Omoide no Marnie
Leto s Marnie
When Marnie Was There
When Marnie Was There
Režie:
Hiromasa JonebajašiKamera:
Acuši OkuiHudba:
Takacugu MuramacuHrají:
Sara Takacuki, Jó Óizumi, Hana Sugisaki, Šigejuki Tocugi, Kasumi Arimura, Susumu Teradžima, Nanako Macušima, Hitomi Kuroki, Kazuko Jošijuki, Takuma Oto'o (více)Obsahy(1)
Dvanáctiletá Anna nemá příliš kamarádů, ze všeho nejraději si sama kreslí. Také bývá často nemocná a rodiče o ni mají strach. K uzdravení jí má pomoci léto u příbuzných v přímořské vesničce. Anna není z výletu na venkov příliš nadšená, ale krajina kolem moře jí učaruje. Jednoho dne si všimne starého krásného domu za mokřady, který vypadá léta opuštěný. Místní dokonce tvrdí, že v domě straší. Anna v něm ale potkává blonďatou dívenku Marnie, se kterou se okamžitě skamarádí. Společné přátelství jim přinese řadu tajemných dobrodružství, ale Anna brzy poznává, že největším tajemstvím je sama Marnie... Okouzlující animovaný film o přátelství a rodině je první produkcí studia Ghibli, která vznikla bez přímé účasti legendárních tvůrců Hajao Mijazakiho či Isaa Takahatu. Příběh vychází z literární předlohy britské spisovatelky Joan G. Robinsonové, ale pracuje se svébytnou poetikou a je zasazen do japonského prostředí. Léto s Marnie bylo po svém uvedení v roce 2014 úspěšně představeno na řadě významných filmových festivalů a snímek získal i řadu prestižních ocenění, včetně nominace na Oscara za nejlepší celovečerní animovaný film. (Česká televize)
(více)Recenze (80)
Oscar 1 nominace: Animovaný film ()
Když jsem Léto S Marnie zapínal, říkal jsem manželce: "Hele, je to studio Ghibli, bez Miyazakiho, ale podle nějaké dětské nížky, která se mu prý hrozně líbila. A víc nevím, takže netuším, jestli tam budou kouzla a čáry nebo tam najde sebe sama, nebo co." A světe div se, byly tam kouzla a čáry, Anna našla sebe sama, a nějaké to "nebo co" tam bylo taky:) Jen si tedy nemyslím, že předloha je knížka pro děti:P Nádherná vizuální stránka, tajuplný příběh, který možná odhadnete, ale spíš si budete říkat, jestli je to opravdu tak, nebo úplně jinak. Dětem pusťte raději Cestu Do Fantazie, Marnie je opravdu dost dospělá záležitost. Rozhodně nelituji času s filmem stráveného, ale nemyslím si, že bych se někdy podíval znovu. 80% ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $400,295║Tržby Celosvetovo $33,774,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ Veľké očakávania boli na animovaný počin japonského štúdia Ghibli Leto s Marnie (Omoide no Marnie, 2014). Animovaný film sa môže pýšiť malebnou animáciou, ktorá očarí ale na druhú stranu zas príbehovo to nebolo úplne ono, psychologická dráma v danom prevedení bola veľmi staticky zdĺhavá, nepriniesla až taký náboj aký by si želala a k tomu kazí dojem aj samotný záver príbehu kde je vysvetlené rodinné previazanie hlavnej postavy. Práve to čo chcelo byť záverom veľmi prekvapivé, plné zvratov a chcelo sa to vykryštalizovať do veľkých odzbrojujúcich rozmerov, malo skôr opačný efekt, nakoľko sme mohli sledovať jednu tragickú udalosť za druhou, čo bolo až príliš a nehovoriac ešte na animovaný film. /videl v kine: 45%/(filmový festival Art Film Fest 2015) ()
Na dlouhou dobu poslední film legendárního studia Ghibli, které po odchodu zakladatelů do důchodu prochází kompletní transformací, byl zároveň koncipovaný jako předělový projekt. Coby první snímek v historii studia bez jakékoli tvůrčí participace Mijazakiho či Takahaty představuje cele projekt mladších tvůrců, a to včetně produkce (vedl Jošiaki Nišimura, který vedl produkci "Princezny Kaguji"). Jenže ve finále se také po mnoha desetiletích bohužel stal první Ghibli produkci, která nebyla na špici ročního žebříčku návštěvnosti - tržby 3,6 mld jenů sice představují více než Takahatova "Princezna Kaguja", ale nejméně za poslední roky z klasicky animovaných ghibláren. Přitom se nejedná o první titul studia Ghibli, který by byl cílený na dospívající děti, takže lze spíše spekulovat, že důvodem byl spíše široce medializovaný odchod Mijazakiho do důchodu a dojem na straně diváků, že ze zavedené značky odchází garant kvality. Jenže takovéto obavy se po zhlédnutí snímku okamžitě rozplynou. "When Marnie Was There" co do kvality animace a scénáře přesně zapadá do portfolia společnosti, byť na rozdíl od klasik Hajaa Mijazakiho neobsahuje tolik fantaskních prvků, ale naopak se příměji zaměřuje na psychologii postav. Právě v tom pak spočívá jeho osobitost a výjimečnost. Po rozkolísané, byť pořád výtečné, "Arrietty" Hiromasa Jonebajaši prokázal v rámci značky Ghibli vlastní styl a hlas. V tomto případě vystavěl uhrančivě delikátní snímek o dospívání a hledání vlastní identity a s ní spojené osobní harmonie. Podmanivě při tom diváky vtahuje do vnitřního světa svých postav, přičemž klasické otázky dospívání proměňuje do hutně symbolistního vyprávění, které ač se odvíjí poklidu letních prázdnin na venkově, dýchá velkými emocemi. ()
Samotářská, smutná a osamělá dívka najde chuť do života u tety a strýčka na venkově, nečekaně najde přátele a také svoji minulost. Moc pěkné. ()
Plně bych chápal a možná i schvaloval, kdyby Akademie dala sošku tomuto hřejivému, emotivnímu a pomalému filmu o hledání sama sebe očima dvanactileté školačky než sice krásně hravému a nápaditému, ale příběhově obyčejnějšímu zářezu Pixaru Ten byl ale u ní vždy velmi oblíbený a je taky pravda, že Ghibli studio tentokrát nepřišlo s něčím opravdu fantaskním a výjimečným, co dokáže zaujmout na první pohled. Film má rozhodně své problémy, pomalost se občas mění skoro na zdlouhavost, dialogy sem tam působí jaksi nedovařeně a vyprávění se celou dobu odvíjí velmi záhadně a tajemně, přičemž občas ignoruje i věci, které by vzhledem k rozuzlení měly mít větší roli, navíc pro oči českého diváka (nebo možná jenom mě, kdo ví) byl ten zásadní problém ve vztahu Anny k tetičce řekněme mírně směšný, i když na druhou stranu, z pohledu citlivého dítěte, jakým Anna je, by to zásadní být určitě mohlo. Jinak ale je to opravdu krásný, dojemný film, silný ve vykreslení přátelství a snaze stát se "normálním", v čem obzvlášť rezonuje, koneckonců i v tom prolínání fantazie s skutečností, zobrazením scenérií přírody a sídel (Ghibli a jeho kombinace dvou druhů kresby, jedné pro postavy a druhé pro interiéry i exteriéry je prosté a vždy nádherné) a jaksi celkovou atmosférou, která ovšem plně zúročí veškeré detaily a emoce až po odhalení toho, o co šlo (nebo když to člověk dokáže odhalit sám). Přesto, nemyslím si, že bych měl chuť film vidět v budoucnu znovu, na to je v portfóliu studia i celkové japonské tvorby příliš mnoho mnohem živějších a fantasknějších kreseb, které při tom dokážou vyprávět stále hluboké a emotivní příběhy. 7,5/10 ()
Po pro mě moc krásné Arriety jsem byl hodně zvědavý i na další dílo pana Jonebajašiho o to víc, že mu tentokrát scénář nenapsal pan Mijazaki a tak jsem si mohl naplno prověřit co v tomto autorovi je. O tom, že má "Když tu byla Marnie" stejně jako snad každý počin studia Ghibli nádhernou hudbu i animaci se asi nemusím příliš rozepisovat, tohle zkrátka už beru tak nějak jako samozřejmost a už jenom proto díla tohoto studia rád vyhledávám. Takže nakonec o výsledku (a většinou řeším jen otázku zda 4* nebo 5*) zpravidla rozhoduje intenzita emocionálního prožitku, zkrátka jak dobře se autorům podaří mě zasáhnout příběhem, charaktery a fantazií s jakou s nimi pracují. Musím říct že i toto dílko jsem si poměrně krásně užil a že u mě vzbudilo ty správné emoce. Začátek byl docela příjemný, hlavní hrdinka, která je tak nějak v pozici outsidera, je pro mě vždy velmi zajímavá a ani u Anny tomu nebylo jinak. Další část, během které se seznámila s Marnie, pro mě byla díky jistým okolnostem dosti mysteriózní, ale musím říct, že se autorům krásně povedlo vykreslit intenzitu a sílu vztahu mezi oběma dívkami. Zkrátka to vzájemné pouto bylo opravdu citelné a už v tomto okamžiku ve mě zněla otázka proč? Chvílemi jsem si i říkal, že z toho bude Shoujo-Ai až tak silně na mě to pouto působilo, ale není láska jako láska... Konec a logické odhalení, které nám vlastně vše osvětlí jsme nakonec odtušil ještě dřív, než k němu opravdu došlo a provedení emotivního finále jsem si tak mohl s poklidem užít (bylo to silné, ale na slzičky u mě nedošlo). Celkový dojem je velmi příjemný a tak dám 5* ale je to spíš tak 8,5/10. ()
Vďaka tieňom prítomnosti sa podarí niekedy osvietiť nepoznanú minulosť. Nepríjemná astma, trápiaca malé dievča, je dôvodom, prečo je poslaná na ozdravný pobyt k tete a strýkovi na vidiek. Samotárske, zasmušilé a nepríliš komunikatívne dievča, si najradšej kdesi v ústraní kreslí výjavy okolitej krajiny. Pri jednej z prechádzok bažinatou prímorskou krajinou bližšie spoznáva opustený veľký dom. Neznámo čím, je jej veľmi blízky. Onedlho sa zoznamuje s jeho obyvateľkou - mladou blonďatou dievčinou, približne v jej veku. Ukazuje jej zákutia domu a okolia, zavedie ju na večierok, organizovaný rodičmi malej blondínky. Obe dievčatá sa spriatelia. No ako sa nad krajinou čnie tajomná vodná veža, nad novoobjavenou priateľkou sa vznáša tieň tajomstva...Psychologicky prepracované a zároveň veľmi dojímavé animované dobrodružstvo sebapoznávania vlastnej minulosti prostredníctvom objavených denníkových záznamov. ()
[AFF 2015] Snáď nie je najnovšia ghibliovka tak smutnou preto, že bude na istú dobu posledným filmom za svoju relatívne krátku existenciu už legendárneho štúdia. Jonebajašiho rukopis sa od obvyklých produkcií Ghibli zreteľne odlišuje. Klasická téma komplikovaného dospievania (poznačeného tragédiou či adaptovaním na nové prostredie) je oprostená od mytologických prvkov rozprávania a hlavnej hrdinke tentoraz žiadne fantastické bytosti nepomáhajú. Štýl kresby je veľmi podobný detsky imaginatívnym filmom Hajaa Mijazakiho. Vsádza však na temnejšiu farebnú paletu a západoeurópske vplyvy (impresionisticky rozmazané a „rozpité“ steblá trávy, šedivá obloha), ktoré sa odrážajú i v niektorých motívoch. Hudba tu zohráva omnoho dôležitejšiu, až kľúčovú rolu. Najvýznamnejšie rozdiely sú ale viditeľné v konštrukcii príbehu. Hrdinka Anna nestretáva silnú chlapčenskú postavu ani maskulinnú bytosť s ochraniteľskými sklonmi. Miesto toho jej spoločníčku robí rovnako zraniteľné dievča v jej veku. Ďalšou podstatnou odlišnosťou je, že sa predstavy, fantázie a sny neprojektujú do reality ako ich súčasť (optikou dieťaťa) alebo paralelne existujúce svety, ale vzájomne kolidujú a vytvárajú nespojiteľné kontrasty. Vysoký výskyt vnútorných monológov a vizuálnych fragmentov spomienok prenikajúcich do mizanscény otvára dokorán okno do Anninej duše a navodzuje melancholický tón. Z vyššie zmienených ingrediencií vytvoril Jonebajaši realistickú melodrámu, ktorá je miestami okúzľujúca, miestami strašidelná a temná, ale hlavne vzhľadom na dôkladné vykreslenie živých postáv nečakane emocionálne funkčná a silná. 85% ()
Delikátní, dojemný a zároveň trochu tajemný snímek o jedné osamělé dívce, která najde svou životní cestu skrze zvláštní přetelství... Líbila se mi niternost tohoto příběhu, obsahově i vizuálně to bylo moc krásně ztvárněno. Stejně jako se mi před časem velmi zalíbila Arrietty, ani tento film stejného režiséra rozhodně nezklamal. Právě naopak. Jde vidět, že Ghibli umí být tím, čím je, i bez velkého Miyazakiho. ~(4,4★)~ ()
Myslím si, že tento film si zaslúži trošku viac slov, ktoré by som mu mal venovať. Myslím si, že už dávno som nevidel film, ktorý by ma tak silne a emotívne zasiahol, než "When Marnie Was There." V prvom rade je to film, ktorý už len na pohľad vyzerá nádherne vďaka úžasnej japonskej animácii, no všetko sa to posúva ďalej v magickom, silnom a dramatickom príbehu, pri ktorom som bol neustále dojatý a náramne fascinovaný všetkým čo sa deje. Lenže to všetko dotvárajú úžasné postavy, ktoré človek bude chcieť sledovať od začiatku až do konca. A chce, aby to všetko dopadlo dobre. Lenže taký už život často nebýva. A musím povedať, že na konci filmu som skutočne ronil krokodílie slzy. Pretože emocionálna stránka tohto filmu funguje skutočne fantasticky. A cítil som každú jednu momentku, ktorá sa vo filme odohrala. Pre mňa je "When Marnie Was There" najlepším filmom od štúdia Ghibli, ktorý som kedy videl. Pretože všetko v ňom funguje pre mňa do absolútnej dokonalosti. Každý jeden moment filmu ma ťahal, každý jeden moment pre mňa fungoval. A moje spojenie s hlavnou hrdinou Annou je po celú dobu také silné, že film človeka ani na minútu nenudí. V kombinácii s tou nádhernou animáciou a prenádhernou záverečnou skladbou Fine On The Outside od Priscilly Ahn je toto pre mňa film, ktorý som vždy chcel vidieť, a ktorý vo mne ostane zapísaný ešte na dlhé roky. A ak je toto naozaj posledným filmoom od štúdia Ghibli na dlhú dobu, tak sa s nami rozlúčili filmom tak silným, že by som sa najradšej postavil a zložil za tento film obrovskú poklonu. Ohromný zážitok. V osobnom TOP 11 Najlepších filmov sa umiestnil na 5. mieste Hodnotenie: A+ ()
Nemám slov. Jen knedlík v krku a slzy jako hrachy. Nádherný, křehoučký příběh o dětském nitru souženém pochybami, o pocitu osamělostí, hledání spřízněné duše i svého místa na světě. A také o jizvách na srdci, kterým čas sebral naději na zhojení. Ač je vše zasazeno do kulis poklidného pobřežního městečka a na vlnách mysteriózního fantaskna pluje až hypnoticky zvolna, je to přesto nečekaně emocionálně intenzivní. A čím větší máte v srdci vlastní jizvu, tím víc vás to vtáhne do Anniných pocitů a tím silněji budou vaše vlastní pocity rezonovat s příběhem jejího neobvyklého letního přátelství. ()
Vizuálně je ihned vidět, že jde o film ze studia Ghibli. Dějem jde o příběh dospívání mladé dívky, ve kterém se pěkně propojuje realita s fantazií. Zřejmě je to cílené na dospívající dívky, protože ty potoky slz při každé silnější emoci nebyly nic pro mne. Ale za vidění to rozhodně stojí, takže tleskám, že se to sice s desetiletým zpožděním, ale přece dostalo i do českých kin. ()
Pomalejší a dramatičtější, ale nádherně animovaný japonský animák o neobvyklém přátelství. ()
Příjemné, křehké, nádherně animované, holčičí. ()
Propracovaný, krásný a důmyslný anime o malých dětech, ovšem ani né pro děti. Spíše pro dospělého diváka. Anebo pro velmi vnímavého dětského pozorovatele. Začínám pomalu chápat, že Japonci jsou s tímto typem tvorby opravdu na špičce. ()
Už je to nejaký čas, čo som naposledy videl film štúdia Ghibli a takmer som aj zabudol aký nádherný môže vôbec animovaný film byť. Príbeh zasadený do dedinského prostredia, v ktorom film pomaličky plynie a divák sa nevie nabažiť nakreslenej prírody, rozoberá strasti detskej duše, do ktorej dospelí mnohokrát nevidia. A triafa sa do čierneho! Občas sa mi síce zdalo, že by sa mohol dej posunúť o čosi rýchlejšie, ale to je len drobná výhrada, ktorú možno po druhom pozretí vypustím. Čo sa týka konca, ten nemohol byť lepší. Absolútne nesúhlasím ak niekto tvrdí, že išlo len o lacný zvrat, pretože pokiaľ sa nad tým všetkým človek zamyslí, pochopí, ako to celé dáva zmysel a koľko veľa to o živote hovorí. Ja osobne som sa musel silno premáhať, aby som sa po skončení kompletne nerozreval. 90% ()
Snad první Ghibli počin u kterého jsem měl pocit, že je to břečka... Pár momentů to má, ale v zásadě je to taková emo-chujovina ()
Ta afektovanost postav byla fakt šílená a kazila mi celý film, to se spolu japonské holky jako baví tímhle způsobem? A nad tím "šokujícím" odhalením na konci jsem akorát kroutil hlavou. Nedivím se, že u tohohle není napsáno Miyazakiho jméno. Dobře zachycená proměna hlavní postavy, fajn písnička na závěr a v HD je to lahůdka, ale od Ghibli čekám prostě víc. Slabší 3* ()
Umelecke dilo v mistrovske forme. Jinymi slovy - masterpiece! :) Nadherne kresleni, magicka hudba, zajimavy pribeh nasakly mysterioznim feelingem a velmi silny emocni dopad, kdy zadne oko nezustane suche. Pokud tohle ma byt posledni film studia Ghibli, pak jde o legendarni rozlucku jednim z jejich nejlepsich kousku. 10/10 ()