Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek.SCH
    ***

    Gigantismus. Jediné co z toho na konci zůstane. A přitom se to prvních pár dílů tváří, že by to mohlo mít lidské rozměry. Tipuju že mladí Japonci si na tomhle léčí své komplexy méněcennosti. Hlavní hrdina je otravně správňácký, vždy na straně slabších, žen a dětí. Když už zabíjí tak jen tehdy pokud neexistuje jiná možnost. To samé platí o celé sebrance Night Raid. A jak už to bývá - všechny holčiny se do tohohle Marka Dušína platonicky zamilují (přičemž se samozřejmě "vysloví" až na smrtelné postely). Co na něm sakra všechny vidí? 170cm; 50 kilo i s brněním >> Nepřemýšlejte o tom. Je to ANIME. Tady si mladí japonští introvertní klučini plní své mokré sny. Animace strašná - růžové, zelené, žluté, červené, modré, fialové vlasy/oči. Gigantická prsa všech ženských hrdinek. Když se poprvé objeví na scéně Night Raid, máte pocit že utekl cirkus z blázince. Na druhou stranu, to nemá vyloženě černobílé postavy (vyjma pár zvrácených hajzlíků), takže snaha o padesát odstínů šedi alá Hra o trůny tu byla. Celá ta koncepce 45 říšských zbraní mi až nápadně připomínala Fullmetal Alchemist a Naruto (každý má jednu svou specifickou zbraň/nadání). Vlastně když se nad tím zamyslíte, tak je to obyčejné schématické Shōnen pro patnáctileté puboše, které se jen prostřednictvím násilí, nejednoznačnosti dobra/zla a umírání hlavních postav snaží dostat do vod sofistikovanější/dospělácké zábavy. Každý další patetický monolog to ale zase srazí zpátky. I tak to nebyla vyložená ztráta času, a vyskytují se tu i chvíle kdy to sklouzává do ztřeštěné japonské anime grotesky s dobrými vtipy, takže se to dá těch 24 dílů vydržet. Ale některé věty jsou vyloženě na zabití. Tečka. 60 %(12.12.2015)

  • Jeoffrey
    ****

    Začalo to tak hezky... Když jsem viděl začátek první episody s tím veselým hrdinou na své důležité misi ve všech těch veselých barvách, tak jsem si říkal, další sympatické fantasy anime. Když narazil na Leone a ta ho okradla, říkal jsem si, že to asi bude i vtipné a když se ho ujala ta bohatá dívka a pozvala ho domů, tak jsem měl hřejivý pocit a nadšení, že půjde i o sociální témata... Během následujících minut jsem byl krutě profackován (obrazně řečeno) a zjistil, že nic není tak veselé a hravé, jak se mi zdálo, ale že mám před sebou dost drsnou záležitost, kde i ty nejroztomilejší postavičky mají nějaká tajemství, kde ti dobří jsou vlastně ti špatní a kdo ví zda jsou vlastně vůbec dobří, když vraždí lidi, i když vlastně jen ty opravdu špatné. Zkrátka nic není tak jak se zdá... Toto překvapivé vystřízlivění, ta náhlá změna tempa a celkové nálady mě okouzlila a já tušil, že tohle bude hodně dobré. Ani další díly mě nezklamaly, tempo a nálada se měnila tak často, že mě to nepřestávalo bavit a začal jsem si některé postavy docela oblibovat, což byla ale další chyba... V současné době je, jak jsem vysledoval, velmi populární nechat sem tam některou z postav zemřít, ovšem autor Akame ga Kill toto dovádí skoro až k absurdní dokonalosti, s kterou by se mohl rovnat maximálně tak G.R.R. Martin a jeho slavná Píseň ledu a ohně (pro málo sečtělé zjednodušeně řečeno Hra o trůny). Na rozdíl od tohoto fantasy díla však Akame ga Kill nemá příliš hluboký děj a tak se to s přibývajícími episodami víceméně zvrhává v cosi podobného Mortal Kombatu (boji na život a na smrt) a místo problémů s bojem proti zkažené společnosti a řešení sociálních témat se divákovi nabízí jen otázka, kdo tohle vlastně přežije? Přesto jsem byl stále nadšený a odhodlaný tento rébus vyluštit a tak jsem se uchýlil k něčemu, co běžně nedělám a přečetl mangu. S blaženým pocitem jsem zjistil, že manga je stejně náladová jako anime a že brutality a opravdu drsných scén je zde snad ještě víc než v anime (jak už to tak u mangy bývá), což ve mě zanechávalo němý úžas a kombinaci dokonalého uspokojení s lehkou pachutí, neb materiál, kterému jsem se oddával byl místy opravdu hodně drsný. Byl jsem přesvědčen, že toto anime bude jedno z mých oblíbených, ale jak už to tak bývá, i zde jsem byl nemile překvapen. Ke konci anime se děj značně urychlil a některé opravdu drsné pasáže (Wild Hunt a jeho řádění) a romantická zápletka (s kým vám neprozradím) byly vynechány a příběh byl lehce upraven (za což jsem v rozlícení musel srazit * dolů). Bylo zřejmé, že autoři míří ke konci a lehce tuším, že druhá série nebude a tak vlastně jediné co mi v posledních dílech z anime zbývalo vyřešit, byla odpověď na otázku, kdo přežije? V tomto aspektu jsem byl opět několikrát nemile překvapen a z mnou vyvolených a oblíbených to přežila pouze jedna postava (která, to se nechte překvapit)... Když to shrnu, Akame ga Kill není anime pro citlivé, romantické povahy, není to anime pro vyznavače složitého příběhu a komplikovaných zápletek, ale věřím, že si ho oblíbí milovníci jednoduchosti, náhlých zvratů a čiré akce s přemírou kresleného násilí. 7,3/10(23.11.2014)

  • Nyan
    ****

    Směs taškařice a řezničiny, po prvních dílech ve mě zanechává rozporuplné pocity. Druhá polovina seriálu pro mě byla o hodně stravitelnější, pubertální vtípky ustoupily na pozadí a v napětí mě udržovalo, že žádná z hlavních postav nebyla "nesmrtelná", během epizody mohl umřít v podstatě kdokoli. V závěru jsem tedy rád za svižné akční fantasy béčko a zvyšuji své hodnocení ze tří na čtyři.(16.5.2015)

  • SonGokussj
    ***

    Po 16 episodách jsem se odvážil o trochu komentáře. I když to ze začátku vypadalo jako tuctové anime, které má pevně dané hrdiny, příběh, žádné zvraty, zbytečné množství ecchi a krve, nakonec se z toho vyklubalo tuctové anime, které NEmá pevně dané hrdiny, příběh je se zajímavými zvraty, kde díl-co-díl netuším, co přinese, ecchi je tam minimum a krve tak akorát. Rozhodně se nejedná o vrchní příčtu anime žánru, má to množství nedokonalosti, avšak převažují pozitivní věci. Týden co týden se těším na další episodu ani ne tak kvůli vývoji hlavního mužského protagonisty, ale abych se dozvěděl o jejich světě víc a víc. A tam to míří :-) DaeGurth: "Imperial arms jde použít jen pokud jimi někoho zabiješ" - to jsi sebral kde? Nejbližší reference mě napadá Pokud se potkají proti sobě 2 imperial arms, je téměř jasné, že jeden z nich zemře. Což však nevylučuje jejich používání a nezabíjení. Přednosti: Ač se nejedná o bůh ví jaký příběh, je zde určitý vývoj postav, velké množství zvratů, sympatičtí protivníci, akce co střídá akci a v neposlední řadě stále extrémně slabý hlavní hrdina, který už 16 episod všechno lamí, což je z pohledu nynějších anime jako pohlazení na duši :-D Prozatím 70%. |||| SHLÉDNUTO: a hodnocení snižuji, všichni se obětovali kvůli hlavnímu hrdinovi, kterej ... no to uvidíte a celkově to dopadlo naprosto komicky. Někde jsem četl, že manga stále jede, takže je jasné, že to dopadlo jako první FullMetal Alchymist - také si vymysleli konec. Ke konci spíše zklamání, znovu-koukatelnost nulová. 55%(19.10.2014)

  • Soundtrack

    Fakt by mě zajímalo, jakým způsobem scénáristé nad podobnými anime přemýšlejí. Hlavně o postavách.. "Tak potřebujem nějakýho neschopnýho dementa a k němu pár holek. Oddělíme je od sebe třeba... barvou vlasů a jednou vlastností. Například ta s růžovými vlasy bude úplně vypatlaná, ta s bílými bude drsná šéfka, černé vlasy budou taky drsné, ale šéfka to už nebude .. no a blondýna bude mít velký kozy, to přece musí stačit..." To, že postavy říkají nahlas i v naprosto nesmyslných situacích, co cítí nebo co si myslí, spolknout dokážu, protože na ksichtu, který je namalovaný a nehýbe se, je docela těžké vyjádřit pocity, ale ta šablonovitost u anime mě dráždí už delší dobu. Akame ga Kill podle mě není dobré anime, nad ty vyloženě průměrné ho povyšuje jenom to, že se nebálo krve.(22.10.2014)

  • - Úvodní opening (song) nazpívala Sora Amamiya, která zároveň nadabovala jednu z hlavních postav Akame. (Yoshitsune)

  • - Poslední ze dvou úvodních písní „Liar Mask“ nazpívala zpěvačka Rika Mayama. (CarnTheNunya)

  • - První ze dvou závěrečných písní „Konna Sekai, Shiritakunakatta“ nazpívala zpěvačka Miku Sawai. Poslední ze dvou závěrečných písní „Tsuki Akari“ nazpívala zpěvačka Sora Amamiya. (CarnTheNunya)