Deti
Režie:
Jaroslav VojtekScénář:
Marek LeščákKamera:
Tomáš StanekHudba:
Michal NejtekHrají:
Éva Bandor, János Gosztonyi, Vladimír Zboroň, Roman Bubla, Martin Horváth, Richard Felix, Arnold Nagy, Krisztina Holocsy, Alex Beníček, Ela Lehotská (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děti jsou univerzální téma. Každý je něčí dítě, někdo má děti vlastní, všichni o nich mluvíme a všichni se neustále pohybujeme v mantinelech, které nám nastavili naši rodiče. Původně dokumentarista Jaro Vojtek natočil čtyři příběhy o dětech a rodičích. Ať už jde o otce vyrovnávajícího se s nedostupným světem svého nemocného syna, mladého muže, který nezvládá odloučení od rodiny, chlapce žijícího s necitlivým otčímem či zrazenou ženu, starající se o umírajícího otce, každá z postav musí najít cestu ke svým nejbližším, každá z postav se musí vyrovnávat s tlakem často necitlivého okolí. Součinnost odlišnosti i shody jejich příběhů, z nichž každý se odehrává v jiném ročním období, vytváří vrstevnatou mozaiku vztahů, ve kterých se odráží láska, naděje a nevyhnutelnost zásadních rozhodnutí. Vojtekova režie je mimořádně autentická a silná. Také výběr herců naprosto předčí cokoliv, co v posledních letech v česko-slovenské produkci vzniklo. (Artcam Films)
(více)Videa (2)
Recenze (22)
Bola som pri natáčaní konkrétne tretej poviedky. Spomínam si, ako z toho bolo celé mesto na mäkko, ako sme všetci zháňali informácie a sondovali čo z toho nakoniec bude. A pýtam sa sama seba, stálo to za to? Je toto naozaj to, po čom prahne slovenský divák? Potrebujeme sa skutočne pozerať na surovú životnú realitu? Nestačí, že ju prežívame? A ak už spraviť depresívny film, tak radšej nie takýmto štýlom. Je to nedotiahnuté, otvorené konce sú síce fajn, ale aj tie treba vedieť nejako podať a nie ich len odstrihnúť, že si divák ani neuvedomí "ahha, už je koniec ideme ďalej, čože???" normálne neviem čo povedať... slovenská filmografia opäť neohúrila, horšie sú na tom hádam už iba slovenské seriály. ()
Čtyři povídky ze syrového života reality. Zajímalo by mne, zda se jedná skutečně o hranou režii... například: pokud chlapec v úvodní scéně zahrál autistu a sám tímto problémem netrpí, jedná se o vynikající práci. Pokud ne, tak už je práce na pomezí s dokumentem a je ještě ve své podstatě brutálnější. ()
Ja netlieskam, ale lámem palicu nad SK filmami. Ešte jeden podobný film a môžem si dať rovno oprátku. Umelecky hodnotný film zrejme musí byť depresívny, bez dialógov (ak aj dáke sú, prajete si, aby radšej neboli) , bez východiska a pokiaľ možno bez deja. Pardon, ale aj divák má svoje mantinely. A na ten sa môj práve narazilo. Na ďalších pár rokov preto tunajšiu produkciu radšej vynechám. [9. MFF Cinematik, Piešťany 2014] ()
Jedna hviezdička je pre mňa za odvahu to dopozerať. Druhá, je za detských hercov. Dať toto na záver festivalu Cinematik, kedy normálny človek čaká, že na záver príde najcennejší film festivalu - napr. jeden z ocenených, dostane peknú bombu do ksichtu v podobe tohto "filmu". Jaro Vojtek by sa mal radšej držať dokumentárnej tvorby. Z dielne VŠMU som ešte nevidel jeden kvalitný hraný film. A tento počin je toho ďalším dôkazom. ()
Ja tlieskam! Výborný slovenský film, ktorý sa na nič nehrá. Väčšina hercov mi síce nebola sympatická, ale to dobre dokreslovalo osudovú atmosféru. Aj napriek fatalite zobrazených situácii som tu cítil pozitívnu energiu, ktorú si prakticky každá hlavná postava dokázala vydobiť od života v prchavých okamihoch šťastia. Posledná poviedka OTEC - bola brilantná a vtipná. Jaro Vojtek nezaprel svoj žánrový pôvod a film po celý čas budí dojem dokumentu. ()
Galerie (7)
Photo © ASFK
Reklama