poster

Kipur (festivalový název)

  • Izrael

    Kippur

  • český

    Kippour

    (festivalový název)

Drama / Válečný

Izrael / Francie, 2000, 124 min

Režie:

Amos Gitai

Kamera:

Renato Berta

Hudba:

Jan Garbarek

Producenti:

Laurent Truchot

Střih:

Monica Coleman

Kostýmy:

Laura Dinolesko
(další profese)
  • kaylin
    ***

    Zase trochu jiný válečný film, který je vlastně natočen jako dokument. Co se mu daří, to je ukazovat to, jak vlastně válka dokáže pustošit lidské životy i přírodu, ale přitom se film snaží ukázati to, jak je nesmyslná. Přesto se jedná o film, který je poměrně dlouhý což mu příliš nepřidává na snesitelnosti, ale jednou se to dá.(5.4.2016)

  • Iggy
    ***

    Film je složen z působivých předlouhých záběrů, které musely být choreograficky obrovsky náročné, scény jsou realistické a opravdu by se mohly stát (částečně se i staly, film je autobiografický), což se u mnoha filmů říct nedá. Ale sledovat dvě hodiny pachtění se posádky záchranného vrtulníku v době čtvrté izraelsko-arabské války na mě bylo teda dost nuda. Zvlášť když jen těžko můžete sympatizovat s Izraelci, takže vás jejich dobrovolné utrpení moc nedojímá.(25.9.2008)

  • agathon
    ***

    Tezce prumerne, rozvlacne. nicmene velmi silne v zachyceni valky jako remarquovskeho, bahniteho pekla, ve kterem se mrtva tela jen s obtizemi rozeznavaji od okolni rozcvachtane zeme. Dlouha steadycamova scena vybirani tech zranenych, kteri mohou vrtulnikem odletet a kteri uz nemaji sanci, me dostala. Bohuzel jinak dosti... pozvolne:-/(31.8.2008)

  • Bluntman
    *****

    LFŠ 2008 124 minut, 128 záběrů... a mít ten film o 4 záběry míň, byl by nesmírně geniální. Proč pokračovat v "příběhu" (o vyprávění zde vůbec nejde), když už není co doříct? Rámování filmu scénou malování-milování dává jasně najevo, že KIPPUR není protestní malbou ani protestním sognem, ale protest-shot(em), v němž jsou uvědoměle střídány pomalé hypnotické záběry války s dlouhými, až mrtvolnými dialogy. Pokud je divák schopen přijmout, že návaznost mezi záběry-scénami nemusí být hladká, ale naopak se pracuje s juxtapozicí a po vertikále následuje horizontála, že se postupně a pomalu skládá komplexní obraz válečného zmaru a že neduchaplnost dialogů odpovídá inteligenci ústředních postav, musí být nadšen. Koute, nejedná se o vyprázdněnou (protože film má expozici a nechybí mu standardně vystavěný konec), ale parametrickou naraci, a tak je nutné k filmu přistupovat.(1.8.2008)

  • Marigold
    ****

    Kdyby si Gitai odpustil ty umělecké etudy v úvodu a závěru, jednalo by se o jeden z nejlepších válečných filmů, které jsem viděl. Principiálně podobné Libanonu (výpověď o válce velmi úzkou osobní perspektivou), ale z mého pohledu díky hyperrealismu, dovedně navozenému stereotypu a úsporné práci s postavami film bez velkého artistního pohledu vystihující zničující "repetitivnost" války. Znovu nutno vyzdvihnout Gitaiovu práci s mizascénou, zde oproti samoúčelnosti Stažení dokonale funkční.(29.11.2010)

  • - Film je založen na vlastní zkušenosti režiséra Amose Gitai, když byl součástí záchranné skupiny během Jomkipurské války a jeho vrtulník byl sestřelen syrskou střelou v den jeho 23. narozenin. (Herr_Flick)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace