Série(3) / Epizody(52)
Obsahy(1)
Lidská dramata zhuštěná do podoby soudních kauz přitahují diváky na celém světě, svět soudních síní je ale pro většinu lidí světem neznámým a vzdáleným. Skutečné příběhy a práci české justice představuje nový cyklus docudramat České televize Rozsudek. Dvacet příběhů, které se opravdu staly, zavede diváky do prostředí, kam by se normálně nedostali, do soudních síní, kde se rozhoduje o vině či nevině obžalovaných. Autoři čerpají v případech trestních i civilních ze skutečných rozsudků, které padly u soudů napříč celou Českou republikou. Mnohdy vyhrocené lidské příběhy ukazují, jak tenká je hranice mezi bezúhonným životem a životem s cejchem obžaloby. Jednotlivé případy doplňují svými radami a komentáři odborníci z řad soudců, soudních znalců, právníků, kriminalistů a psychologů. „Smyslem je ukázat lidem příběhy, které se mohou stát komukoliv z nás. A neopominutelnou součástí je i osvěta, divák díky příběhům může nahlédnout pod pokličku dnešní justice, může si udělat představu, co účastníka soudního jednání čeká, na co je třeba si dát pozor a podobně," říká Linda Bendová, dramaturgyně pořadu Rozsudek. Tvůrci Rozsudku se rozhodli jednotlivé příběhy natočit formou docudramatu. Část děje se odehrává v soudní síni, paralelně však sledujeme zločin či spor retrospektivně. V rolích aktérů různých příběhů uvidíme herce oblastních divadel. Divák tak nebude vnímat známé filmové tváře a příběh bude prožívat jako detektivní story, které je vyprávěno strhujícím a poutavým způsobem, s napínavými okamžiky, důležitými zvraty v kauze i detektivní prvky. Rozsudek vzniká v ostravské Tvůrčí producentské skupině Lenky Polákové a jednotlivé příběhy mohou diváci České televize sledovat od 6. ledna 2014 každý všední den v 18:25 na ČT1. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (46)
Marcel Bystroň a Jan Novák - mystři kreativního trash videa se vrhli na pořad ve stylu "Soudkyně Rebarbara" a vrátili se ve stylu. Málokdy tušíte, co je skutečný humor a co je pouze tragicky zvládnutý příběh zahraný (ne)herci. Jsem si jist, že to nemělo býti bráni 100% vážně narozdíl od toho, co píše popisek a tvrdí tvůrci. Pořad je kratší než zmíněná Barbora a neodehrává se jen ve studiu. Díky přehrávání scén "zločinů" si můžeme skvěle vychutnat béčkové herectví a kýčovité hlášky s úplně bizarními volbami ve scénáři. Kupříkladu přítel kadeřnice (který NENÍ gay) začne zničehonic zpívat píseň od NIGHTWORK - Já jsem gay. A to je jenom příklad. Musím říct, že jsem si to užil. Otázkou je jak to ohodnotit. Je to očividně příšerný odpad, ale zároveň jsem se nádherně bavil. ()
Ale jo, takhle by to určitě šlo.. Alespoň řemeslně jistě !! Ačkoliv na Křižovatce stojící Česká televize se podbízívě lísá a s těmi docudramanesmysly už začíná být silně otravná, celkem bez větší snahy ukazuje Primě záda a ještě jí trefuje přímo do toho zpoceného čela soudcovským - V tuzemsku samozřejmě jak jinak než slepě spravedlivým..;) - kladívkem.. Z mého pohledu samozřejmě zbytečné a zhruba v duchu veřejnoprávního zpravodajství, takže děkuji, ale ne !! ()
Celkem dobrý nápad, co všechno se tímto způsobem o charakteru lidí nevěřícně na TV obrazovku koukající človíček dozví. Je zajímavé, jak hloupě, nadmíru sebevědomě, či agresívně nebo i naivně se někteří jedinci chovají. Řeknu vám, takový soudce, či státní zástupce nebo obhájce toho v soudních síních zažijí. Vážně, někteří lidé jsou opravdu debilové a soudce to pak má řešit. Tahle doba "svobody" od roku 1989 mnohým z nás poznamenala charakter natolik, že jim snad už ani není pomoci. Tolik k žalovaným, žalujícím i svědkům. Co se týká provedení dokumentů, scénáře a dialogů soudců, státních zástupců i obhajoby, tady bych měl chuť hodnotit spíše jen jednou hvězdou. Tato zinscenovaná soudní přelíčení jsou daleko, daleko za skutečnou realitou. Měl bych "NÁMITKU", není to jako v JúEsEj? Uzavřu to. Námět, chcete-li nápad je dobrý, realizace v soudní síni ubohá. ()
Je smutné, že si divák neodnese ani žádné ponaučení, poněvadž po právní stránce je to celé nesmysl (např. při řízení s na první pohled mentálně zaostalou ženou si předem nikdo evidentně nevyžádal posudek psychiatra a psychologa, jindy se zase kašle na majetkové poměry, no a řízení probíhají vesele dál, návodné otázky padají jedna na druhou a všichni se stále blbě ksichtí). Tak si říkám, když už se postavy chovají nesmyslně, scénáře vlastně celkově nestojí za nic, někteří herci svými ochotnickými výkony vyloženě ruší a chybí tomu i ona přidaná hodnota v podobě ponaučení z aplikace reálné procesní praxe, jaký měl celý tento projekt vlastně smysl? Že bude pořad naší veřejnoprávní televize horší než konkurenční Súdna sieň, kterou vysílá komerční TV JOJ, to bych se věru nenadál. Tam jsem se alespoň pořádně zasmál (tímto dělám nepokrytou reklamu oné výše jmenované slovenské "nádheře"). ()
Absurdity se dějí, sociální systém mnohdy funguje naprosto nesmyslně a na to dokument ukazuje -na nedostatky v úředních rozhodnutích či na naivitu poškozených. Někdy se do detailu prověřují hovadiny a píší se mraky úředních záznamů. A zásadní věci se kvůli liknavosti či omylům vyplývajícím z nedbalosti, naopak odbývají od stolu. A neprověřují vůbec. Obávám se, že dokumentu, který prý vychází ze soudní praxe, se dá věřit. Člověku při jednání s úřady zůstává mnohdy rozum stát. Proto například věřím i tomu příběhu, kdy mentálně zaostalé osobě, která se není schopná postarat sama o sebe a trpí navíc bludy, je svěřená do péče jiná závislá retardovaná osoba. Viděla jsem i díl o sňatkovém podvodníku, jenž podvodně vylákal finance z desítky nešťastnic, které pak hned opustil. Když pak podvody vyjdou najevo v soudní síni, některé poškozené si podvodníka chtějí přesto všechno vzít za manžela, protože se s ním dobře žije. Pravidelně to nesleduji, viděla jsem asi tři příběhy, nicméně pro někoho ta zfilmovaná absurdita může být i poučná. Neuvěřitelné?! Ne. V tomhle státě (a vlastně často nefungujícím institucím celého světa) se nedivím vůbec ničemu. ()
Galerie (266)
Photo © Česká televize / Jiří Zerzoň
Reklama