Reklama

Reklama

Milenci luny

  • Francie Les Favoris de la lune (více)
Trailer

Obsahy(1)

Marnivé manželky a nestálé milenky, obelhávaní manželé, zloději kradoucí opakovaně v různých bytech tentýž obraz zaplňují prostor Iosselianiho snímku, jehož hlavními hrdiny jsou plátno z 19. století a porcelánový servis ještě o století starší. Obě relikvie dávno minulých dob putují v nekonečném koloběhu krádeží a koupí rukami dam z vyšší společnosti přes překupníky k prostitutkám a vlivným mafiánům.
Svět francouzské buržoasie i její odvrácené strany v podobě vychytralých příživníků je propojen klubkem lží a podvodů, hledáním vlastního požitku, kalkulem a lhostejností k neštěstí druhých. Deziluzivní pohled Iosselianiho není pohledem mizantropa, ale střízlivým posouzením současného stavu společnosti bez jakéhokoli náznaku moralismu. Vrcholně stylizované přesto velmi přirozeně působící zachycení běžného života neprofesionálními herci tvoří i zde jádro autorova nezaměnitelného rukopisu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (8)

garmon 

všechny recenze uživatele

Tenhle Iosseliani je jeden z nejlepších, které jsem viděl. Je ale složitý - hodně postav, zápletek, emocí, přeskoků; hodně rovin. Možná proto je tu v modrých. Styl ještě piloval, leccos je jen lehýnce nahozené a jak kdyby ze srandy, výraz je tu ale závažnější než co znám z jeho pozdějších prací - jde o životy. Krom Etaixe a Tatiho tu poprvé vnímám i značný vliv Buñuela - ty propletence i to demaskování absurdit mají surreálný šmrnc. Nepochytal jsem zdaleka všechny souvislosti, ale nevadilo mi to - celek dává jednoznačně najevo názor i postoj tvůrce. Krásné kino! ()

charge odpad!

všechny recenze uživatele

Další z řad pseudointelektuálních art filmů, který jsou svýma dialogama a monotóním vyzněním naprosto o ničem, plno nezáživných postav spolu klábosí a člověku je úplně jedno o čem (někdy je dokonce není ani záměrně slyšet), situace, které proběhnou téměř bez povšimnutí a absolutně mi je jedno proč se staly, jediný co jsem pochopil je, že se v každé domácnosti občas rozbíjí porcelán, ať už omylem, nebo v záchvatu zuřivosti, teda žánru "podobenství" se budu na dlouhou dobu vyhýbat obloukem. ()

Reklama

Iggy 

všechny recenze uživatele

Velmi zvláštní film. Fragmentární a roztříštěný děj, v němž sledujeme střípky ze života několika pařížských postav a postaviček, které spolu příliš nesouvisí, ale zároveň do sebe perfektně zapadají. Od prvních Iosselianiho filmů se Oblíbenci luny poměrně dost liší, ale s jeho posledním sovětským filmem Pastorále mají velmi mnoho společného. V podstatě žádná výraznější zápletka, žádné napětí ani akce a ani žádný výrazný humor, zkrátka jen fragmenty, v nichž se Iosseliani snaží zahlédnout celkovou realitu světa. ()

Snorlax odpad!

všechny recenze uživatele

Několik poznatků z filmu, které jsem si odnesla, než jsem usnula spánkem spravedlivých: když kůň šlápne na talíř, talíř se rozbije, v Paříži se stojí fronty na taxík, pes je schopen během jízdy v autě teleportace ze sedadla vedle řidiče na sedadlo za řidičem a zpět. Pokusila jsem se dát filmu druhou šanci, nevyšlo to. Je roztříštěnější než Godardův Socialismus a má-li nějakou myšlenku, podařilo se jí celkem pečlivě přede mnou schovat. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Hodně motivů a hodně postav ve filmu, kterému dokonale sedí přívlastek "divný". Problém ale spočívá v tom, že je divný buď moc, anebo málo. Když po 40 minutách netušíte, v jakém žánru se film pohybuje a o čem pojednává, pak se jedná buď o geniální film, mystifikaci nebo nezvládnutou záležitost. Geniální film jsem na konci vyloučil, takže jde nejspíš o vtípek na účet diváků, nebo - a to pravděpodobněji - ne úplně zvládnutou intelektuální hříčku. Je možné jej interpretovat tak, jako to učinil můj oblíbený uživatel nascendi, jenže těch interpretací může být víc a otázka je, která z nich je ta pravá. A vůbec nejhorší je, že ten snímek není tak provokativní a přitažlivý, abych měl chuť si tou otázkou lámat hlavu. Na konci jsem neměl pocit zmaru, na to hráli herci příliš dobře a bylo možné si vychutnat řadu drobných scénáristických hříček, ale žádný hlubší pocit, respektive emoce, ve mě tenhle kousek nevybudil a za pár dní si na něj ani nevzpomenu. Celkový dojem: 45 %. Příznivci popkornovek, čelem vzad, tohle je vyloženě klubová záležitost... ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama