アオハライド
Blue Spring Ride
Kamera:
Sačiko MacumotoHrají:
Maaja Učida, Júki Kadži, KENN, Ai Kajano, Mikako Komacu, Daisuke Hirakawa, Marina Inoue, Naomi Šindó, Jui Makino, Tomohisa Asó, Júsuke Handa, Rjóko Širaiši (více)Epizody(12)
Obsahy(1)
Když ještě chodila Futabe na nižší střední školu, byla velmi tichá a mírná. Společně s její hezkou tváří to způsobilo, že o ni několik chlapců projevilo svůj zájem a dívky ji za to nesnášely. Ona sama však měla ráda pouze jednoho chlapce – Tanaku – tichého mladíka z vedlejší třídy, který svým vzrůstem a povahou mezi ostatními nijak zvlášť nevynikal. V té době ještě netušila, že její cit byl tajně opětován. I přes svoji plachost se však jednoho dne Tanaka odhodlal a pozval Futabe na schůzku. Když však onen osudný den nastal, neukázal se a později se roznesla po škole zpráva, že se chlapec během letních prázdnin přestěhoval. Od té doby uběhly již tři roky. Futabe na všechny chlapce bez rozdílu zanevřela, a aby nebyla vytěsněna z kolektivu ostatními dívkami, rozhodla se pro vnější svět úplně změnit svoji povahu. Začala jednat velmi hlučně, mluvit prostoduše a vůbec se tak nějak prezentovat jako člověk, co je hrubý a nevychovaný. Kdykoliv pak o ni jen náhodou začne mít některý chlapec zájem, udělá vše pro to, aby se mu zošklivila. Přesto ale v sobě pořád nosí vzpomínku na svoji první lásku Tanaku, o kterém se domnívá, že již z jejího života definitivně zmizel. Jenže pravda je trochu někde jinde a Tanaka je jí blíž, než by ji kdy mohlo napadnout. Co se tedy stane, když se oba opět setkají? (EMIA)
(více)Recenze (17)
Nudné. Nejde o tom, že je to předvídatelné a v žánru generické. Takových šódžo je spousta a člověk je zbožňuje. Jenomže Aoharu je prostě nuda – nezajímavé charaktery, příběh, který možná zaujme v prvních třech epizodách, ale pak se točí v kruzích a zájem se vytratí, nezapamatovatelná huba. Nemluvě o tom, že v osmém díle jsme se naučili to, že by holka neměla být v pohodě v klidu s klukem, protože by na ni přece mohl zaútočit (samozřejmě ústy, poté klidně jinými nástroji)! Prostě běžná praxe. Ani animací to nezaujalo, prostě standard. Vtipem... minimálně. Já celkově nemám moc ráda práci Sakisaky Io a tohle není výjimka. Neumí pořádně pracovat s charaktery, zázemím postav a vztahy a jejich (přirozeným) vývojem. Pokud si pustím první díl, dva kdekoliv uprostřed a poslední, o nic nepřijdu (největší bonus je u toho nepromrhaný čas) a naprosto budu vědět, co se děje. Čili za 12 dílů se nic zásadního nestane. Jsou lepší žánrové seriály. ()
Všechno špatně. Imbecilní dialogy, příšerná hudba, zoufale podprůměrná kresba a hlavně naprosto špatně napsané postavy dělají pro mě z Ao Haru Ride jen těžce usledovatelnou hloupost. O nějaké chemii mezi hlavními postavami absolutně nemůže být řeč. Vůbec nefungují komediální vložky dementní hlavní hrdinky. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nemůžu najít byť jen jedno marginální pozitivum. -------- Žánr romantických Anime seriálů obsahuje daleko lepší kousky. A to pro kvalitní tituly nemusí člověk sahat nijak daleko do minulosti . Takové Kimi no Iru Machi a Golden Time, dva čistokrevně romantické seriály z minulého roku, jsou o parník lepší než tahle neuvěřitelně přízemní banalita. ()
Vezměte co nejvíc nesympatického hrdinu a dejte mu smutnou minulost, abyste ospravedlnili jeho nesnesitelné chování, přihoďte vypatlanou hlavní hrdinku, která se bude snažit změnit jeho život k lepšímu a přitom z ní bude pořád větší a větší stalker, dovršte to nevýraznými vedlejšími postavami, každé dejte jen jednu charakterovou vlastnost, a máte romantický hit roku. Klišé střídá klišé. Ani špetka originality. Příběh prakticky není. 12 dílů jsem ještě nějak přežila, ale kdyby to bylo delší, tak je to jasný drop. 3,5/10 ()
TOTO anime Ao Haru Ride zdá sa vôbec nesadne každému, alebo polovica ľudí je z neho nadšená a druhá nie. Premisa príbehu je naozaj veľmi jednoduchá a jej prvky sú teda niektoré predvídateľné a tak zostáva len romantika. Nehovoriac o tom, že animácia je naozaj svojrázna a nie veľmi okázalá a tak tu zostáva tiež priestor na to, aby sa niekomu páčila a inému vôbec. Mne sa to po vizuálnej stránke páčilo malo to svoju dušu a myslím si, že to chceli dosiahnuť. Hudba je veľmi jednoduchá a hudobné pasáže samé o sebe nezaujmú. Tak čo zostáva? Veľmi jednoduchý príbeh zasadený do školského prostredia a romantika medzi hlavnými postavami. Bude stačiť niečo takéto? Pre mňa nakoniec áno, aj keď existujú lepšie počiny mňa tu zaujalo veľa situácií a hlavné postavy síce boli generické, ale mali svoju dušu. Ak chcete len čistú romantiku tak toto anime odporúčam nie je stratou času a mne ulahodili situácie hlavne romantického charakteru...aj keď by sa mohlo nakoniec stať viac bol som spokojný. ()
Mně to teda nepřišlo tak katastrofické jako některým. Jasně, je to vcelku šablona bez nějaké snahy o originalitu, ale v rámci žánru to funguje dost dobře. Hlavní hrdinka nemá žádné mentální poruchy, takže se nechová jako autista nebo naopak ztřeštěná blbka, ale je to vesměs obyčejná, snaživá holčina, která se snaží zapadnout a její protějšek tak trochu formuje její povahu. Chování hrdiny mi v žádném případě nepřišlo nesnesitelné. Je chladný, má záhadnou minulost a občas působí trochu arogantně, ale furt pro mě docela odpustitelným způsobem. Vedlejší postavy by zasloužily trochu přidat, působí jako děsná výplň a samotný závěr je pak malinko zklamání, ale nemůžu říct, že bych se nebavil. Humorem to nepřekypuje, ale když už, tak to stojí za to a dokáže rozesmát takovým milým způsobem, narozdíl od jiných v žánru, kde se tvůrci snaží být vtipní zbytečně moc a nebo se vtípky týkají jen úchyláren. Za mě spokojenost, další serii bych viděl určitě rád. ()
Moeeeeeeee 〜(￣▽￣)〜 Fakt. Dala jsem si na začátku deset minut, jakože když to bude pořád taková nuda, kašlu na to. To bylo včera večer... No po těch deseti minutách to ani tak nuda bejt nepřestala, ale já zjistila, že se nehorázně šklebím a že ten úsměv nejde dolů. Vždycky jsem ho rozmasírovala, řekla si „A teď vážně!“ a do deseti minut byl zpátky. Ano, má to slabší chvilky. Má to dokonce velice slabé, až bídné chvilky a náznaky dramatu to nijak nezachrání, protože jsou jen záminkou k ospravedlnění hrdinčina stalkerství. Ale ten celkovej dojem... fuwaaa (~‾▿‾)~. Notaak, lidi, je to opravdu žánrově čisté shoujo anime a jako takové splnilo svůj úkol na jedničku s hvězdičkou. Příběh vám nejspíš nebude připadat vůbec zajímavý. Postavy vám nejspíš vůbec nepřirostou k srdci. Ale dostanete jedinečnou možnost přenést se do světa, kde neplatí pozemské zákony, do hlavy generické shoujo hrdinky. A jestli chcete, můžete tam utopit část svého příliš neobvyklého, komplikovaného a nepředvídatelného života. ()
Můj názor se asi bude vymykat většině komentářů tady. Ao haru ride je za mě docela masterpiece. Neříkám, že přináší nějaké převratné myšlenky, které jsme ještě nikde jinde nemohli vidět, ale vážně mě to vrátilo o pět let zpátky do mých 16 let. Puberťáci se chovají opravdu jako realističtí, někdy nelogičtí puberťáci. Kao s Futabou mají mezi sebou dokonce i normální fyzický kontakt, jako dva mladí lidi, které to k sobě navzdory všemu strašně moc táhne (je tady větší koncentrace romantických momentů než v jiných deseti shoujo seriálech dohromady), což se v anime až tak často nevidí a mně je to mnohem sympatičtější než obvyklá nepřirozená, do extrémů dotažená ostýchavost. Právě to, že mezi nimi není žádná umělá, dva metry široká bariéra, umožňuje tvůrcům budovat pro mě velmi příjemné napětí, gradaci a vývoj postav, díky kterému mi celý seriál za svých dvanáct dílů celkem přirostl k srdci, ačkoliv jsem si jistá, že by byla spousta věcí, která by se mu dala vytknout. Já jsem se zkrátka rozhodla je nevidět. Líbí se mi přirovnání Futaby k bouřce. Líbí se mi hudba - hlavně skladba I will (a to jak od Chelsy, tak v klavírním podání), která je opravdu krásná a má podle mě zásluhu na dobrých osmdesáti procentech atmosféry některých momentů. A moc se mi líbí něžná animace ze vzpomínek, která vypadá jako vybarvená vodovkami. ()
Hodnotím do sedmé epizody (víc jich zatím není). Kdyby to bylo první anime tohohle žánru a téhle šablonovité dějové linky, asi bych si to užila. Zpracování je pěkné; ale pomalost, okoukanost a nulová inovace příběh pohřbívají. Nemusím vidět zbytek. / Nakonec jsem to dokoukala, neboť jsem vyměkloň. A dávám o hvězdu níž. Vážně mě vysírají institucionalizované emocionální vyděračství a zromantizované násilí ve vztazích, které ale Japonsko glorifikuje. ()
Problém Ao Haru Ride spočíva najmä v nedostatočne premyslenej dejovej línií, ktorá sa značne triešti už v priebehu prvej epizódy. Príbeh nemá takmer žiadnu postupnosť, čo sa pochopiteľne podpíše na divákovej trpezlivosti. Nepomôže ani zaujímavý watercolourový štýl vizuálu, či drobná iskra potenciálu v Futabiných vnútorných monológoch, rovnako ako znamenitá hudba, sprevádzajúca pomyselne emotívne situácie. Myslím, že už od začiatku je všetkým jasné, ako tento seriál dopadne, preto, pokiaľ máte dostatok času a trpezlivosti, kľudne sa do toho dajte, ja radšej uprednostním niečo iné. ()
Ao Haru Ride, dvanásťdielne anime štúdia Production I.G z roku 2014, je na prvý pohľad typickým slice of life počinom z prostredia strednej školy s prímesou romantiky. A aj keď je toto zdanie nakoniec v mnohom pravdivé, nepredstavuje seriál, vychádzajúci z manga predlohy Io Sakisaky, úplne stereotypný počin, aký by niekto mohol očakávať. Anime v tomto prípade kladie dôraz predovšetkým na prácu s jednotlivými postavami (dominantne si všíma hlavných predstaviteľov Futabu Yoshioku a Koua Mabuchiho) a rozvíjanie vzťahov medzi nimi. A to nielen vzťahov medziľudských ako takých, ale aj tých romantických. Práve rozvíjanie romantického vzťahu (aj keď skôr jednostranného) sa ťahá naprieč celým anime, pričom sa naň postupne nabaľujú ďalšie dejové skutočnosti, ktoré rozvíjajú príbeh. Romantický aspekt diela je v tomto prípade zaujímavý aj preto, že nesmeruje k možno úplne očakávanému záveru. Ale práve to je jednou z vecí, vďaka ktorej je príbeh celého seriálu v konečnom dôsledku osviežujúci, vymykajúci sa zaužívaným romantickým slice of life normám. Plusom anime sú aj postavy. O tých možno povedať, že sú obyčajné (v dobrom slova zmysle) - obyčajní stredoškoláci prežívajúci svoje každodenné problémy. V jednoduchosti je krása. A také je v podstate aj celé anime Ao Haru Ride. Zbytočne nič nekomplikuje, ale divákovi ponúka príjemný príbeh, ktorý v sebe šikovne kombinuje drámu s romantikou a komédiou. Vyváženie jednotlivých prvkov v rámci príbehu je veľmi dobré a nič z toho, čo sa v rámci neho objavuje, nepôsobí rušivo, prípadne pretláčané nasilu. Pozitívami sú tiež dobrá animácia a príjemná hudba. ()
90% času stráveného nad Ao Haru Ride jsem se nudila . Příběh mi přijde dost povrchní i když autoři by rádi opak. Tenhle kus mi k srdci vážně nepřirostl. Ovšem celé to zabil konec : ( po kterém jsem si říkala , že tohle byla jen ztráta mého času. Dávám dvě hvězdičky, jednu za animaci a druhou za OP. ()
Klasická romanťárna. Fňuknovitost hlavní hrdinky je zahrnuta, ale né naštěstí v takové míře, která by mne donutila to hned po prvním díle vypnout. Shlédnuto 8 dílů a dosud mne to vcelku baví, i když to spíš spadá do kategorie oddych, než že bych se vyloženě těšila na update. Ze seriálů tohoto typu však patří (alespoň zatím) k těm lepším, takže za mě trochu odřená 4. ()
Klasické shoujo anime, neurazí, ale asi ani výrazně nenadchne. Obyčejná hlavní hrdinka, obyčejný hlavní hrdina, obyčejné zápletky a konec, který vlastně není koncem, ale má nás diváky donutit akorát tak ke koupení mangy, protože žádná romantická a ani jiná dějová linka nemá uspokojivý závěr, snad jen ta o minulosti hlavního hrdiny (a ta se taky nedá považovat za kdovíjak povedenou). Asi se nedá říct, že bych byla vyloženě zklamaná, ale žádný zázrak to taky nebyl. 6.1/10 ()
Něják měknu, takový typický odpolední slaďáček ... furt jsem čekal na tu první pořádnou pusu ale nic tu nic :))) každopádně... kdo hejtuje nepochopil podstatu, je mi jich líto, za mě 3* :) ()
Tenhle serál jsem si zkrátka zamilovala. Některé scény jsou tak úžasné že jsem si je musela několikrát přehrát znovu. A myslím že v tomhle seriálu se najde každý, kdo byl někdy zamilovaný ve škole. Určitě velké plus je i hlavní krásná písnička i v podání houslí. Jedině co mi tam vadilo byla občas uvřískaná halvní hrdinka a pěkně debilní konec. Škoda že není i druhá série. ()
Kdyby v životě řešili puberťáci opravdové problémy, jako se řeší tady, tak by byl život rozhodně zajímavější a alespoň by měl nějaký smysl. Překvapivý vývoj v chování, uvažování a ve vztahu mezi Yoshiokou a Kou mě donutil dokoukat celý seriál během 2 dnů. Je dobře, že v shoujo anime se obvykle dává více prostoru pro city a vzájemné porozumění a tudíž si pak fanoušci musí v hlavě podle sebe nějak srovnat, jak se vztah dvou hlavních aktérů bude vyvíjet dál, jelikož zde, což u tohoto seriálu není výjimkou, nedochází k přímému vyznání lásky, ale pouze k náznakům náklonnosti, které si ti dva lidé dávají. Tenhle seriál mě oslovil svou dynamičností a také hezky ukazuje, že nejhezčí láska se dá prožít na střední. ()