancom. V každom prípade záver je jasný: Shoplifting nie je systémová subverzia (podvratná činnosť voči panujúcemu kapitalistickému systému), ale len hlúpe a egoistickými záujmami motivované okrádanie chudákov otrokov - zamestnancov predajní obchodných reťazcov, ktorým sa všetky, aj protisystémové krádeže odrazia v skrátení už aj tak brutálne nízkeho príjmu. To ale všetkých týchto anarcho zlodejov, ktorých motivácia krádeží má kryciu legendu v antikonzumnej vzbure - aby si ospravedlnili sprostotu krádeže samotnej - absolútne nikdy nenapadne. Ich svet umeleckej vízie, performancie, sociálno-filozofickej štúdie či sociologicko-umeleckej eseje je totiž na hony vzdialený životom obyčajných robotníkov, otrokov a sociálnych prípadov. Po tom, čo ich toto naivno zlodejsko anarchistické obdobie prejde, sa 99% nekompromisných rebelov až príliš kompromisne zažerie do konzumného želé. Samozrejme, že si svoje humanitárne zvratky v podobe podpriemerných kultúrnych artefaktov nechajú títo kritici systému neskôr pekne mastne (predražene) zaplatiť. Pretože platí: Čo sa za mladi naučíš (kradnúť čo sa len dá) v starobe ako by si našiel (okrádať všetkých pýtaním neúmernej výplaty za podpriemerné umelecké, literárne aj vedecké výtvory). () (méně) (více)