poster

Pod olivovníky

  • Írán

    Zire darakhatan zeyton

  • Francie

    Au travers des oliviers

  • anglický

    Through the Olive Trees

Drama

Írán / Francie, 1994, 103 min

  • Bubble74
    ***

    Závěrečná část „Kokerské trilogie“ mě zaujala pouze tím, že se ukáže, jestli bratři z prvního dílu přežili ničivou katastrofu či nikoliv, což jsem doufala, že se dozvíme již v díle druhém. Milostný příběh, film ve filmu i náhled do odlišného světa už byly v artovém kině předvedeny atraktivnější formou a údajný jemný humor mě vůbec neoslovil. Pod olivovníky má bezesporu pár výrazných scén a je překrásně natočený, ale jinak je to vcelku spolehlivý šláftruňk.(10.12.2011)

  • Hortensia
    *****

    S láskou, k neherecum a filmu, Abbas... Při pohledu na odvahu iranských reižseru k překračování hranic filmu /práci s konceptuálním přístupem či dokumentární postupy, mocumentary, atd.../ se muže jít západní Evropa zahrabat. A to možno uvést u všech stežijných tvurcu porevoluční generace iránskych filmaru. O to překvapivější, když znáte cenzurní omezení, které se zdaleka netýkají jen politiky /ale také třeba zobrazovaní interakce muže a ženy na plátně/. "Jenom otoč stránku, Teheri, jestli souhlasíš (se sňatkem)..."(18.11.2016)

  • Martin741
    ****

    Klasicky problem trojok - su najslabsie a tato trojka je toho klasickym dokazom. Through the Olive Trees je uz o natacani a problemoch pri toceni filmu. Zprvu sa hned do filmu narve akasi postava a hovori, ze bude filmovy reziser. dalej problemov tu je viac : reziser neputuje k cielu, hodne sa hovori o problemoch pri obsadeni konkretnej roly, casto obsadene nehercami - asi ako u CS Slunce Seno bola stara Kelisova cista neherecka. Divaci sa nic nedozvedia ani o pozadi natacania filmu, veci, ktore boli ako odraz skutocnosti, su inscenovane a herci maju problem zahrat cokolvek ´ co sa rozchadza s ich realnymi zazitkami. Skrze talketo malickosti sa objavi skutocna mentalita ludi - a zas ta akasi slavychtivost miestnych - jedine, preco sa vo filme ukazali - a svet je drsne miesto na zivot - je prachobycajna chut po slave : 72 %(1.12.2018)

  • Cimr
    ***

    Lepší (nebo aspoň stravitelnější) zážitek, než z Chutě třešní či Vítr nás odvane. Lze zde vystopovat aspoň náznak příběhu a film také obsahuje místa, která bych se nerozpakoval označit za krásná (např. když se nápadník omlouvá své vyvolené, že slova, která před kamerou pronáší, nemyslí vážně - je to přeci jen film!). Takže ano, některé scény pěkné, ale jiné zase jak je u Kiarostamího zvykem až úmorně natahované - třeba to natáčení, co se vždy nějak pokazí a musí se pořád a pořád opakovat. Celkově mě film příliš nezasáhl a odešel jsem z něj stejný, jaký jsem na něj přišel.(31.7.2012)

  • smrt.ka
    *****

    To nejlepší, co jsem na LFŠ 2012 měla možnost zhlédnout a zároveň jeden z nejlepších filmů, jaké jsem viděla. Ten film má všechno. Je nenucený, je neskonale vtipný, poetický a zároveň (pro Kiarostamího typicky) až dokumentární, autentický. Je hravý (opět narážíme na motiv vztahu reality a fikce), je lidský a velmi chytrý. Dobrý spisovatel se pozná tak, že umí napsat dobře erotickou scénu. Dobrý filmař se pozná tak, že z toho nejjednoduššího příběhu udělá krásný film. A samozřejmě film Pod olivovníky... je film s tím nejkrásnějším posledním záběrem, co znám.(5.8.2012)