• Soundtrack

    Fakt by mě zajímalo, jakým způsobem scénáristé nad podobnými anime přemýšlejí. Hlavně o postavách.. "Tak potřebujem nějakýho neschopnýho dementa a k němu pár holek. Oddělíme je od sebe třeba... barvou vlasů a jednou vlastností. Například ta s růžovými vlasy bude úplně vypatlaná, ta s bílými bude drsná šéfka, černé vlasy budou taky drsné, ale šéfka to už nebude .. no a blondýna bude mít velký kozy, to přece musí stačit..." To, že postavy říkají nahlas i v naprosto nesmyslných situacích, co cítí nebo co si myslí, spolknout dokážu, protože na ksichtu, který je namalovaný a nehýbe se, je docela těžké vyjádřit pocity, ale ta šablonovitost u anime mě dráždí už delší dobu. Akame ga Kill podle mě není dobré anime, nad ty vyloženě průměrné ho povyšuje jenom to, že se nebálo krve.(22.10.2014)

  • Scalpelexis
    ***

    Krásný příklad, jak bipolární reakce muže anime vzbudit. Budu stát na té straně těch zklamaných a považovat Akame ga Kill! jako silně přeceněnou záležitost. Problém je, že tomu tak vůbec nemuselo býti! Seriál se zpočátku stylově kroutil z pozice barevně milého fantasy o sympatické bandě zabijáků do příjemně napínavé rubačky o nekonečných chodech nových soupeřů až to salto mortale dopadem neustál a skončil v bahenní kaluži trapně naporcovaných těl s těžce přidanou hodnotou senility. Po výborném začátku si člověk pochvaluje, jak se Akame ga Kill! uspěšně snaží vyhýbat zaběhlým klišé šónenů, nabízí dobré gagy, smysluplný děj a jasný cíl. Postavy se nám netváří, že by měly být jen umělým a plochým nástrojem k nekonečnému předvádění dalších a dalších nových schopností s misí "Najít a zničit". Jistě, přerod z rozmanitých barev hlavního města do temných zakoutí potřísněné krví by stále nic nenaznačoval a i klasická nesmrtelnost u jinak nedoknutelných hlavních představitelů nám byla nezvykale, ale vítaně odepřena. Jenže jakmile nám pár pozitivních a hodně negativních protagonistů opustí scénu a začnou je nahrazovat zbytečně jiní, tak víte, že je o průšvih zaděláno. Akame ga Kill! si začne idiotsky podkopávat svou hlavní ideu (kdy se postavy snaží si získat vaší přízeň, aby byly následně necitlivě oddělány) přeřazením na vyšší stupeň rychlosti, kdy si pak nestíháme udělat ke komukoliv vztah a tím se stáváme k smrti i těch nejmilejších naprosto apatičtí. Scénář si doslova začne dělat z celého světa naprostou legraci, zavedené principy položí na hlavu, logika doposavadního chování všech hrdinů nabere nesmyslné obrátky a nechá se zaplavit všema těma klasickýma klišé, kterým se tak doposud bránila (vskutku nesnáším, když každý lotr musí pochválit hrdinu, kterému se podaří uhnout jeho úderu). Konečný Battle Royale připomínajíc souboj Ryuko a Satsuki z Kill la Kill byl už pro mě emočně vyprahlý, protože se nemužu zbavit dojmu, že přeživší postavy byly snad vybrány hodem mincí (proč se seriál jmenuje po postavě, která se celou dobu na plátně minimálně vyskytuje?). Co naplat, že se na to hezky kouká? Znechucení po finalních dílech je nezměrné a s opravdovou nelibostí tomu nechám průměrné hodnocení, i když si ho z mého pohledu nezaslouží.(22.6.2017)

  • Mafian
    ***

    Z počátku velmi nepředvídatelné, barevné a téměř do posledních chvil zábavné. Už od prvopočátku lze však cítit, že funkčnost Akame ga Kill poněkud drhne, jelikož je nepříliš originální, nerozhodné a chvílemi neví, čím chce být. Jeden z plusů, které bych rád zvýraznil, totiž schopnost likvidovat postavy za účelem zlepšení citového prožitku, je postupem času bagatelizován, až někdy kolem dvacátého dílu překročí únosnou mez. Smrti přestávají být překvapivé nebo silně budící emoce, prostě dělají z hlavní postav součásti statistiky, paradoxně za doprovodu dojemné hudby a pokud možno neuvěřitelně patetických nebo srdceryvných frází. U takových seriálů se chci bavit, ne znuděně očekávat "kdo umře tentokrát".(15.12.2014)

  • MikyAff
    ****

    Až na to postupný loučení s některými postavami to bylo skvělý. Vlastně už jen první díl, kde se rozsekávali lidi na půl, mi dost bavil a proto jsem to i celé dokoukala. Téměř ke každé postavě si uděláte nějaký vztah. Ke každý sice jiný, ale později je i tak těžké jim dát sbohem. Další anime do mého seznamu oblíbených.(25.4.2016)

  • Nyan
    ****

    Směs taškařice a řezničiny, po prvních dílech ve mě zanechává rozporuplné pocity. Druhá polovina seriálu pro mě byla o hodně stravitelnější, pubertální vtípky ustoupily na pozadí a v napětí mě udržovalo, že žádná z hlavních postav nebyla "nesmrtelná", během epizody mohl umřít v podstatě kdokoli. V závěru jsem tedy rád za svižné akční fantasy béčko a zvyšuji své hodnocení ze tří na čtyři.(16.5.2015)

  • - Zemní drak, kterého Tatsumi v 1. epizodě porazil, je také znakem skupiny Night Raid. (Natami)

  • - První ze dvou závěrečných písní „Konna Sekai, Shiritakunakatta“ nazpívala zpěvačka Miku Sawai. Poslední ze dvou závěrečných písní „Tsuki Akari“ nazpívala zpěvačka Sora Amamiya. (CarnTheNunya)

  • - Úvodní opening (song) nazpívala Sora Amamiya, která zároveň nadabovala jednu z hlavních postav Akame. (Yoshitsune)