Série(3) / Epizody(52)
Obsahy(1)
Lidská dramata zhuštěná do podoby soudních kauz přitahují diváky na celém světě, svět soudních síní je ale pro většinu lidí světem neznámým a vzdáleným. Skutečné příběhy a práci české justice představuje nový cyklus docudramat České televize Rozsudek. Dvacet příběhů, které se opravdu staly, zavede diváky do prostředí, kam by se normálně nedostali, do soudních síní, kde se rozhoduje o vině či nevině obžalovaných. Autoři čerpají v případech trestních i civilních ze skutečných rozsudků, které padly u soudů napříč celou Českou republikou. Mnohdy vyhrocené lidské příběhy ukazují, jak tenká je hranice mezi bezúhonným životem a životem s cejchem obžaloby. Jednotlivé případy doplňují svými radami a komentáři odborníci z řad soudců, soudních znalců, právníků, kriminalistů a psychologů. „Smyslem je ukázat lidem příběhy, které se mohou stát komukoliv z nás. A neopominutelnou součástí je i osvěta, divák díky příběhům může nahlédnout pod pokličku dnešní justice, může si udělat představu, co účastníka soudního jednání čeká, na co je třeba si dát pozor a podobně," říká Linda Bendová, dramaturgyně pořadu Rozsudek. Tvůrci Rozsudku se rozhodli jednotlivé příběhy natočit formou docudramatu. Část děje se odehrává v soudní síni, paralelně však sledujeme zločin či spor retrospektivně. V rolích aktérů různých příběhů uvidíme herce oblastních divadel. Divák tak nebude vnímat známé filmové tváře a příběh bude prožívat jako detektivní story, které je vyprávěno strhujícím a poutavým způsobem, s napínavými okamžiky, důležitými zvraty v kauze i detektivní prvky. Rozsudek vzniká v ostravské Tvůrčí producentské skupině Lenky Polákové a jednotlivé příběhy mohou diváci České televize sledovat od 6. ledna 2014 každý všední den v 18:25 na ČT1. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (46)
Absurdity se dějí, sociální systém mnohdy funguje naprosto nesmyslně a na to dokument ukazuje -na nedostatky v úředních rozhodnutích či na naivitu poškozených. Někdy se do detailu prověřují hovadiny a píší se mraky úředních záznamů. A zásadní věci se kvůli liknavosti či omylům vyplývajícím z nedbalosti, naopak odbývají od stolu. A neprověřují vůbec. Obávám se, že dokumentu, který prý vychází ze soudní praxe, se dá věřit. Člověku při jednání s úřady zůstává mnohdy rozum stát. Proto například věřím i tomu příběhu, kdy mentálně zaostalé osobě, která se není schopná postarat sama o sebe a trpí navíc bludy, je svěřená do péče jiná závislá retardovaná osoba. Viděla jsem i díl o sňatkovém podvodníku, jenž podvodně vylákal finance z desítky nešťastnic, které pak hned opustil. Když pak podvody vyjdou najevo v soudní síni, některé poškozené si podvodníka chtějí přesto všechno vzít za manžela, protože se s ním dobře žije. Pravidelně to nesleduji, viděla jsem asi tři příběhy, nicméně pro někoho ta zfilmovaná absurdita může být i poučná. Neuvěřitelné?! Ne. V tomhle státě (a vlastně často nefungujícím institucím celého světa) se nedivím vůbec ničemu. ()
Marcel Bystroň a Jan Novák - mystři kreativního trash videa se vrhli na pořad ve stylu "Soudkyně Rebarbara" a vrátili se ve stylu. Málokdy tušíte, co je skutečný humor a co je pouze tragicky zvládnutý příběh zahraný (ne)herci. Jsem si jist, že to nemělo býti bráni 100% vážně narozdíl od toho, co píše popisek a tvrdí tvůrci. Pořad je kratší než zmíněná Barbora a neodehrává se jen ve studiu. Díky přehrávání scén "zločinů" si můžeme skvěle vychutnat béčkové herectví a kýčovité hlášky s úplně bizarními volbami ve scénáři. Kupříkladu přítel kadeřnice (který NENÍ gay) začne zničehonic zpívat píseň od NIGHTWORK - Já jsem gay. A to je jenom příklad. Musím říct, že jsem si to užil. Otázkou je jak to ohodnotit. Je to očividně příšerný odpad, ale zároveň jsem se nádherně bavil. ()
Vidím, že je tady každý druhý uživatel ČSFD právník a nebo alespoň student práv. Sám si přihřeju polívčičku... 1. trestní i civilní proces v podání seriálu má s realitou pramálo společného (co je vše blbě už napsali jiní) 2. skutkový stav je povětšinou velmi zajímavý 3. zpracování studia Ostrava je tak na 3-, vadí mi mizerný timeing, podivné herectví hlavně státních zástupců, svědků, advokátů a některých epizoďáků. Dobří jsou zpravidla obžalovaní a nebo žalovaní, poškození. A také voice-over, který si občas plete dojmy s pojmy, jako např. nutná sebeobrana... 4. Celkově seriál, který si hraje na určitou osvětu, z důvodu právního diletantství a současně mizerného zpracování, nemůžu hodnotit lépe než 55%. Ale protože se i snaha cení, hodnotím ***. ()
Toto je celkom iná liga oproti „skutočným“ súdnym prípadom v slovenských komerčných televíziách. Prípady sú zaujímavé, nie sú to žiadne zbytočné ťahanice o drobnosti alebo rozvody. A kritizované ochotnícke výkony? No, nevystupujú tam skutoční herci, ale tými nie sú ani skutoční ľudia pred súdom. Ako vyzerá televízna herecká tragédia, na to si treba pozrieť tie spomínané slovenské prípady. Dokumentárny hlas komentátora je príjemný, vysvetlí, čo ako laici nemôžeme vedieť. Po asi 10 dieloch môžem zhodnotiť, keďže Rozsudok ma nikdy neprinútil prepnúť stanicu po klasickej hranej kriminálke. ()
Je smutné, že si divák neodnese ani žádné ponaučení, poněvadž po právní stránce je to celé nesmysl (např. při řízení s na první pohled mentálně zaostalou ženou si předem nikdo evidentně nevyžádal posudek psychiatra a psychologa, jindy se zase kašle na majetkové poměry, no a řízení probíhají vesele dál, návodné otázky padají jedna na druhou a všichni se stále blbě ksichtí). Tak si říkám, když už se postavy chovají nesmyslně, scénáře vlastně celkově nestojí za nic, někteří herci svými ochotnickými výkony vyloženě ruší a chybí tomu i ona přidaná hodnota v podobě ponaučení z aplikace reálné procesní praxe, jaký měl celý tento projekt vlastně smysl? Že bude pořad naší veřejnoprávní televize horší než konkurenční Súdna sieň, kterou vysílá komerční TV JOJ, to bych se věru nenadál. Tam jsem se alespoň pořádně zasmál (tímto dělám nepokrytou reklamu oné výše jmenované slovenské "nádheře"). ()
Galerie (266)
Photo © Česká televize / Jiří Zerzoň
Reklama