Až na dno

Dle mého názoru je principiálně špatně natáčet film s postavami, které jsou nesympatické a není na nich vůbec nic, díky čemu by s nimi divák mohl soucítit, sžít se s nimi, chápat jejich motivace a fandit jim. Jakmile totiž nepřirostou divákovi k srdci, tak jsou mu ukradeny jejich osudy a vůbec je v tahu zájem o celý film, bez ohledu na jeho řemeslnou kvalitu a herecké výkony (ani jedno z toho není špatné, avšak ani nijak oslnivé). Hrdinové v Až na dno se po krk topí v hovnech a můžou si za to výhradně sami (hlavní hrdinka je ke svému okolí a ke své situaci apatická a pasivní, její otec je závislý na heroinu, matka pro změnu na alkoholu) a ani se to moc nesnaží změnit. Co je na tom proboha atraktivního, kromě toho, že jde o adaptaci knihy podle skutečných událostí? Navíc je to utahané a řada vedlejších zápletek je zbytečná (viz. všechny pasáže, ve kterých se objevuje Peter Dinklage). Drogy jsou špatné, to ano, ale to jsem se dozvěděl už z řady lepších filmů... (07.07.2014)

Komorní drama s jednoduchým, ale chytlavým a emotivním dějem a silnými hereckými výkony andělskou Elle Fanning počínaje, věčně vyfetlým Johnem Hawkesem konče. Kromě Cersei se tam mihne i Tyrion fucking Lannister, který opět dokazuje, že mu titul "god of tits and wine" právem patří. Ne, vážně. Low Down je poměrně náročné dobové drama z prostředí bohémů (rozuměj feťáků), které se odehrává v místech s mimimem slunečního svitu. Celkové nasvícení má nejspíše evokovat bezvýchodnost situace a opakující se zklamání mají nejspíš za cíl diváka zničit tak, jako byla zničena hlavní hrdinka. V rámci životopisných filmů se nejedná o snímek mapující život nějakých známých osobností, ale naopak je to drama ze života obyčejných lidí natočené na motivy autobiografické knihy od Amy Albany (jež hraje právě Elle Fanning), která se i podílela na filmovém scénáři. (06.03.2016)

Krátká výseč ze života skutečného jazzového pianisty Joe Albanyho, skvělého muzikanta, který se celý život potácel ve spáru heroinové závislosti. Je to hodně indie a pouze pro ty, kteří mají rádi pomalu plynoucí filmy, jakoby v rytmu zklidněné jazzové skladby, piánka, saxofonu a všeobjímajícího klídku. Na vyhrocené emoce se zde nehraje, jenom si budete užívat ty skvělé herce (boží John Hawkes je až nápadně podobný Albanymu, všechno jsem věřil i Elle Fanning), zvuky piána, atmosféru osamění a zatleskáte Kiedisovi a Fleovi (jenž tu má menší, ale zapamatováníhodnou roličku) z ´Red Hot Chilli Peppers´, kteří tenhle film zafinancovali a zprodukovali. Neměl jsem pocit, že by se mnou tvůrci hráli nefér hru a tak to má být. Pouze cameo Petera Dinklage je tu úplně zbytečné, rozsahem i významem v ději. (16.06.2016)

Miluji příběhy podle skutečnosti, je to hlavně také proto, že je dost těžké takový film natočit, aby jste uspokojili diváky s tím, co jste vytvořili. V tomhle filmu je skvěle vyobrazená silná láska mezi otcem a dcerou, to je na filmu ta nejpozoruhodnější věc. Ale za zmínku stojí i většina obsazení, kteří film docela drží. (09.07.2014)

Kdo má rád jazz, tak zná Joa Albana. Já mám ráda také jazz, ale tohle jméno mně nic neříkalo, až v Low Down, kde byly podkladem skutečné vzpomínky jeho dcery. Ne, není to film pro všechny, má pomalé, loudavé tempo, které přesně ladilo i k hudebním jazzovým skladbám a k ponuré, temné atmosféře. Heroin je svinstvo, to ví mladá Amy-Jo moc dobře a její mládí tím muselo být značně pošramocené, když vezmu v úvahu, že mamka taky nebyla žádný poklad. Oklepat se z toho šíleného, heroinem nasáklého života muselo dát Jo možná fušku, ale stálo to za to. Klobouk dolů před Johnem Hawkesem a Elle Fanning. Hráli tak, jak šel život.......naprosto přesvědčivě. Strašně smutné, deprimující, dlouhé jako samotný Joeův život, ale tak to holt bylo. (19.06.2016)