Nick Cave: 20 000 dní na Zemi

Není to stavění na piedestal, není to dokument z natáčení, není to sledování mluvících hlav. Jen Cave, jezdící svým autem a trochu nostalgicky vzpomínající na svou minulost, tahá střípky z archivu jak milé králíky ze svého feťáckého klobouku, a mezi tím dělá to, co celý život - tvoří. Protože heroin, alkohol, ženy, sláva... přes to všechno, největší drogou pro něj stejně vždy byl psací stroj, tužka, noty, klavír. Dokonalá hudba, vyvěrající z jeho démony posedlé duše a vzpomínek na životy, které prožil ve svém dětství, na cestách, i ve vlastní hlavě. Pro Caveofily orgasmus. 8/10 (02.01.2015)

|| Scenár: Iain Forsyth, Jane Pollard, Nick Cave | Hudba: Warren Ellis | Distribúcia: Drafthouse Films | Štúdio: Corniche Pictures, BFI, Film4, Pulse Films | Rozpočet: ? $ | Tržby: 2,095,156 $ | Ocenenia: BAFTA - Nom. Naj. Dok., Athens IFF - Hudba a Film, British IFA - cena Douglas Hickox, Sundance FF - Réžia, Editing. Spolu: 7 výhier a 12 nominácií || Pre nezaintersovaných veľké WTF. Jeden z najrozporuplnejších filmových zážitkov v roku 2014. Znovu by som si to určite nepustil. A pretože životné dielo Cave-a nepoznám, budem hodnotiť neutrálne. Jednoznačne vhodnejšie pre fanušíkov... 50% | FullHD, THX, EN DTS | (17.01.2015)

Černokněžník Nick Cave přestal být kolem roku 2000 člověkem, když píše píseň, nechá v pokoji samotné dítě s mongolským psychopatem a klaunem na jednokolce, kterého zastřelí, na osmdesátá léta si moc nevzpomíná a se syny se dívá na Zjizvenou tvář. Není to rozhodně normální dokument (pokud to tedy dokument je), ale překvapil mě svojí přístupností a hlavně nedepresivností. Cavea ukazuje jako vtipného chlapíka s nesmírně uhrančivým pohledem, který kdysi bral kvanta drog, nicméně dnes je nejšťastnější, když může psát a zavřít se ve studiu s Warrenem Ellisem a zbytkem té jeho bandy.___P.S. Škoda, že Helena Rejžková přeložila jen text první písně a na další už se nedostalo. (23.10.2014)

Nick Cave a jeho názor, duša, hudba. Dokument, ktorý odkrýva psyché jedného z najlepších súčasných umelcov ( podľa mňa). Jeho rozhovory v aute, v archíve a s Warrenom sú kľúčom k pochopeniu tejto výraznej osobnosti. Dokument je atypický. Naratív má fikčné presahy. Hra sa to s formou. A má to veľmi silné miesta. Napríklad Higgs Boson Blues v nahrávacom štúdiu. Pre mňa skvelá vecička, ktorá znova niečo odkrýva a znova niečo mystifikuje. A v tejto nálade si idem teraz pustiť Ghosteen. (01.05.2020)

Jednak mně nesedla zmatená koncepce dvaceti čtyř hodin v životě toho sebestředného bastarda, kterou rozhodně nebyl mapován jeho dvacátý tisící den na Zemi, ale několik dnů v jednom, druhak - na to, že mě pustil do svojí postele a koupelny, si držel až moc velký odstup... takže zbývá nepopiratelné kouzlo jeho hudby, něco krásně potemnělých myšlenek a obrovské osobní charisma. (12.01.2015)