Anomalisa

Oscar 1 nominace: Animovaný film (08.01.2022)

Živě působící, ale vyjma protagonisty znepokojivě stejné loutky Kaufmanovi umožnily zatím nejdůslednější rozvedení jeho záliby v externalizaci vnitřní zkušenosti člověka. Tentokrát člověka, kterému osoby cizí i blízké splývají v anonymní dav, o nějž ztratil jakýkoli zájem. Telefonát s manželkou a synem, zajímajícím se pouze o to, zda mu otec již koupil nějaký dárek, přitom prozrazuje, že lhostejnost je to oboustranná. Michael ale nepřestává rozumět jenom druhým. Nechápe už ani sám sebe. Hrdinova existenční úzkost kombinovaná s krizí identity dosahuje vrcholu, když prázdně hledí do koupelnového zrcadla, neschopen ovládat své mimické svaly. Před ztrátou tváře jej na poslední chvíli zachrání hlas zpoza dveří, lišící se od hlasů všech ostatních. ___ Lisa představuje v Michaelově předvídatelném světě zaměnitelných lidí anomálii, bytost s vlastní individualitou. Teprve ona dává význam frázi o jedinečnosti každého člověka, kterou Michael rád používá na svých přednáškách, aby manažerům velkých společností pomohl zvýšit produktivitu. Přenášení firemních strategií do mezilidských vztahů je pro Kaufmana jedním ze symptomů odcizení ve společnosti založené na oboustranně výhodných transakcích a neustálém generování zisku. Lidé zapojení do výrobního procesu se stávají mechanickými loutkami s falešnými úsměvy a bez vlastní jedinečnosti. Lisa, nevyznačující se nezvyklou krásou, inteligencí ani zvláštními zálibami, však dokládá, že lékem na apatii není nalezení někoho výjimečného, nýbrž docenění toho, co je výjimečné i na někom zdánlivě obyčejném. ___ Po Kaufmanových předchozích filmech, které diváka zaměstnávaly svými zapeklitými narativními konstrukcemi, překvapuje Anomalisa vypravěčskou přímočarostí. Zároveň ale neustále znejišťuje nejednoznačností svého fikčního světa, stejně nestabilního jako hrdinova osobnost. Navenek funguje podle stejných pravidel, jaká známe z vlastního života. Místy se v něm ale objevují znepokojivé trhliny. Kromě toho, že všichni kromě Michaela a Lisy vypadají a mluví stejně, protagonista jako kdyby si v jistých chvílích uvědomoval, kým ve skutečnosti je – tedy loutkou. Když v závěru filmu smutně hledí na porouchaný japonský automaton, který synovi koupil v jednom obskurním sex shopu, zdá se, že jde o jedinou „bytost“, která mu v jeho vlastním domě alespoň trochu rozumí. ___ Dovedné oscilování mezi fádní realitou, snímanou v odměřených dlouhých záběrech s velmi pomalými jízdami kamery, a zlým snem, který se svou absurditou vzpírá rozumovému uchopení, přenáší existenční nejistotu postav také na diváka, jež je nucen klást si stejné otázky jako Michael. 80% (09.09.2020)

Dlouho předlouho jsem se přemáhal, abych si Anomalisu pustil. Přeci jenom v tom má prsty Charlie Kaufman a čeho on se chopí, to nikdy není normální. Vždyť natočit animovaný film, který je ještě záměrně natočený ne úplně vzhlednou animací a ještě k tomu o chlapovi, který trpí depresemi a zároveň z filmu udělat nejdepresivnější animovaný film, co jsem kdy viděl a tu depresí prostoupit každý obraz filmu, to prostě chce koule. A on je má. A dokázal, že to funguje. Jen ale v případě, kdy od toho budete očekávat originální zážitek a zároveň už máte něco nakoukáno. Zajímavá depka jednoho kresleného mužíčka plná absurdit a zajímavých myšlenek. (13.08.2019)

Je to skvělé. Očividně téma, které Kaufmana v životě zasahovalo, a tak o tom napsal. Je to něco na způsob Birdmana - pokud jste si v životě prošli situacemi, které se aspoň trochu podobají trablům hlavních hrdinů, budete přesně vědět, co tím chtěl Kaufman říct. Tak jako před dvěma lety Iňárritu. Oboje jsou geniální filmy, které zasáhnou toho, kdo je jim otevřený, ale kolem spousty lidí prostě prošumí. Na tom není nic špatného, ale pro mě osobně to byl prostě hodně silný zážitek. (11.07.2016)

Skvělý existenciálně laděný snímek, který v sobě kloubí fenomén krize středního věku a pokus o pojmenování tak prchavého okamžiku, jako je zrod a skon nejintenzivnějšího citového vzplanutí, lásky... ,,Your voice is like magic" Baru (02.06.2016)

Jednoduchá hořká etuda bez přesahů, zato však tím intimnější. Možná by tomu slušela kratší délka. (28.02.2016)

Anomalisu je možné považovat za zástupce filmů tématicky se vyrovnávajících s krizí středního věku. Jako takovou bych ji příliš nedoporučoval divákům nižších věkových kategorií - budou riskovat, že některé nuance nepoberou, a hořkost promarněného času v době, kdy ho začíná povážlivě ubývat, je bude míjet. Anomalisa je solitér vhodný spíš pro klubové publikum a i když obsahuje několik skvělých komických scén, prvky tragiky jednoznačně převažují. Není to film o lásce, ale o milostném vzplanutí (ne, to vážně není totéž). Je to snímek o osamělosti, stárnutí a nefunkčních mezilidských vztazích. Michael Stone díky své duševní poruše a snad i pro své povahové nastavení není schopen lásky, jen krátkodobých intenzivních emočních záblesků, kterými vábí, plete a ničí náhodné partnerky. Michael je sice v pasti své anamnézy a charakteru, vzhledem k jeho neschopnosti sebereflexe to ale odnáší někdo jiný. Na Anifilmu se Kaufmanovi podařilo mě okouzlit, o dva roky později na televizní obrazovce už to tak opojný zážitek nebyl, přesto jde jednoznačně o nadprůměrnou, z hlavního proudu výrazně vybočující podívanou. Celkový dojem: 80 %. (20.12.2018)

Všichni jsme jeden, anomálie platí v každodenní noční můře jménem stereotypní život za cizí slovo a nejdůležitější je, neztrácet ve vší té kontrolované panice a stresu ze zbytečných úkonů vlastní tvář. Ten film je METAFORA. (07.06.2016)

Podivné, sice s náběhem na vytvoření něčeho krásně magořivého a psychedelického, jenže u ničeho jiného, než u pouhého náběhu nezůstalo. Je tu několik krásně cotokurvózních scén, ale je jich hrozně málo a obaleny jsou balastem, který jen a pouze divný, někdy v positivním slova smyslu, někdy ne. V první řadě už je tu pro mě dost nesympatická hlavní postava (taky jste alergičtí na cokoliv, co má společného s lidmi, co se živí jako osobní koučové, profi motivátoři a podobné odpornosti?). Aminace je super a zpočátku slibuje některé zajímavé zápletky, ale... K těm prostě nedojde, kéž by ve filmu bylo více věcí, jako ve snové sekvenci. Ale i tak celkem fajn, jen by pomohlo přidat divností, případně prostříhat a vyhodit třetinu stopáže. (29.02.2016)

Atypické ztvárnění, ale nic nového.. (14.02.2017)

Další z filmů, kde se postarší tragéd topí v depresi, protože má neoprávněný pocit, že svět a lidi kolem něj nejsou tak skvělí jako on a všechno je mu málo. Tak se pateticky ožere, najde holku, která ho (z nějakého nepochopitelného důvodu) obdivuje a má tak nízké sebevědomí, že by asi pro něj udělala první poslední - a hele, na světě je prý hned líp. Film jsem protrpěla v naději, že tohle Kaufman nemyslí vážně a na konci bude nějaký zvrat či alternace, ale tam jsem se jen dozvěděla, že přivézt z pracovní cesty dítěti hračku ze sex shopu je úplně chill. Se divím, že v depresi z toho chlapa spíš není celá jeho rodina. Zkrátka a dobře, tenhle žvást se může jít i s celým "zajímavým zpracováním" bodnout. (19.03.2016)

Charlie Kaufman ví jak na depresivní existenciální pohádky pro nihilisty. (01.01.2020)

Po skončení filmu jsem měl chuť vykřiknout: "A to bylo všechno"? Tohle je buď moc krátké nebo moc dlouhé. Zajímavá zápletka, pár wtf momentů, a pak najednou the end. Za mě fakt zklamání, a to jsem se na Anomalisu na základě amerického hodnocení a popisku "něco jako Lost in Translation" opravdu těšil. (03.04.2016)

Jednoduché soustředění na jednu myšlenku a přímočarost jejího sdělení Kafmanovi sluší - jednoduchost a přímočarost tedy v porovnání s jeho ostatními auteurskými projekty, ne ve srovnání s čímkoli ostatním. Přecejen natočit loutkový film o odcizení a osamělosti nezkouší jen tak někdo. Škoda jen že pro hlasové obsazení většiny postav nevybral nějaký neutrálnější hlas - význam jeho zaměnitelné anonymity je jasný, ale takto tu všechny ostatní ženy působí jako transsexuálky, což je další level bizarnosti který imho autorským záměrem nebyl. 8/10 (27.09.2020)

Film, s kterým jsem měl z počátku strašný problém - vadila mi použitá technika animace (pohyb loutek mi celou dobu přišel strašně diskontinuitní a bylo mi vyloženě fyzicky nepříjemné se na to dívat) i podivná skutečnost, že ženské postavy ve filmu mluví mužským hlasem (do chvíle, než se to ve filmu vysvětlí). Po poněkud roztahaném rozjezdu (ubytování v hotelu je podle mě zbytečně rozvleklé) mě ten film ale začal bavit a za jeho naprostý vrchol považuji sexuální scénu, která byla nečekaně super. Pak už můj zájem zase zvolna opadal a samotný závěr mě až trochu zklamal, ale celkově se mi to jinak velmi líbilo a považuji to za pozoruhodný film, který určitě stojí za vidění. Dějově mi to připomnělo třeba Kaufmanův předchozí film Synecdoche, New York, nebo můj oblíbený film Jasona Reitmana Lítám v tom, což mě jen potěšilo, protože si myslím, že podobných filmů z naší současnosti, které se zamýšlejí nad životními prioritami, není nikdy dost. Inspirativní podívaná nejen pro muže v krizi středního věku. (28.03.2016)

That's all they really want, Some fun, When the working day is done, Girls - they want to have fun. Oh girls just want to have fun... (04.04.2016)

Osobne nechápem, ako sa môže páčiť Anomalisa niekomu, kto neprežil, alebo sa aspoň neblíži kríze stredného veku. A nie je chlap. Ale som rád, pretože podľa hodnotení mojich mladších známych vidím, že to tak je. Kaufmann dobre vie, o čom je jeho scenár a prečo je zrealizovaný tak, ako je zrealizovaný. Ak charakterizovať film jednou vetou, tak potom Anomalisa sú také menej hollywodske Madisonské mosty pre klubové publikum. A asi by to chcelo seriál. Polhodinové epizódky zo života Michaela Stonea. (26.04.2017)

Nabubřelá egoistická cliché blbost, která nemá asbolutně žádnou hlubší hodnotu. Chlápek ve středním věku, který řeší depresi nevěrou, protože je tak zmatený a svou manželku a dítě nesnáší. Jako bonus dostanete typickou představu stydlivé ženy, která skrývá trauma a potřebuje výše popsaného muže, aby jí ho výlečil. To se raději podívám na Alvin a Chipmunkové 4. (10.01.2016)

Když masky mluví. (19.04.2016)

Tohoto roku prvé skutočné maximálne nadšenie z filmu, ktoré musím aj patrične oceniť. "Anomalisa" je podľa mňa jeden z nejlepších animovaných filmov čisto pre dospelých od čias Mary & Max. A hoci má film trošku pomalý rozbeh, tak keď sa dostávame k hlavnej pointe a všetko dostane reálne kontúry a zmysel, zrazu sa to stáva jedným z nejlepších animovaných filmov vôbec. Stop-motion je podľa mňa vynikajúce a veľmi pôsobivé. Postavy v tom, aký príbeh majú podať fungujú fantasticky a pochopíme aj všetky ich črty, ktoré zo začiatku nedávajú zmysel. Naši hlavní hrdinovia? Vynikajúci. Vedú medzi sebou skvelé dialogy a páči sa mi fakt, že Lisa má úplne iný hlas, než všetci ostatní. Všetko tu podľa mňa dáva skvelý zmysel. Od vizuálnej stránky, konania postáv, myšlienok, plynulý sled príbehu... Pre mňa je "Anomalisa" veľmi silný tohtoročný element, a to sme ešte len na začiatku roka. Dúfam, že budú tohto roku aj ďalšie podobné prekvapenia. Odporúčam vidieť.Hodnotenie: A (08.01.2016)