Akame ga kill!

V průběhu sledování tohoto seriálu a čekání na nové díly bylo zajímavé sledovat reakce uživatelů ČSFD či různých anime databází a porovnávat je s těmi mými. Zatímco z prvních dílů byli mnozí blahem bez sebe a seriál vyzdvihovali hodně vysoko, já jen nevěřícně ohrnoval nos nad plochými postavami, nikterak závratně krvavými scénami, téměř nepřítomnou hudbou, poněkud obstarožně vypadající kresbou a nevyhnutelným ečči. Tempo seriálu bylo velmi pomalé, děj byl jen zdánlivě posouván kupředu… nechybělo zkrátka málo k tomu, abych seriál zahodil a napařil sotva jednu hvězdu. Počínaje zhruba desátým dílem si však tvůrci náhle usmysleli, že mě začnou příjemně překvapovat, a tak představili nové, poměrně zajímavé postavy, postupně odpravili postavy nezajímavé a zbytečné, zlepšili kvalitu kresby i animace, přidali na krvi, ubrali na ečči, ba i nějaký hudební doprovod počal jsem registrovat. Nabyl jsem dojmu, že si tvůrci Akame konečně ujasnili, co ze seriálu chtějí doopravdy udělat – poctivé béčkové akční fantasy, jehož hlavní doménou jsou velmi slušné souboje, vyšší rating (množství krve srovnatelné s Berserkem ovšem nečekejte) a nepředvídatelnost osudů hlavních postav (s Georgem R. R. Martinem by si tvůrci v tomhle ohledu mohli podat ruce). Sice se rozhodně nedá říct, že by tímto mezníkem seriál eliminoval veškeré mé výhrady k němu, ale najednou jsem měl chuť si každou neděli večer nový díl pustit a uvolnit se alespoň u zdařile animovaných, svižných, dynamických a napínavých akčních pasáží. Momentem, kdy však mnoho fanoušků začalo anime posílat do pekel horoucích, byla závěrečná část seriálu, kdy se podobně jako u první adaptace Fullmetal Alchemist tvůrci odklonili od mangy a nabídli vlastní zakončení příběhu, které má děsivě rychlý spád a – jak již někdo poznamenal – trochu připomíná Battle Royale. Tady bych nejprve dal těmto kritikům částečně zapravdu v tom, že má seriál skutečně příliš rychlý spád a koncentrace úmrtí postav na díl je… hodně, hodně vysoká. Na druhou stranu však oceňuji, že se tvůrcům i přes zjevnou uspěchanost podařilo seriál zdárně uzavřít, vytvořit úspěšně katarzi a opět nějakým způsobem překvapit a překonat horizont očekávání diváka, což v období trendu téměř výhradně otevřených konců bez katarze à la „nechme to tak a uvidíme, jestli si na další řadu vyděláme” dovede příjemně potěšit. Ačkoli bych tedy seriálu mohl dát s čistým svědomím dvě hvězdy, přimhouřím v tomto případě oko a dávám tři. (20.12.2014)

Krásný příklad, jak bipolární reakce muže anime vzbudit. Budu stát na té straně těch zklamaných a považovat Akame ga Kill! jako silně přeceněnou záležitost. Problém je, že tomu tak vůbec nemuselo býti! Seriál se zpočátku stylově kroutil z pozice barevně milého fantasy o sympatické bandě zabijáků do příjemně napínavé rubačky o nekonečných chodech nových soupeřů až to salto mortale dopadem neustál a skončil v bahenní kaluži trapně naporcovaných těl s těžce přidanou hodnotou senility. Po výborném začátku si člověk pochvaluje, jak se Akame ga Kill! uspěšně snaží vyhýbat zaběhlým klišé šónenů, nabízí dobré gagy, smysluplný děj a jasný cíl. Postavy se nám netváří, že by měly být jen umělým a plochým nástrojem k nekonečnému předvádění dalších a dalších nových schopností s misí "Najít a zničit". Jistě, přerod z rozmanitých barev hlavního města do temných zakoutí potřísněné krví by stále nic nenaznačoval a i klasická nesmrtelnost u jinak nedoknutelných hlavních představitelů nám byla nezvykale, ale vítaně odepřena. Jenže jakmile nám pár pozitivních a hodně negativních protagonistů opustí scénu a začnou je nahrazovat zbytečně jiní, tak víte, že je o průšvih zaděláno. Akame ga Kill! si začne idiotsky podkopávat svou hlavní ideu (kdy se postavy snaží si získat vaší přízeň, aby byly následně necitlivě oddělány) přeřazením na vyšší stupeň rychlosti, kdy si pak nestíháme udělat ke komukoliv vztah a tím se stáváme k smrti i těch nejmilejších naprosto apatičtí. Scénář si doslova začne dělat z celého světa naprostou legraci, zavedené principy položí na hlavu, logika doposavadního chování všech hrdinů nabere nesmyslné obrátky a nechá se zaplavit všema těma klasickýma klišé, kterým se tak doposud bránila (vskutku nesnáším, když každý lotr musí pochválit hrdinu, kterému se podaří uhnout jeho úderu). Konečný Battle Royale připomínajíc souboj Ryuko a Satsuki z Kill la Kill byl už pro mě emočně vyprahlý, protože se nemužu zbavit dojmu, že přeživší postavy byly snad vybrány hodem mincí (proč se seriál jmenuje po postavě, která se celou dobu na plátně minimálně vyskytuje?). Co naplat, že se na to hezky kouká? Znechucení po finalních dílech je nezměrné a s opravdovou nelibostí tomu nechám průměrné hodnocení, i když si ho z mého pohledu nezaslouží. (22.06.2017)

Super poutavé anime! Nevím jestli jsem tak hloupej, nebo to bylo tak dobře skryté? Mluvím o postavě Tacumiho, která v celém příběhu vystupuje jako hlavní postava a ve finále je to opravdu o Akame. Aby jste si to uměli představit. Je to jak kdyby jste v seriálu Naruto shippuden sledovali příběh Kakashiho a nakonec to hlavní udělal Naruto. (08.02.2017)

Fakt by mě zajímalo, jakým způsobem scénáristé nad podobnými anime přemýšlejí. Hlavně o postavách.. "Tak potřebujem nějakýho neschopnýho dementa a k němu pár holek. Oddělíme je od sebe třeba... barvou vlasů a jednou vlastností. Například ta s růžovými vlasy bude úplně vypatlaná, ta s bílými bude drsná šéfka, černé vlasy budou taky drsné, ale šéfka to už nebude .. no a blondýna bude mít velký kozy, to přece musí stačit..." Akame ga Kill podle mě není dobré anime, nad ty vyloženě průměrné ho povyšuje jenom to, že se nebálo krve. (22.10.2014)

Po 16 episodách jsem se odvážil o trochu komentáře. I když to ze začátku vypadalo jako tuctové anime, které má pevně dané hrdiny, příběh, žádné zvraty, zbytečné množství ecchi a krve, nakonec se z toho vyklubalo tuctové anime, které NEmá pevně dané hrdiny, příběh je se zajímavými zvraty, kde díl-co-díl netuším, co přinese, ecchi je tam minimum a krve tak akorát. Rozhodně se nejedná o vrchní příčtu anime žánru, má to množství nedokonalosti, avšak převažují pozitivní věci. Týden co týden se těším na další episodu ani ne tak kvůli vývoji hlavního mužského protagonisty, ale abych se dozvěděl o jejich světě víc a víc. A tam to míří :-) DaeGurth: "Imperial arms jde použít jen pokud jimi někoho zabiješ" - to jsi sebral kde? Nejbližší reference mě napadá Pokud se potkají proti sobě 2 imperial arms, je téměř jasné, že jeden z nich zemře. Což však nevylučuje jejich používání a nezabíjení. Přednosti: Ač se nejedná o bůh ví jaký příběh, je zde určitý vývoj postav, velké množství zvratů, sympatičtí protivníci, akce co střídá akci a v neposlední řadě stále extrémně slabý hlavní hrdina, který už 16 episod všechno lamí, což je z pohledu nynějších anime jako pohlazení na duši :-D Prozatím 70%. |||| SHLÉDNUTO: a hodnocení snižuji, všichni se obětovali kvůli hlavnímu hrdinovi, kterej ... no to uvidíte a celkově to dopadlo naprosto komicky. Někde jsem četl, že manga stále jede, takže je jasné, že to dopadlo jako první FullMetal Alchymist - také si vymysleli konec. Ke konci spíše zklamání, znovu-koukatelnost nulová. 55% (19.10.2014)

Naprostý průměr a přehnané využívání anime klišé. Občas trocha zajímavějšího děje a rychlý spád je jediné, co to jakž takž zachraňuje. (30.12.2014)

Jedným slovom sa toto anime dá nazvať "vyvraždovačka". Ono totiž v Akame ga Kill! neviete kto prežije a ak si myslíte, že niekto proste musí prežiť lebo je dôležitý tak ste veľmi na omyle. Ťažko povedať čím okrem súbojov toto môže zaujať. Postavy sú celkom slušné aj keď na vysvetlenie svojich pohnútok dostávajú obligátnych päť minút a následne sa pokračuje ďalej. Teda do postáv úplne do hĺbky žiaľ vidieť nie je. Najkvalitnejšou aj keď v podstate zápornou postavou je Esdeath a u nej sa dá nad jej chovaním v celku zamýšľať a Esdeath ako postava má určitú hĺbku. Najhoršie je na tom bohužiaľ zo začiatku celkom sľubne vyzerajúca postava Seryuu, ktorá pre diváka z nepochopitelných príčin stáva "wtf" (čo to sakra je?) postavou. Seryuu sa stáva takouto nepochopiteľnou postavou hlavne, keď sa porovnáva jej vystupovanie počas anime. Pokus o dodanie nejakej hĺbky postavám tu je hlavne cez zobrazenie ich zvykov (radi jedia atď). Dosť zaujímavou otázkou by bolo či toto anime je hárem, alebo nie. Povedzme, že to je hárem s prižmúrením jedným okom. Hlavný hrdina je v celku normálny a bohužiaľ nie až taký zaujímavý ako by som chcel. Tatsumi je totiž v tieni lepších kladných postáv a jeho osobnosť, ako keby váhala či má mať ochranársky komplex, aký zažívame v mnoho anime, alebo nemá. Tatsumi hlavne nemá až takú silnú osobnosť a tak sa stáva v podstate obyčajnou aj keď hlavnou postavou. Tempo v anime kolíše a niekedy je fakt zdrvujúce a nestíhate ani dýchať ako, zomierajú vaše obľúbené postavy. Je tu pokus o to, aby si človek obľúbil aj druhú stranu a to cisárskych bojovníkov. Akame ga Kill! patrí k jedným z tých krvavejších a brutálnejších anime (nič pre slabšie povahy), kde sú techniky zabíjania prevádzané striekajúcou krvou. Samozrejme existujú aj brutálnejšie anime, ale Akame ga Kill! v tomto ukazovateli uspeje. Súboje sú čo sa týka konkurencie podobných anime na tom dobre a sú v podstate priemerné. Aj keď nečakajte nejaké súboje mozgov a extra taktiky. Toto je spôsobené možno (nie som si istý) aj tým, že ide o vrahov a tí musia proste zabíjať čo najefektívnejšie a najrýchlejšie. Súboje sú okorenené rôznymi schopnosťami zbraní, ktoré majú k dispozícii jednotlivý bojovníci (vrahovia atď). Tieto Cisárske zbrane "pasujú" sú kompatibilné len s niekým a to je v celku zaujímavé. Postavy síce trénujú, ale ich napredovanie v podstate vidíme veľmi málo a v tomto nie veľmi dlhom anime ani nešlo o to aby sa "from zero to hero" z nuly stal bojovník extra kvalít. Takže klady sú v tom, že Akame ga Kill! nenudí po celý čas, postavy sú milé a anime si neberie servítku pred ústa a zomrie ktokoľvek a kladom je aj dosť výrazná brutalita. Málo, ale veľmi málo v pozadí tu je aj nejaká politika a taktické myslenie jednotlivých postáv, ktoré bohužiaľ neukazujú aj iné možnosti, ako by sa mohli rozhodnúť. Riadil som sa teda hlavne tým, že ma to bavilo a nenudilo ani sekundu. Hudobne tento počin je dosť dlho nezaujímavý, ale neskôr sa objavujú pekné melodické kúsky (kde boli dovtedy?). (10.07.2015)

První epizoda úžasná. Relativně tuctový příběh, který se ovšem změní v zajímavou psychologickou podívanou se sociálním přesahem. Má očekávání od zbytku byla tedy vysoká. Velké zklamání! Zbytek je jen rutinní fantasy anime s primitivním příběhem, plochými postavami, rádoby zvraty, hromadou klišé a dokonce lehkým ecchi nádechem. (26.11.2022)

Než jsem začal psát komentář, musel jsem prostě počkat na konec. To je z důvodu, že mě tohle anime pokaždé dokázalo něčím překvapit. Kdybych měl svůj názor shrnout do jednoho souvětí, vypadalo by to asi takhle: Je to super, ale je to vlastně i docela blbost. MÍRNÝ SPOILER Konečně anime, kde si člověk nemůže úplně říct „Dobře, tohle je hlavní postava - ta přežije všechno." Ono se tam umírá a ne zrovna málo. Je to vlastně takový George R. R. Martin v japonském stylu. Boje jsou hezky udělané, není to taková ta Dragon Ball nuda. Co se mi ovšem dost nelíbilo byly ty kecy. Každý furt mele něco o morální stránce a každý furt někomu něco vyčítá. To by tak nevadilo, ale ono to často zní opravdu kýčovitě. Nebudu si nic nalhávat, scénáře v anime většinou nebývají nějak extra kreativní, ale tohle byla tedy síla. Akame ga Kill! ovšem není žádné intelektuální anime, tudíž toto se dá jakž takž ještě překousnout či přeskočit. Mimo to si myslím, že čtyři hvězdy jsou zasloužené. (15.12.2014)

Až na to postupný loučení s některými postavami to bylo skvělý. Vlastně už jen první díl, kde se rozsekávali lidi na půl, mi dost bavil a proto jsem to i celé dokoukala. Téměř ke každé postavě si uděláte nějaký vztah. Ke každý sice jiný, ale později je i tak těžké jim dát sbohem. Další anime do mého seznamu oblíbených. (25.04.2016)

tí sa s tým (s prepáčením) neserú... drsné, zaujímavé, dobré... zatiaľ má seriál moju plnú pozornosť (11.08.2014)

Slušný tvl dost slušný..ale nemužu se ubránit pocitu že to je asi nejhorší anime co sem za poslední dobu viděl(ne že by bylo špatný ale podle mě nedosahuje kvalit Fate/Zero...Attack on Titan a Parasite) (09.06.2015)

Meh... (15.12.2014)

Z počátku velmi nepředvídatelné, barevné a téměř do posledních chvil zábavné. Už od prvopočátku lze však cítit, že funkčnost Akame ga Kill poněkud drhne, jelikož je nepříliš originální, nerozhodné a chvílemi neví, čím chce být. Jeden z plusů, které bych rád zvýraznil, totiž schopnost likvidovat postavy za účelem zlepšení citového prožitku, je postupem času bagatelizován, až někdy kolem dvacátého dílu překročí únosnou mez. Smrti přestávají být překvapivé nebo silně budící emoce, prostě dělají z hlavní postav součásti statistiky, paradoxně za doprovodu dojemné hudby a pokud možno neuvěřitelně patetických nebo srdceryvných frází. U takových seriálů se chci bavit, ne znuděně očekávat "kdo umře tentokrát". (15.12.2014)

Příjemné překvapení u kterého jsem zpočátku nebyl tak odvařenej, ale postupem času jsem to hltal víc a víc. Až se z toho stala droga. (13.10.2019)

Ach jo, několik let mi trvalo, než jsem se skutečně dokopala k něčemu, co jsem si před 6 lety uložila v paměti a jehož název mi neustále zněl v hlavě, ale nikdy na toto dílko nebyla správná nálada nebo čas. Zase jsem se nestarala, do čeho jdu, protože cokoliv, co jsem si před lety zapsala nebo zapamatovala, "musí být přece dobré". No, ale Akame ga Kill nám lehce drhne. Kdyby Esdeath dostala více prostoru - hmmm.. ale jako jo, násilí pěkné, krev pastva pro oči, boje vcelku povedené. Docela se mi i líbil onen "zvrat" v prvním díle se šlechtičnou-samaritánkou, která samaritánka až tak úplně nebyla. Co mě ovšem mrzelo, byla Akame sama... její postava byla vskutku zajímavá, ale až takovou hloubku, jakou jsem od ní očekávala, neměla. To bylo jen samé "eliminovat", "eliminovat" a "eliminovat" a občas nenažranost.... O důvod víc, proč se zamiloval do Esdeath (aneb když hlavní hrdina musí mít opět harém, ale tady si ho chce uzmout ledová královna jenom pro sebe... jenže on jí pořád utíká). A poslední věc, která mě trochu odpudila a trošku i naštvala (SPOILER ALERT) byla smrt právě hlavního hrdiny Tatsumi... to se dělá? To tam nezařvalo už dost lidí?! A potom Esdeath?! No, nezbláznili se?! Ale na druhou stranu to je anime o zabijácích, tak co bych čekala, jen to bylo takové random prostě :D (KONEC SPOILERU). No, ale vcelku se to udrželo v kladných číslech a těch odřených 7,5/10 si to myslím si zaslouží. (27.12.2020)

Oproti anime které znám obsahuje neuvěřitelné množství logických chyb (Imperial arms jde použít jen pokud jimi někoho zabiješ, protože jinak přestávají fungovat a přesto s nimi 5 minut před tím střílí po hlavní postavě a jen poboří zeď a přestanou; mistra bojových umění, který dokáže uhýbat kulkám drží kluk asi minutu a stíhá u toho vykecávat se střelkyní, aby jí dodal odvahu ho střelit do zad, zatímco ho "mistr" plácá pěstičkama po zádech) a prvoplánově dělí postavy na dobré a zlé... Čekal jsem od toho příliš, ale musím uznat, že krvavé to je pěkně (jenže takových anime je spousty a s lepším příběhem a postavami). Souhlasím se Zombiepodem. (02.10.2014)

Žil jsem v domnění, že Shingeki no kyojin je na špičce vrcholu co se týče nečekaných smrtí a hraní si s emocemi. Pffff. VŮBEC ! Akame ga kill bezkonkurenčně SnK převyšuje. Začátek, ale takové krveprolití neslibuje. Mladík Tatsumi a jeho kamarádi se vydávají do hlavního města, aby pomohli svému městu od chudoby. Hodné to děti. Jenže se nakonec budou muset rozdělit kvůli útoku. Tatsumi se tak vydává na cestu sám. Když dorazí do města nemá se kde ubytovat, tak ho domu pozve neznámá obyvatelka. Teď se do příběhu zapojí skupina vrahů jenž si říkají Night Raid. Tatsumi nejprve obyvatelku brání, ale poté co zjistí, že pozvala také jeho kamarády a mučila je, tak se rozhodne připojit se k skupině vrahu, aby udělali z hlavního města zase místo k žití. Dovolím si menší srovnání s mým naposledy viděním anime ( Gunslinger Stratos: The Animation ). V Gunslinger Stratos jsem si nedokázal vytvořit sympatie ani k jedné postavě během celého anime. U Akame ga kill jsem si automaticky oblíbil všechny postavy z Night Raid během pár dílů. O to potom víc bolí některé smrti. U většiny anime jsem padl do deprese jednou maximálně dvakrát. Tady ? Tady jsem padal z deprese zpátky do deprese. Soubojový systém je perfektní. Většina z postav ovláda říšské zbraně (Speciální zbraně - Například zbraň, která zvyšuje sílu podle toho v jak moc velkém je daná postava v nebezpečí), které dodávají soubojům ten správný říz. Akame ga kill dokáže hrát i na klidnou struny. Nemálo krát jsem se zasmál. Hudba ,také skvěle zvolena. 1. OP a 1 .ED bezkonkurenčně lepší než v druhé půli. Akame ga kill rozhodně doporučuji. Chcete si užívat našlapané souboje,zasmát se a sakra ronit slzy ? Akame ga kill je to pravé ! Anime, které se dostalo do mojí TOP 2. Teď potřebuji něco klidnějšího. Oblíbené postavy : Chelsea, Leone, Lubbock ( V podstatě všichni členi z Night Raid, ale toto je TOP 3) Postavy, které nemám zrovna v lásce : Najenda, Honest ( Ten mi sakra pil krev ), Makoto (21.07.2016)

Akame ga Kill je seriál, naplnený sklamaním. Nehovorím teraz o cintoríne obľúbených charakterov, skôr o nevyužitom potenciáli celkového konceptu. Treba totiž brať do úvahy celkovú uponáhľanosť seriálu, ktorá ponúka doslova minimum priestoru, aby sme lepšie spoznali psychológiu jednotlivých postáv. Tu sa ale dostávame k ďalšej prekážke. Aj napriek mnohým oprávneným sťažnostiam, ohľadom Takahirovej neschopnosti poriadneho začlenenia postavy Akame, stále by som to ale označil iba za drobný prehrešok, ktorý napokon seriálová adaptácia iba poslušne prevzala od svojej predlohy. Ak však vezmeme do úvahy epizodický úpadok, ktorý nastáva sedemnástou epizódou, sklamanie je rozhodne na mieste, nakoľko už beztak ukrátený príbeh čoraz viac vynecháva podstatné fakty, preskakujúc dokonca celé obdobie, trvajúce desať kapitol. Takto utvorená zlátanina napokon neguje všetky vopred stanovené kvality, vytvárajúc násilný, sotva uspokojivý záver. Zrejme jediná vec, ktorá sa seriálu podarila, je Iwasakiho soundtrack, ktorý vrele odporúčam k vypočutiu. (26.10.2014)