Reklama

Reklama

Rudý labyrint

  • USA Red Corner (více)
TV spot

Máte právo se přiznat... Richard Gere jako obchodník, obviněný v Číně z vraždy. Americký herec Richard Gere patří mezi známé kritiky čínského komunistického režimu, což dokazuje i filmem Rudý labyrint (1997). Ztělesnil v něm právníka Jacka Moorea, který je jako poradce zábavního koncernu na obchodní misi v Číně. Probudí se v hotelovém pokoji vedle mrtvého těla dívky, s níž se seznámil minulý večer v pekingském nočním klubu, a je zatčen. Podle místních zákonů může mít pouze čínského obhájce, ovšem má štěstí, že je mu přidělena nejen půvabná, ale i velmi schopná Šen Jüe-lin (Bai Ling). Mladá žena sice nevěří v nevinu svého klienta a také mu velmi pregnantně sdělí, co ho čeká, když se nepřizná (Budete zastřelen a účet za kulku dostane vaše rodina!), postupně mu však pomáhá se bránit vykonstruovanému obvinění...
Kritický aspekt filmu je tu zabalen do divácky přitažlivého melodramatického balení, jemuž na přesvědčivosti dodává především herecký výkon tehdy nastupující čínské herecké hvězdy Bai Ling. Kvůli svému obsahu nemohly být klíčové scény natáčeny na autentických místech, a tak si filmaři pomáhali digitálními triky a dalšími způsoby. Většina exteriérů (kromě práce II. štábu) vznikla v Los Angeles a např. poměrně dlouhá „pěší" honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela pár kilometrů od Losangeleského mezinárodního letiště. Z předchozí tvorby režiséra a producenta Jona Avneta (v posledních letech pracuje téměř výhradně v televizi) jsme viděli mj. retrofilm ze sedmdesátých let Strom snů (1994) s Elijahem Woodem a Kevinem Costnerem a milostný příběh Intimní detaily (1996) s Robertem Redfordem a Michelle Pfeifferovou. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (76)

Ainy 

všechny recenze uživatele

Z filmu jsem cítila maximální bezradnost, zoufalství a bezvýchodný vztek nad totální zlovůlí rudé "spravedlnosti". Stát před čínským soudem, je jako jít proti zdi. Tupé, arogantní, nekompromisní zdi. Fraška. Nic jiného takový proces nepředstavuje. Fantastická Bai Ling v roli právničky, která se rozhodla už nemlčet a bojovat proti něčemu tak obrovskému, jako je vláda, pro kterou jsou slova "lidská práva" jen šuměním větru v bambusových výhoncích. Už proto, že se do toho dala a proto, jaký to nakonec všechno vzalo konec, dávám o jednu hvězdu míň. Tomu se vážně věřit nedá. I když nikdy neříkat nikdy, že ... ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Překvapivě slušný příběh o muži, kterému nebylo souzeno udělat výjimečný obchod s Čínou. Přes všechnu průhlednost film několikrát potěší, ale přesto zůstane v šedém průměru a s doporučením sledovat maximálně v televizi. Richard Gere bez své milé partnerky, která hned na začátku filmu umře není tím velkým romantikem a trochu se ztrácí. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Prestižní americký právník přijíždí pracovně do Číny a po strávené noci s místní ženou je druhý den ráno její tělo nalezeno mrtvé. Vraždu nemohl spáchat nikdo jiný než právě ten, který s ní strávil poslední hodiny před smrtí. Právník je odsouzen nekompromisním soudem a v cestě za úspěšnou obhajobou mu také brání jazyková bariéra a především zcela jiný právní systém než na který je zvyklý ze své svobodné země. Vypjaté drama nachází oporu ve vynikajícím Richardu Gerovi, který do své ohrožené postavy právníka vtisknul až nečekanou uvěřitelnost a pocit beznaděje zahrál nebývale přesvědčivě. Jeho výslechy před soudem se neobejdou bez napětí a pro mě to byl takový malý vrchol filmu. Když se to drželo v intencích manipulace a hrátek s divákem bylo to skvělé, ale když se pak film posunul do akční roviny spojené s právníkovým úprkem po střechách začalo to být přehnané a méně pravděpodobné. Film postupem času poměrně ztrácel ze svého počátečního neotřelého kreditu a sklouzával ke schematickým polohám, kterým se v počátečních fázích tolik vzpíral. Skvělý Gere, nepříliš časté prostředí komunistické Číny a nějaké to napětí jsou hlavní devizou tohoto filmu. 60% ()

Hal_Moore 

všechny recenze uživatele

Nejedná se o žádný zázrak, ale ani o žádný propadák. Režisér se snaží světu něco sdělit a daří se mu to jen okrajově. Evidentně si však ukousl příliš velké sousto, které poměrně dlouho rozžvýkává, až jsem se občas nudil. Richard Gere je zde trochu mimo svůj záběr romantických starých mládenců a tady jsem mu jeho roli nežral tak jako třeba v Šakalovi. Jeho postavě jsem nevěřil snad ani slovo. Nutno podotknout, že režisér ani scénárista mu moc nepomohli. Oba se zaměřili na celkový výsledek než aby brali ohled na jednotlivé aspekty filmu. Takhle je Rudý labyrint jen prázdným výkřikem do světa, který chce na něco důležitého upozornit, ale zoufale se mu to nedaří. Jako film průměr, jako film s poselstvím hrůza. ()

ScreamJay 

všechny recenze uživatele

Je to těžký, prosadit svou práci na poli politického a nebo konspiračního thrilleru. Vždycky se tu najde srovnání, protože v téhle branži víc než obvykle vyplouvají na povrch klady či nedostatky. Málo kdo se narve pod laťku dvou hodin čistého času, tak aby zachoval pointu a připravil i nějaké ty převraty v ději. Když jsem Rudý labyrint viděl prvně, děsně jsem se nudil. Zprvu jsem si říkal: „Co tam propána dělá Richard Gere? Ten má někde prohánět „exprostitutku“ Robertsovou po kostele a ne šťourat do politického rozložení lidové Číny.“ Ale napodruhé už jsem se nedivil a ani sem si už neposlintal košili při mihotání těch obrázků předemnou. Snaha opět porovnávat režimy neporovnatelné, aneb jakás takás morálka pod kulomety a rouškou svobody s nálepkou „úplně běžný komunismus,“ provrtávání asijských tradic a zdůrazňování toho, že trvání na nevině je přitěžující okolnost, to všechno jsou fakta, která jen nuceně táhnou břemeno filmu na svých pohrblých zádech. Jon Avnet splnil co bylo v jeho silách, natočil průměrný thriller, který se ztratil kdesi na policích videopůjčoven. Jen tu poopravuji dvě hvězdičky na tři, protože při druhém shlédnutí se mi to nezprotivilo, naopak nudil jsem se několikráte míň než na poprvé. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Film byl v Čínské lidové republice cenzurován kvůli jeho nelichotivému zobrazení čínského soudního systému. (GASTON73)
  • Film se natáčel v Pekingu (Čína) a americkém státě Kalifornie. Natáčení probíhalo od 17. března do 4. července 1997. (GASTON73)

Reklama

Reklama