Reklama

Reklama

Pod olivovníky

  • Írán Zire darakhatan zeyton (více)

Snímek Pod olivovníky je poslední částí Kokerské trilogie režiséra Abbase Kiarostamiho, která se vydává do „zákulisí" druhého filmu Život jde dál a věnuje se drobným problémům provázejícím jeho natáčení. Sleduje komplikace, které vyvstanou, když milostné neúspěchy jednoho z herců – mladíka toužícího po ženě, která hraje jeho manželku, ale ve skutečnosti s ním nechce mít nic společného – způsobí na place pozdvižení a do víru toho všeho zatáhne i nebohého režiséra. Nepopsatelně krásná a dojemně lidská komedie se noří do folkloru iránského venkovského života a odlupuje vrstvu po vrstvě inscenovanosti, zatímco zkoumá prchavý, alchymistický vztah mezi filmovým uměním a realitou. (Cinemax)

(více)

Recenze (21)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Každý má dostat druhou šanci a i když snímkem Život jde dál se mi rozhodně Abbas Kiarostami do vkusu netrefil, ba co víc, jasně jsem si definoval rizika, která v jeho tvorbě hrozí, přesto jsem se rozhodl vzhledem k cyklu íránskách filmů, které běžely na slovenské Dvojce, zariskovat. Pravda, nečekal jsem mnoho, ale Kiarostami mě přesto svým minimalismem zaskočil. Takhle osekat kinematografii, to už chce umělce zvláštního ražení. Pro mě jako příznivce žánrového filmu je Kiarostami nepoživatelný. Nebudu jeho snímek, který je určen úplně jiné kategorii diváků, posílat do horoucích pekel, ale jednou hvězdičkou a 25 % celkového dojmu dávám jasně najevo maximální odstup. ()

Bubble74 

všechny recenze uživatele

Závěrečná část „Kokerské trilogie“ mě zaujala pouze tím, že se ukáže, jestli bratři z prvního dílu přežili ničivou katastrofu či nikoliv, což jsem doufala, že se dozvíme již v díle druhém. Milostný příběh, film ve filmu i náhled do odlišného světa už byly v artovém kině předvedeny atraktivnější formou a údajný jemný humor mě vůbec neoslovil. Pod olivovníky má bezesporu pár výrazných scén a je překrásně natočený, ale jinak je to vcelku spolehlivý šláftruňk. ()

Reklama

Hortensia 

všechny recenze uživatele

S láskou, k neherecum a filmu, Abbas... Při pohledu na odvahu iranských reižseru k překračování hranic filmu /práci s konceptuálním přístupem či dokumentární postupy, mocumentary, atd.../ se muže jít západní Evropa zahrabat. A to možno uvést u všech stežijných tvurcu porevoluční generace iránskych filmaru. O to překvapivější, když znáte cenzurní omezení, které se zdaleka netýkají jen politiky /ale také třeba zobrazovaní interakce muže a ženy na plátně/. "Jenom otoč stránku, Teheri, jestli souhlasíš (se sňatkem)..." ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Predchádzajúce dva filmy trilógie som dosiaľ nevidel, takže myslím, že až pri kompletnej znalosti celku budem schopný tento film ohodnotiť vyšším počtom hviezd. Film o vzniku filmu, kde spoznávame hlavne jednu postavu herca, ktorý sa všemožne snaží "zbaliť" herečku, ktorá s ním nekomunikuje, a ešte vám v pamäti ostane postava režiséra, ktorému občas nie je čo závidieť. Prostredníctvom nakrúcania v dedine sa dozvedáme o katastrofe: zemetrasení, kde prišlo o život mnoho ľudí a na základe nakrúcaných scén spoznávame mentalitu miestnych, kedy majú problémy povedať na kameru niečo, čo sa nezhoduje s faktami zo skutočnosti. Ťažko od ženy-herečky potom čakať, že bude filmovému manželovi hovoriť pane, ak tak nečiní v súkromnom živote. Takže po pozretí kompletnej trilógii zvyšujem hodnotenie a zároveň ide aj o celkové hodnotenie celej trilógie. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Trhák nebo taky „My ze čtfté bé“ po íránsku. Abbas Kiarostami dokonale zakomponoval krajinu (vzpomeňme podobný film z letošního Cinema Mundi – Barvy hory) do jinak prostého příběhu lásky bez rozumu. Jedna z rovin „filmu ve filmu ve filmu“ je možná zbytečná, ale i tak jsme viděli nej(dů)vtipnější a také nejzelenější film prvního festivalového dne. LFŠ 2012. ()

Galerie (15)

Reklama

Reklama