Reklama

Reklama

Susan Cooper (Melissa McCarthy) je zaměstnankyní největší špionážní organizace na světě, tedy CIA, což zní zajímavě. Ve skutečnosti má ale klidnou, nenáročnou a chvílemi až nudnou práci. Je totiž analytičkou, která jen málokdy opustí svůj psací stůl s počítačem, u něhož slouží jako oči a uši špičkového agenta Bradleyho Finea (Jude Law). Ti dva dohromady tvoří perfektní tým. Bradley špionážní mise v terénu zvládá, aniž by se mu v pečlivě upraveném účesu zkřivil jediný vlásek. A Susan ve své suterénní kanceláři zase touží po jeho srdci. Jednoho dne se vše změní. Raina Boyanov (Rose Byrne), dcera nedávno zesnulého obchodníka se zbraněmi, totiž dostala neobvyklé dědictví v podobě malé jaderné bomby. Dostačující na zničení jednoho většího města. A chce ji prodat, klidně i teroristům. Aby toho nebylo málo, Bradley CIA, a tedy i Susan, nedobrovolně opustí. Další špičkový agent Rick Ford (Jason Statham), je nepoužitelný, protože byla prozrazena jeho totožnost. A tak padne návrh, že jedině ta nejméně nápadná osoba – tedy Susan – může proniknout do smrtícího světa obchodníků se zbraněmi a zabránit tak globální katastrofě. Rozhodnutí vyslat Susan do terénu rozpálí Ricka Forda do běla, a tak se vydá po stopě jaderné nálože na vlastní triko. Jelikož je typem agenta, který v sobě spojuje Ramba a komisaře Clouseaua, je na maléry zaděláno. Odpovědnost za záchranu mnoha životů tak leží na Susaniných mohutných bedrech. Musí se nejen nenápadně vetřít do světa obchodníků se smrtí, přežít v něm, splnit svůj úkol a přitom obrazně i doslova nakopat nejeden zadek. (CinemArt)

(více)

Videa (21)

Trailer 2

Recenze (686)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Jsou komedie a komedie. Pak dlouho nic. No a až potom jsou filmy, které dokonale sednou lidské duši daného diváka a pobaví ho tak, že je schopný další týden žít s tak širokým úsměvem na rtu, že je s ním schopný kdekoho i nasrat. Špion je třeba přesně ten příklad. Melissa McCarthy si užívá její klasický komediální postoj. Rose Byrne si pro změnu perfektně užívá klasicky nafintěnou mrchu. Jude Law zase hraje naprosto klasickou kopii elegantního Jamese Bonda. U Mirandy Hart, pokud ji znáte, přesně víte, co čekat...tedy Mirandu. No a Jason Statham - ten se tu předvádí tak, jako v žádném jiném filmu. Je tu sice spíš vedlejší postavou, ale nikdy se mi nestalo, abych si ho přál mít ve filmu všude, kde to šlo. On totiž, kdykoliv se objevil, sypal z pusy jednu brutální hlášku za druhou. Čekal jsem cokoliv, ale takovej nástup teda fakt ne. A nejlepší na tom všem je, že ačkoliv se film odehrává po celé Evropě, ani na chvíli mě nenechal vydechnout. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $65miliónovTržby USA $110,825,712Tržby Celosvetovo $235,666,219Tržby za predaj Blu-ray v USA $6,822,795Tržby za predaj DVD v USA $8,436,105║ obyčajná tuctová trapošina, neviem kto čo na tom videl, som to odpozeral bez toho aby ma čo i len jeden trápny frk pobavil, bez poriadnej iskry natočené, Paul Feig je riadne vyvarený, jedine kto mi tam nevadil bol Jude Law ostatný bleee, suchý otras /20%/ ()

Reklama

MrHlad 

všechny recenze uživatele

Drsné, chytré, vypointované, dobře napsané i zrežírované, překvapující a neskutečně vtipné. Ani jedno z těch přídavných jmen bych u filmu s Melissou McCarthy ještě před týdnem fakt nečekal a i když tu je pár slabších míst a některé fóry se do černého úplně netrefí, těch povedených je pořád výrazně víc. A Jason Statham je naprosto boží! ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Stejně jako nedávno Matthew Vaugh, také Paul Feig si konečně splnil sen natočit film ve stylu Jamese Bonda. Vyjma stylových úvodních titulků (již v nich není ženská silueta jen okrasným objektem, ale aktivně jednající figurou) se namísto narážek pro zasvěcené omezil na převzetí základního příběhového mustru a struktury vyprávění (akční prolog, brífink v agentské centrále, vyfasování speciální výbavy, cestování po světě, plán na zničení světa, zajetí a útěk... ). Ozvláštnění nespočívá v dovedení žánrových znaků do parodických extrémů (ty zosobňuje pouze postava supermačistického trotla Jasona Stathama), ale – ještě podvratněji – v nahrazení neohroženého, vždy elegantního sexistického dinosaura (copyright: M) ženou ve středních letech, která je občas trapná nebo neohrabaná a musí si oblékat šaty, které z ní dělají „homofobní tetu.“ Díky pozvolnosti a nedokonalosti její proměny v akční hrdinku (před akcí má trému, při pohledu na krev omdlévá nebo zvrací) je v každé situaci velmi autenticky lidská a ženská. Ani jako špičková agentka v terénu se nezačne chovat jako alfa-samec. Naopak musí neustále střídat různé „ženské“ role (z nichž jen jedna má blízko k neotesané militantní feministce, jaké McCarthyová hrála v dřívějších filmech) a zároveň využívá toho, že ji soupeři coby ženu podceňují a shazují. Částečně ze strachu, že by jim mohla přebrat jejich místo (stvrzení její pozice neambiciózní holky z kanclu formou „diblíkovského“ dárku ve finále vtipně poslouží k likvidaci jednoho z padouchů). Za úspěch nevděčí fyzické síle a erotické přitažlivosti, ale svým vyjednávacím schopnostem, citu pro detail (pamatuje si, co bylo na letmo zahlédnutých fotkách) a hraní na city. Zločineckou organizaci dokáže infiltrovat právě díky tomu, že je členka pomyslného celosvětového „sesterstva“ (aneb ženy sobě). Na různorodosti rolí, mezi kterými přepíná, je nejlépe patrná herecká flexibilita Melissy McCarthy. Každá změna identity je přesvědčivá a zároveň nikdy zcela nezazdí skutečnou lidskou bytost, která se pod strašlivou parukou a strašidelným tričkem s obří kočičí hlavou skrývá. Namísto jednorozměrných karikatur k pobavení vidíme ženu zápasící s požadavky zvnějšku, kterým se v určitém bodě vyprávění vzepře (přesáhne vnucené role) a v zájmu splnění mise se vydá po vlastní cestě. Akčně-špionážní rovinu osobně vnímám jako osvěžující bonus ke komediálně nadlehčenému, ale poměrně nesmlouvavému komentáři k trvající nerovnosti napříč pracovním trhem (včetně „naučenosti“ žen na podřízenou roli – viz Susanin nekritický obdiv k Bradleymu), nikoli jenom ve vedoucích pozicích (dvě karikatury mocných žen, upjatých a bez smyslu pro humor, jsou z feministické perspektivy nejnapadnutelnější složkou filmu). Divákovi, který se do kina přijde hlavně pobavit, přitom film nebrání v tom, aby jej četl z opačného konce – tedy jako zábavu funkčně mixující extrémní násilí a obhroublý humor (obojí paradoxně funguje díky vážnosti, s jakou jsou scény natočené), která až ve druhém plánu oslavuje ženské přátelství a odvahu jít proti předepsaným rolím. Jestli alespoň zámořské tržby potvrdí schopnost filmu oslovit divačky hledající neurážlivě „ženský“ film i diváky lačné něčeho akčního se široce srozumitelným humorem, mohlo by podle Feiga jít o začátek vícedílné franšízy. Ve světle úspěchu feministického blockbusteru (Šílený Max) mi představa špionážní komedie vytěsňující šovinismus silným ženským prvkem nepřipadá úplně nesmyslná. A rozhodně je mi, jakkoli se považuji za fanouška bondovek (včetně těch, které virilitu a maskulinitu adorují nejokázaleji), velmi sympatická. Pro příště, bude-li nějaké, bych prosil víc Jasona Stathama a nesmlouvavého střihače, který zčásti improvizované výměny ostrých hlášek utne dřív, než začnou svou délkou unavovat. 80% ()

verbal odpad!

všechny recenze uživatele

Opravdu lapám po dechu a s politováním musím konstatovat, že někteří čelní představitele mé topky bohužel stále nepřestali čichat ten toluen. Takový pocit studu a trapnosti jsem měl naposled u Žen sobě a nevěřícně kroutím hlavou nad tím, jak to každý druhý mongoloid srovnává s Klingsmanem. Svým způsobem ale asi mají pravdu. Ono je to totiž opravdu úplně jako Klingsman. Klingsman pro duševní invalidy, slaboduché smíšky z řad absolventů zvláštních škol a všechny ty výsledky experimentálního křížení hajzlbáb a obráběčů kovů, jímž meningokok může způsobit akorát tak zápal plovacích blán a ten vskutku vytříbený sysel pro tumor jim tryská rovnou z volného konce míchy. Fejg není nic jiného než fekální holyvůdký Troška a tato ultratrapná, zhnisaná velesračka se docela dobře mohla v originále jmenovat Hagscreamville I – III nebo Killingjoke I-IV. Kdyby se tu jen tupě stádově nepózovalo, byly by dle tohoto vzoru všechny ty Babovřesky a Kameňáky v červených číslech a urputně by dýchaly v žebříčcích na záda Forestovi. A pokud bych teď začal pět ódy na tu nejodpornější a nejtrapnější prasnici, jaká kdy byla zachycena na celuloid a která je k tomu všemu asi tak stejně skvělá herečka jako retardovaná a mimořádně vyžraná samice tapíra, poblil bych se už úplně a můj zvratek by nebral konce. Tak se tedy jen otřepu odporem, rychle na to svinstvo zapomenu a rozloučím se s domněnkou, že pánové Žid Zákon a Termostatická Šunka asi museli obdržet nejméně milión až dva přesvědčivě šustivých argumentů, proč si v téhle mentálně zaostalé žumpě kurvit renomé. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (14)

  • Režisér a scenárista snímku Paul Feig napsal postavu Nancy přímo pro Mirandu Hart. V rozhovor sám řekl, že od doby, co jí viděl v britském sitcomu Miranda (od r. 2009) ji chtěl představit americkému publiku. (Patw)
  • Väčšina filmu sa odohráva v troch európskych mestách – Paríži, Ríme a Budapešti. Všetky tri mestá pri natáčaní zastúpila Budapešť. (IZFNP)

Reklama

Reklama