Reklama

Reklama

Máte právo se přiznat... Richard Gere jako obchodník, obviněný v Číně z vraždy. Americký herec Richard Gere patří mezi známé kritiky čínského komunistického režimu, což dokazuje i filmem Rudý labyrint (1997). Ztělesnil v něm právníka Jacka Moorea, který je jako poradce zábavního koncernu na obchodní misi v Číně. Probudí se v hotelovém pokoji vedle mrtvého těla dívky, s níž se seznámil minulý večer v pekingském nočním klubu, a je zatčen. Podle místních zákonů může mít pouze čínského obhájce, ovšem má štěstí, že je mu přidělena nejen půvabná, ale i velmi schopná Šen Jüe-lin (Bai Ling). Mladá žena sice nevěří v nevinu svého klienta a také mu velmi pregnantně sdělí, co ho čeká, když se nepřizná (Budete zastřelen a účet za kulku dostane vaše rodina!), postupně mu však pomáhá se bránit vykonstruovanému obvinění...
Kritický aspekt filmu je tu zabalen do divácky přitažlivého melodramatického balení, jemuž na přesvědčivosti dodává především herecký výkon tehdy nastupující čínské herecké hvězdy Bai Ling. Kvůli svému obsahu nemohly být klíčové scény natáčeny na autentických místech, a tak si filmaři pomáhali digitálními triky a dalšími způsoby. Většina exteriérů (kromě práce II. štábu) vznikla v Los Angeles a např. poměrně dlouhá „pěší" honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela pár kilometrů od Losangeleského mezinárodního letiště. Z předchozí tvorby režiséra a producenta Jona Avneta (v posledních letech pracuje téměř výhradně v televizi) jsme viděli mj. retrofilm ze sedmdesátých let Strom snů (1994) s Elijahem Woodem a Kevinem Costnerem a milostný příběh Intimní detaily (1996) s Robertem Redfordem a Michelle Pfeifferovou. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (81)

BE13 

všechny recenze uživatele

Mix amerického práva s čínským, resp. s něčím, co si autoři představují jako čínské právo a tamější soudní systém. Těsně před koncem jsem to musel vypnout při té skvělé obhajobě a emotivním a strhujícím otočení případu (pardon, ale to snad bylo jasné od začátku). Naprosto nevěrohodné a je jedno, jak krásně je to natočené. ()

mikulíšek 

všechny recenze uživatele

On te film asi není tak úplně špatný, ale některé momenty jsou pro mne ubijejícím způsobem debilní/naivní a ještě k tomu R.Gere, v jehož podání to působí o to hloupěji. Ono kdyby se vše netočilo kolem Číny, lidských práv, svobodě slova, diktatuře a podobných víceméně vážných témat, pak by film nepůsobil tak hloupě, nerealisticky atd.atd. K nějaké uvěřitelnosti to má tak daleko jako romantická komedie k zobrazení reálného života. ()

Reklama

Ainy 

všechny recenze uživatele

Z filmu jsem cítila maximální bezradnost, zoufalství a bezvýchodný vztek nad totální zlovůlí rudé "spravedlnosti". Stát před čínským soudem, je jako jít proti zdi. Tupé, arogantní, nekompromisní zdi. Fraška. Nic jiného takový proces nepředstavuje. Fantastická Bai Ling v roli právničky, která se rozhodla už nemlčet a bojovat proti něčemu tak obrovskému, jako je vláda, pro kterou jsou slova "lidská práva" jen šuměním větru v bambusových výhoncích. Už proto, že se do toho dala a proto, jaký to nakonec všechno vzalo konec, dávám o jednu hvězdu míň. Tomu se vážně věřit nedá. I když nikdy neříkat nikdy, že ... ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Chápu, že tu máme snímek o kritice porušování práv v Čínské lidové republice. Jenže ústřední motiv není vymyšlený nebo zinscenovaný, což by si komunisti asi u amerického občana, tím spíš tohoto typu, nedovolili, ale jde o vraždu, která se doopravdy stala. Samozřejmě, že logicky je Jack Moore podezřelým číslo jedna. Čiňané se ale vyšetřování moc nezaobírají. Já si ale přese všechny oprávněné kritiky Číny myslím, že ve skutečnosti by samotný případ vyšetřili až moc důkladně, protože by jisté obavy pojali ač by je nedávali najevo. Film je navíc ozvláštněn trochu obligátním pojetím jistých sympatií právničky ke klientovi. Na druhé straně jde krásně vidět, jak i Čína samotná chápe, že se dá ze západu přivést něco slušného, aby její obyvatelé neměli až takový pocit omezenosti ačkoli demokratickou zemi zasypávají pravidelnou dávkou kritiky a vůči obyvatelům i propagandou. Za mě jde o docela průměrný film, který zvedají především herecké výkony a pak skutečné reálie této asijské země. Jinak mi ale přijde i samotný konec až moc happy endovský, naivní a hollywoodský. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Lidový soud Čínské lidové republiky vs. Ríša Gere. Střídavě bitý, nahý na samotce, nebo ve své stále sněhobílé košili producírující se s advokátkou mimo místo svého zadržení, do toho klapky Newmanova klavíru úspěšně vykrádající samy sebe a pocit, že to celé působí jako ve Státech natočený a Perry Masonem stříknutý pohled zvenčí na systém, ve kterém stát stojí nad jednotlivcem (pokud tedy ten jednotlivec není významným členem KSČ). Natočit něco podobného v současném Hollywoodu je už nemyslitelné. Jen chudý blázen by postavil kritiku rudé nad šustivou zelenou.. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Film se natáčel v Pekingu (Čína) a americkém státě Kalifornie. Natáčení probíhalo od 17. března do 4. července 1997. (GASTON73)
  • Film byl v Čínské lidové republice cenzurován kvůli jeho nelichotivému zobrazení čínského soudního systému. (GASTON73)

Reklama

Reklama