Ddo hanaui gajok

Sang-gu (Park Chul-min), taxikář z povolání, je hrdým otcem, obyčejným mužem, jehož život za moc nestál. Pro svoji dceru Yoon-mi (Park Hee-jung), jeho jediné a poslední štěstí na tomto světě, by udělal cokoliv, jen aby nemusela prožít stejně nuzný život jako on sám. Když ve svých 21 letech nastoupila místo na vysokou školu, kterou si rodina díky nedostačujícímu rodinnému finančnímu zázemí nemohla dovolit, ke korporátní výrobní společnosti, byl na ni San-gu nesmírně pyšný. I přesto ale vždy při pohledu do jejích očí pociťoval jakýsi druh smutku, cosi, co nedokázal správně popsat, ale co v jejím pohledu spatřoval stále dokola. Yoon-mi, v podobných situacích, kdy na otci poznala, čím se trápí, dokázala se nad celou situaci povznést a otce rozjasnit nějakou pozitivní zprávou. Jednou mu dokonce řekla, že mu ze svých vydělaných peněz koupí nový automobil a svým sourozencům uhradí školné, aby na jeho tváři opět spatřila úsměv. To ale ještě netušila, jak škaredě se zmýlila. Ani ne po dvou letech od prvního pracovního dne, se ze společnosti vrátila jednoho dne ve stavu, který byl předzvěstí čehosi nezdravého, nemoci. A když se krátce nato, po lékařském vyšetření, vrátila domů se zprávou o pozitivním nálezu pokročilého stádia leukémie, nádorové onemocnění, vycházejíc z krvetvorné tkáně a z lymfatických uzlin, postihujíc celý lidský organismus, byla to pro celou rodinu, a otce samotného hlavně, nesmírně těžká rána. Nákladnou léčbu si rodina dovolit jednoduše nemohla. Společnost se Yoon-mi distancovala a otec, takřka pološílený, ztratil i ty poslední naděje. A když Yoon-mi krátce nato svému onemocnění podlehla, Sang-gu jakoby ztratil důvod žít dál. Sang-gu, hrdý otec, se na sklonku vlastních sil, vyčerpaný psychickou bolestí, pološílený, rozhoduje pro poslední bitvu svého života, právní bitvu proti výrobní společnosti, jejíž nezájem stál jeho dceru život, bitvu, díky níž se celý svět dozví pravdu. (Conspi)