Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jack.Pott
    *****

    Vyděšená jeptiška Maria musí opustit klášter, který obsazují komunisti - anarchisti - levičáci, volající po smrti farářů. Roztřesená klepe na první dveře, jež zdobí zbožný obrázek. Ocitá se ovšem v bordelu, a než se naděje, leží pod vyžraným biskupem. Naštěstí do nevěstince včas vpadnou radikální feministky s puškami, aby odhodlaně přesvědčovaly prostitutky, že je nutné osvobodit se! ...Než se nadějeme, Maria umí na zpaměť pasáže z Bakunina a Kropotkina; zatímco dříve tiše drmolila verše evangelií, nyní křičí uprostřed španělské občanské války: "Vojáci armády, která povstala proti lidu, vy jste lid! Umíráte, abyste chránili zájmy generálů a milionářů. Váš nepřítel stojí za vámi, ne proti vám. Pozvědněte své pesti a zvolejte: Svobodu! Bratrství!" Kristus byl socialista, rebel a levičák. S Kristem nemají nic společného vypasení biskupové, prahnoucí po polnostech, nemovitostech a moci. Kristovo učení znamená solidaritu, všeobjímající svornost a rovnoprávnost. Společnost ale na tak nádherné ideály není ještě připravena. Revoluce zrazuje, a vlast nakonec požírá svoje nejlepší děti. Revoluce je nejdříve dojemně humorná. "Lidi z odborů nám dali dům, abychom se v něm usadily. Je to lepší než dřív, protože už nejsou pasáci. Staly jsme se družstvem a založily jsme výbor. Jsem pokladnice a Julie je sekretářka. Milicionáři nám tu vylepili plakát, který říká: Respektuj ženu, kterou si vybíráš. Mohla by být tvojí sestrou nebo matkou!" Potom pozorujeme první ideové deformace. "Dali nám čepici a brašnu a udělali z nás průvodčí v tramvaji. Hloupá práce, zvlášť když lidi jezdí tramvajema a neplatí, což je správné. Nepatří snad tramvaje všem?" A nakonec, nikoli poprvé v hostorii, čeká nejupřímnější levičáky brutální smrt.(31.12.2011)

  • eraserhead666
    *****

    MOŽNÉ SPOILERY: O Španělské sociální revoluci bylo filmů natočeno hned několik a tenhle patří mezi ty známější, které dokonce prosvištěly českými art a klubovými filmy. Libertarias (česky známé jako "Anarchistky", nebo "Volné a svobodné") je (nejen) o Mujeres Libres (Svobodné ženy), organizaci španělských anarchistek bojujících jak za osvobození se zpod útlaku státu a kapitalismu, tak i za osvobození se a vymanění zpod diktátu patriarchátu (a to i v samotném anarchistickém hnutí). Revoluce a anarchistické povstání je v plném proudu. Začínají hořet první kostely (coby znak církve - odvěkého nepřítele svobody nejen tehdejší doby, kdo něco ví o tehdejší situaci - např. o kněžích, kteří z kostelních zvonic stříleli do lidí bojujících proti fašistickým frankistům - ve Španělsku a postavení tehdejší církve, zřejmě pochopí), jeptišky fasují obyčejné oblečení a rozutíkávají se domů. Jedna z nich, Maria, se, spolu s několika prostitutkami, náhodou dostává k Mujeres Libres. Takřka celý svůj život byla zvyklá učit se zpaměti různé části bible a dělat to, co se jí řekne, proto se tak chová i k anarchistkám, k jedné z nich přilne natolik, že bez ní neudělá ani krok a nazpaměť se učí dlouhé citace z anarchistických autorů P. A. Kropotkina a M. A. Bakunina. Spolu s nimi prožívá nepochopení některých mužů, platonickou lásku kněze, který se dobrovolně přidal k anarchistům a revoluci, první boje v ulicích a následný odchod na frontu. Tenhle film nemohl skončit dobře, to je jasné od samotného začátku. Anarchistky a jejich kolegové ze zákopů jsou přepadeni ze zálohy, znásilněny a podřezány. Přežívá akorát Maria, kterou může zachránit to, že přizná, že je/byla jeptiška. Po tom, co prožila a co ji v náručí umírá jedna z anarchistek, to však neudělá. Film má několik "sporných" momentů. Jeden z nich komentoval již v časopise Svobodná Mysl jeden z recenzentů filmu. Jde o moment, kdy je Maria přítomna popravě kněze a její soudružka jí to není schopna vysvětlit. Na to si recenzent v SM ztěžoval, já si naopak myslím, že je to přirozené, nikdo nikdy neví všechno, nebo neumí přesně vysvětlit, co si myslí, nebo chce. Nikdo není vševědoucí a mě by možná v tomto kontextu zase vadilo, kdyby to vysvětlit uměla, připadalo by mi to moc agitační a jako snaha omluvit to. Ač s tím nemusíme souhlasit, tyhle věci se prostě tehdy děly (viz. výše). Druhým momentem je, když Durruti ve filmu řekne, že nechce ženy na frontě. Podle Abela Paze (pamětníka a účastníka Španělské sociální revoluce) tohle niky neřekl a ženy začaly být z fronty stahovány až po Durrutiho smrti. Přesto všechno se mi film hodně líbil (už jen proto, že o zapojení anarchistů a anarchistek do Španělské občanské války se (ač bylo obrovské) takřka vůbec nemluví a neví), je docela dobře a realisticky natočený a vyvolal ve mě dost silné emoce. Nedělá totiž z anarchistek žádné hrdinky, ukazuje i jejich chyby (nechat se ztrhnout agitační propagandou, odříkávat naučené fráze atd.)(8.3.2009)

  • Krasus
    ****

    Drsný a syrový pohled na 60. a 70. léta v konfliktech zmítaném Španělsku.Výtečný vyprávěcí um vytváří ojedinělou podívanou na příběh dvou přítelkyň v čele osvobozenecké revoluce.Vincent Aranda,známý svými poněkud tvrdými a nekompromisními zásaha do ženské psychologie režijně zválá na jedničku a trochu nenápadně poukazuje na "Las cosas de mujeres" v minulosti,které jsou ale právě ty záležitosti tak spjeté s dnešní dobou.Mistrovská práce.(13.8.2008)

  • EDABarret
    ****

    Opravdu neznámí snímek, který jsem shlédnul ve „squatu“ Truhlářská. Takže inspirativním prostředí pro dané téma filmu. Snímek ukazuje nepříliš známou válku z ještě méně známého pohledu. Vesměs se všude zmiňuje o účasti republikánů a stalinistů, nebo komunistů, o to méně však o podstatné úloze anarchistického hnutí kolem CNT. A tento film tuto danou problematiku nastiňuje z ještě méně známého podhledu. Z pohledu bojovnic ženského pohlaví. Je pravda, že se ve snímku objevují občasné historické chyby a celkově člověku neznalému konfliktu tento film španělskou občanskou válku zrovna dvakrát nepřiblíží, ale i tak se jedná o velmi povedené dílo o činech jediné svobodné ideologie v této válce.(10.1.2010)

  • Ten Druhy
    *****

    Konečne poriadny film na tému občianskej vojny v Španielsku, zachytávajúci aj priame boje, vojnové zverstvá a drancovanie, ktoré sú síce sústredené do druhej polovice filmu, ale zato presvedčivo stvárnené. Je to osviežujúce zistenie, že sa v množstve filmov, ktoré zobrazujú hrôzy španielskej vojny detskými očami (Girasoles ciegos, Lengua de las mariposas, Bicicletas son para el verano...), opisujú uplakané krivdy v období "postguerry" (13 rosas), alebo vnucujú tendenčné drísty (napr. Santuario no se rinde), či dotýkajú sa vojny okrajovo (Laberinto del fauno, Saldados de Salamina...), našlo aj dielo, ktoré prinieslo akciu. Libertarias sa mi páčil podstatne viac ako toľko ospevovaný Land and Freedom, ktorý sa mi zdal upätý. Tu nechýbala ľahkosť, ani zmysel pre humor, nadšenie, tragické emócie a drsnosť života.(7.1.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace