poster

Karu Süda - Medvědí srdce

  • český

    Medvědí srdce

  • estonský

    Karu süda

  • ruský

    Сердце медведицы

  • ruský

    Serdce medvědicy

  • slovenský

    Karu Süda - Medvedie srdce

  • anglický

    Heart of the Bear, The

Drama / Romantický

Estonsko / Česko / Německo / Rusko, 2001, 123 min

Režie:

Arvo Iho

Kamera:

Rein Kotov
(další profese)
  • Violeta
    ****

    Mám obrovskou potřebu k tomu něco napsat, ale nejsem si jistá, zda se mi to podaří srozumitelně poskládat. Vnímali jste ty propastný civilizační rozdíly? Nutilo vás to přemýšlet nad vlastními prioritami, potřebami a tím, co zahrnuje váš životní standard? Cítili jste obrovskou pokoru k přírodě a nesmyslnost všeho blýskavého a voňavého kolem nás? Nemluvě o destruktívní civlizační potřebě pokořit nepokořitelné – přírodu. Já se toho nemohla zbavit. Osud Bílé tečky byl jasnou metaforou toho všeho, ač byl dle mého názoru úmyslně lehce nadnesený. Tak. Poskládat se mi to sice nepodařilo, ale pokud si teď neťukáte na čelo, mám aspoň z poloviny vyhráno.(2.7.2008)

  • d-fens
    ***

    ocenenia : MFF Moskva 2002 - Nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ Moje hodnotenie sa pohybuje od 1-5* :) alibisticky dávam 3....... kladom filmu je samozrejme krásna príroda, napätie vychádzajúce z neočakávanosti akejkoľvek ďalšej scény, snaha o priam panteistické vytvorenie puta medzi človekom a prírodou, autorská odvaha v spracovaní tak "prazvláštneho" námetu a pre mňa osobne aj náklonnosť ku krajinám ako Fínsko, Estónsko, Sápmi (Laponsko ;) .... no a záporov je tiež dosť :) zmätočný scenárista, úplne zmätený strihač, nemotornosť režiséra a zmätenosť celého príbehu, ktorému človek bez patričnej znalosti animizmu sibírskych etník, ich pohľadu na svet a symbolizmu asi porozumie iba veľmi ťažko - hold, kultúrna bariéra.... zmiešaním všetkého uvedeného vznikol film, ktorý sa nedá nazvať ani dobrým ani zlým, ktorý každého zmätie, no zároveň ohúri (a to som čakal niečo tak prostučké ako "Into the Wild":), a aj väčšina tých, ktorý film zatratia už po 15 min. ho nakoniec tak či tak dopozerajú do konca :) ..... zaujímavý psychologický výklad (ktorý treba brať s riadnou nadsázkou :) ponúkol môj kamarát, a síce že ide zobrazenie vnútorného boja hlavného hrdinu so svojou zoofíliou, nad ktorou nakoniec úspešne víťazí :DD .... ja by som sa však až do takých psychorozborov asi nepúšťal :) .... Arvo Iho chcel podľa mňa skôr divákovi priblížiť fascináciu severských národov (sibírskych aj európskych) prírodou, lesom, tajgou, tundrou, živlami, animizmom, neoddeliteľnosťou človeka a prírody ako jeho pôvodného životného prostredia.... je pravda že to urobil, ako som už spomenul, dosť nemotorne (nad určitými zábermi, ktoré vo mne nevdojak pripomenuli Tarkovského som sa blahosklonne pousmial, použitie klasickej hudby mi pripadalo tiež ako veľmi lacná "barlička" na dodanie potrebnej hĺbky), vniesol do filmu celkom slušný zmätok, dosť zbytočných nelogičností (nemám na mysli scény, ktoré mali vytvárať "mysterióznu linku"), ale treba mu uznať, že to urobil s priam až "edwoodovským" nadšením :)..... spočítano-sečteno: film je príbehom človeka, ktorý je bežnou civilizovanou spoločnosťou označovaný za čudáka, podivína, až blázna.... a taký je aj tento film..... čudácky, podivný, bláznivý - magický (mystický - mnohí tu s tým nesúhlasia, ale napríklad keď hlavný hrdina kráča po premočenej, priam "džunglovitej" temnozelenej tajge zahalenej do chladného dažďa, za sprievodu rôznych prapodivných zvukov, tam som ja osobne mystiku cítil dosť intenzívne).... a mágia nie je na svete preto, aby sme ju chápali, ale aby sme sa na nej pobavili, kľudne aj s otvorenými ústami ako pri tomto filme ;) ....... p.s ak by len kvôli tomuto režisérskemu počinu chcel niekto Estóncov "zaškatuľkovať" ako nejakých zaostalých podivínskych severských medveďojebov (tu v komentoch sa našiel našťastie iba jeden) : naštudujte si najprv nejaké fakty o Estónsku, o obrovskej internetizácii spoločnosti, o prvých elektronických parlamentných voľbách na svete, o ekonomike, ktorá napriek nepriaznivej polohe krajiny, komančskému dedičstvu a takmer nulovým prírodným zdrojom, má vyrovnaný rozpočet na úrovni škandinávskych krajín a aktuálne (1.1.2011) ako tretia z postkomančských krajín dokázala splniť maastrichtské kritériá a prijať €uro (o jeho budúcnosti sa rozpisovať radšej nebudem :), prečítajte si niečo o životaschopnosti tohto maličkého národa zoči-voči "ruskej ozrute"..... potom možno pochopíte, že podobné povýšenecké uvažovanie je hodné akurát tak buržoázne obmedzeného "stredoeurópana", ktorý si myslí, že pupok Európy je v Prahe alebo na Krahuliach ;)(2.1.2011)

  • Sarkastic
    ***

    Menší zklamání. Jsem asi dost namlsaný faktem, že nám čt2 pouští večer co večer skoro samé nadprůměrné filmy a trochu jsem počítal, že tento nebude vyjímkou. Velkou roli zde hraje přírodní scenérie a její zprostředkovatelka kamera, které se nedá snad nic vytknout. S příběhem je to však podstatně horší. Ikdyž se film drží své dějové linie, tu a tam si divák všimne nějaké nelogičnosti, kterou sice občas zakryje mystika, ale ne vždy se to povede. Co se týče konce a rozřešení, hlavní hrdina se sice "zbaví" svého průvodce, ale ztratí lásku a vlastně i potomka.(1.7.2008)

  • troxor
    **

    Sled scén, které na sebe moc nenavazují a pohříchu toho ani jako celek diváku nesdělí. Autorský záměr byl pravděpodobně vytvořit film plný přírodních scenérií, zvířat, foklóru a mystiky - a všechno ostatní (příběh, který by líbivou směsku spojoval, nosnou myšlenku etc.) nechť najde divák sám. Místo toho jsme zahlceni kupou za vlasy přitažených zvratů, nelogičností, nad kterými zůstává rozum stát. Pokus chcete vidět něco lepšího o zápase člověka se zvířetem, civilizace a tradice nebo o přirozené moudrosti domorodců , pak existuje mnoho fimů, které jsou lepší volbou - třeba famózní Kurosawův Děrsu Uzala.(1.7.2008)

  • jatamansi
    **

    Když pro nic jiného, tak pro přírodu a krásnou hudbu, byť hlavně na začátku a až zase na konci. Líbila se mi žena stoicky přijímající mužovu nevěru a vezoucí si jej domů na vozíku. Niko přijíždí do tajgy lovit a dozvídá se: „Buď jen lovec, jen lovec. Ne zabiják.“ A myšlenka hodná zapamatování: „Ženy jsou jako kouř. Vdechneš, jsou tvoje. Vydechneš, jsou všech.“ Dráždily mne tam nevysvětlené drobnosti – kde vzal srub se saunou a psí spřežení, dům na vesnici. Klenba stromů byla jako katedrála, k tomu varhany. Zabití medvěda v hrozně krátké scéně. Zato medvědice bude na scéně déle, a jak jí chutní kondenzované mléko! Roční období se rychle překulí. Příroda by to neutáhla, musíme tam dostat svatbu a milostný vztah. Žena je ovšem chytrá a až jej doma nic nedrží, sama mu připraví psy a sáně. Krást se nemá, ale co když je zlodějka žena? Byť jen podivně vrčící divoška Emily. Pád do ledové vody a cesta zpět ovšem v kategorii pohádek. Pak část dost ujetá. Z původně zajímavého snímku cosi neuchopitelného. Poslední půlhodina mi nic moc neřekla. Opravdu úchvatné byly sbory, hlas mi místy připomínal Springsteena. A ještě tam zněl Wagnerův Tannhäuser(3.7.2008)

  • - Hlavní zvířecí roli si zahrál medvěd Malyš. Přestože byl do té doby zvyklý pohybovat se pouze v cirkuse a zoo, natáčení v divočině zvládl skvěle. (alonsanfan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace