Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Siegmund
    *****

    V každém případě zajímavý film; ostatně jako mnoho dalších severských filmů. Za celoživotní práci s dospívajícími dětmi jsem zažil i několik případů, kdy dětem zemřela maminka. Žádné z těchto dětí si však na pohřbu nepohvizdovalo, natož aby se vrhalo za maminkou do hrobu. Ať se na mě tvůrci filmu nezlobí, ale podle mě byla tato „pohřební“ scéna nepatřičná a nereálná. Nepochopil jsem ani scénu, která by se dala nazvat „koulovaná“. Nějak mi do děje filmu nezapadala. Nejsem žádný církevní odborník, ale nevybavuji si žádnou normální církev, která by souhlasila s předmanželským pohlavním stykem, zejména pak u 14letých dětí. Připadalo mi tak nějak pokrytecké, když se děti sice pilně připravovaly na konfirmaci, ale zároveň si plánovaly pohlavní styk, respektive homosexuální pohlavní styk provozovaly. Na druhou stranu právě tím působil film realističtěji.(9.7.2016)

  • Herriotka9
    *****

    Jak já zbožňuju, když mě nějaký film úplně odrovná... :')) Omlouvám se za moje emocionální výlevy, ale někdy se prostě nedokážu vyjádřit jinak, než od srdce (a tehdy to nemá nic společného s mojí jinak jistě zcela vyspělou myslí). Přesto, že konec filmu dává šanci pro docela optimistický nový začátek (protože upřímně, po takové studené sprše, jakou Kapgang rozhodně je, bych už asi ani nic jiného nesnesla), celý film jsem se měla tendenci utěšovat, že takhle složité by to v reálném životě měl jen málokdo. Prostě mi přišlo, jakoby celý film byl o tom, kolik toho může jeden člověk emočně snést. Smrtí Martinovy matky vychází na povrch nové stránky jeho nejbližších a on je tak nucen předčasně dospívat. Být rozhodný a nést novou zodpovědnost, která by na něm v danou dobu ještě být neměla. V tu samou dobu si taky prochází, spíš než objevováním vlastní sexuality, prvními láskami, které jsou právě zoufale nerozhodné. Ale možná právě tyto velké a menší tragedie v Martinově životě, jeho vnitřní boj, zformují novou sílu, jejíž záblesk můžeme vidět na konci filmu. Všechno je ještě otevřené. Uff.(6.4.2015)

  • Malarkey
    ***

    Tady nejsou úchyláci nejenom dospělí, ale i děti. A Niels Arden Oplev se tenhle mezisvět mezi realitou a nějakým na první pohled nenápadným dánským maloměstem, snaží odvyprávět a přitom se z toho nezbláznit. Já vážně nad některými sexuálními názory kroutil hlavou. Třeba když táta synovi vysvětloval, že i když mu máma umřela, tak si občas potřebuje někam štrejchnout. Přitom kluk měl v tom momentu už takový zkušenosti, že by táta nestačil zírat. Rychlochůze je dost divná, těžce osobní a některé scény by klidně mohla vynechat. Jinak ale nemůžu říct, že třeba závěr by mě nezaujal. Nebejt některých momentů v příběhu, tak se jedná o vcelku solidní depkoidní Skandinávii s pozitivním nádechem. Na druhou stranu tenhle film místy solidně šokoval a tudíž potvrdil to, co Skandinávie také umí.(18.8.2015)

  • Aluska88
    ****

    Krásný, příjemný dánský retro coming out. Největší pochvalu si zalouží chlapci Villads Bøye a Frederik Winther Rasmussen, představitelé Martina a Kima. Jejich společné scény jsou tak nádherné, nevinné a upřímné, že jsem až žasla, s jakou přirozeností a nenuceností je dokázali zahrát. Zvláště Frederik Winther je fakt krásný kluk. Jejich společná milostná scéna mi přišla tak krásná, že se mi chtělo až brečet:) A zase jsem si pomyslela (a zmiňuji to snad v každém komentáři k filmu, který mě takto zaujme:), jak lehce dokáže tolik evropských zemí filmy s gay tématikou natáčet a jejich představitelé, ať v dospívajících, nebo dospělých rolích dokážou být tak přirození a suverénní, nebojí se ukázat a jdou do svých rolí naplno. Říkám si, jestli někdy nadejde den, kdy se něčeho takového dočkáme i v českém filmu...(13.8.2016)

  • GAVIN17
    *****

    Film, který na mne výrazně zapůsobil silou příběhu, jedinečnými filmařskými záběry i vynikajícími hereckými výkony. Mnoho psychologů zabývajících se dospíváním vyjádřilo, že v době puberty se chlapec často nejprve zamiluje do svého přítele a teprve později do dívky. Tento film tuto skutečnost jen potvrdil, neboť první tělesný láskyplný vztah prožije hlavní hrdina Martin (Villads Boye) právě se svým nejlepším přítelem Kimem (Frederik Winther Rasmussen), kterého má stejně rád jako svoji kamarádku Kristýnu, od níž by již ale také chtěl něco víc, než jen kamarádství. O ni ale stejně tak stojí i Kim, s čímž se před svým přítelem netají. Film je svérázně s bravůrou nasnímán a má svůj osobitý severský styl, který je ale v tomto díle pochopitelný. Je bezesporu přínosem pro pochopení světa dospívajících i jejich často velice křehkých vztahů. Je i o tom, jak zůstat sám sebou a nepodlehnout názoru jiných. Film byl natočen podle autobiografického románu Mortena Kirkskova, odtud určitě jeho bezprostřednost a navíc se režie ujal skvělý dánský režisér N.A. Oplev, jehož film "Jednou budem dál"(2006) posbíral mnoho cen a též byl sondou do duše dospívajícího chlapce. Shrnuto a podtrženo - skvělý film dánské kinematografie a já mu dávám plný počet hvězdiček.(Dodatek 10.2.2018 - Až třetina chlapců v pubertě se se svým nejlepším kamarádem oddá tělesným dotykům a něžnostem, včetně vzájemné ipsace a přesto nejsou "homosexuály", jak se dnes moderně a zcela úchylně tvrdí, což špiní ryzost upřímného přátelství, je potřeba se přes to přenést!)(27.11.2015)