Nick Cave: 20 000 dní na Zemi

Jednak mně nesedla zmatená koncepce dvaceti čtyř hodin v životě toho sebestředného bastarda, kterou rozhodně nebyl mapován jeho dvacátý tisící den na Zemi, ale několik dnů v jednom, druhak - na to, že mě pustil do svojí postele a koupelny, si držel až moc velký odstup... takže zbývá nepopiratelné kouzlo jeho hudby, něco krásně potemnělých myšlenek a obrovské osobní charisma. (12.01.2015)

Jestli nemáte rádi Nicka Cavea, tak se na tohle zrovna vyserte. Dvojice tvůrců, která s australským zpěvákem nespolupracuje poprvé, totiž nevede diváka za ručičku, zásadně netitulkuje a nevysvětluje. Četli ste Smrt zajdy Monroea? Tak vás pobaví Caveovo vypnutí rádia, když začne hrát Can't Get You Out Of My Head. Poznej Blixu, poznej Kylie, poznej Warena a další, co se zpěvákem jezdí autem a u toho ho zpovídají. Jasně, konec trošilinku zavání kýčem, ale Jubillee Street chceš slyšet z dolby soundu! (LFŠ 2014) (27.07.2014)

Artově laděný dokument, který dokumentuje spíše Cave-ovy vnitřní myšlenkové pochody, než že by plnil klasickou obrazově popisnou funkci. Spousta krásných myšlenek a spousta krásných obrazů, nicméně dokázal bych si představit, že Cave půjde ještě do většího extrému. 8/10 (17.11.2014)

So zážitkom z koncertu na Pohode sa to nedá porovnať, ale bolo jasné, že toto musím vidieť. A ešte je tam aj zákulisie nahrávania Push the Sky Away a spoločný obed Nicka s Warrenom. Paráda. PS: Spomienka na falošne spievajúce deti ma vždy pobaví. (Art Film Fest - Cinemax - Trenčín - 25.6.2014) (11.10.2014)

Celou tu hodinu a půl se mi chtělo na záchod, ale já to stejně celou tu hodinu a půl vydržel. A jestli se takhle nepozná dobrej film, tak už nevím jak. (15.10.2014)

Nick Cave a jeho názor, duša, hudba. Dokument, ktorý odkrýva psyché jedného z najlepších súčasných umelcov ( podľa mňa). Jeho rozhovory v aute, v archíve a s Warrenom sú kľúčom k pochopeniu tejto výraznej osobnosti. Dokument je atypický. Naratív má fikčné presahy. Hra sa to s formou. A má to veľmi silné miesta. Napríklad Higgs Boson Blues v nahrávacom štúdiu. Pre mňa skvelá vecička, ktorá znova niečo odkrýva a znova niečo mystifikuje. A v tejto nálade si idem teraz pustiť Ghosteen. (01.05.2020)

Snaží se nám to namluvit, že si zde Nick vylévá srdíčko a přesto to lehce zavání umělostí a hezky načančanou iluzí. Asi bych určitě neměl odvahu odsoudit to jako něco lživého- jsem přesvědčený, že Nick ty věci takhle cítí- ale pro vnímavého diváka je tenhle formát plný zinscenované uvolněnosti a bezprostřednosti přecejenom obtížněji sežvýkatelný. Zaměstnanci archívu fascinovaně hltající Nickovu "přednášku" o fragmentech svého života. Orgasmickým obdivem omámení posluchači na komorním představení.. Takové momenty působí divně a snad až nepatřičně.. Nechtěně to pak působí jako jakási snaha o posílení kultu osobnosti. Těžko se to popisuje konkrétněji, kdo to tam taky cítí, ten ví o čem píšu. .....Na druhou stranu některé postřehy jsou fajn, dialogomonology s přátely překvapivě fungují a finále s perfektně prostříhanou Jubilee Street a houpavým doslovem je fakt kulervoucí zážitek který z toho celého zpětně udělá přecejenom onu hledanou záležitost s přesahem. (20.12.2014)

Tento dokument o výjimečné osobnosti světové hudby zcela ignoruje to, jak se podobný žánr obvykle dělává. Díkybohu. Neuvidíte žádné mluvící hlavy, žádné komentáře ve stylu ,,Nick Cave se narodil tehdy a tehdy tam a tam". Zcela v souladu se záhadnou a komplikovanou titulní osobností filmaři nedávají jasné informace, ale spíš rozehrávají fascinující, stylově vybroušenou, mysteriózní hru s divákem. Postupují spíš metodou volných asociací; o čem Cave zrovna v tomto svém životním období přemýšlel, to tu je. Ostatní ne. Nechce ho to popsat v úplnosti, protože je jasné, že by se to stejně nepovedlo (o tom vypovídá už název - 20 000 dní na Zemi je mnohem lepší a přesnější titul, než třeba Nick Cave: 55 let). Často není jasné, co je realita, co fikce, co je skutečný Cave, co postava hraná pro diváky, co jsou autentické myšlenky, co napsaný scénář. Například Cave jede v noci v autě a přemítá o svém vztahu s Kylie Minogue. Povídá si sám pro sebe, analyzuje, když náhle se ve střihu Kylie objeví na sedačce za ním a k rozebírání se připojí. Skutečně si ti dva něco vyříkávají nebo to je jen habaďůra a vše je napsané ve scénáři? A není to jedno, když je tak zajímavé to sledovat? Upřímně řečeno - jsem schopný uznat i negativní názory. Celé to může působit kýčovitě, onanisticky artově... Scén, kdy se Cave prochází po prázdné pláží, říká moudra o světě a do toho hraje jeho tklivá hudba, je tu pravda dost... A budou zřejmě tací, kteří to odsoudí. Ale já jsem byl od začátku ochoten na tuto podivnou hru přistoupit. Snad i proto mě to velmi zasáhlo a tento film považuji za jeden z nejlepších dokumentárních portrétů, co jsem kdy viděl. (08.08.2014)

Rozhodne nepatrím medzi skalných fanúšikov (a v podstate ani medzi „bežných fanúšikov) Nicka Cavea, ale viem o koho sa jedná a pár piesní/albumov mám aj rád. Avšak tento dokument má výpovednú hodnotu takmer na nule. Vo výsledku totiž nepovie nič o jeho živote, tvorbe, informačne je úplne neprínosný a namiesto toho spevák odprednáša len pár svojich názor na život (jo, Nick všetci vieme ako sa to má, nemusíš v druhej minúte dokumentu nasadať do auta a s kyslím v tvári výrazom vypnúť v rádiu Can't Get You Out of My Head od Kylie Minogue, to sme tu už mali 20 000 krát) a kvázi filozofické múdra. Pred muzikálnym talentom Nicka Cavea rozhodne klobúk dole, ale ja osobne mám už zo zásady problém ak sa mi podobné životné múdra snaží do hlavy vtĺcť niekto kto polovicu života strávil v „heroínovom opojení“. Záver je následne už taký chcený, nechcený gýč. Pre priaznivcov Nicka Cavea sa bude zaručene jednať o skvelý kúsok, ale pre tých ostatných tu nič nie je. Hodnotenie tento krát nebrať na zreteľ. (21.11.2014)

Nick Cave a jeden nezapomenutelný den v jeho životě. Příjemná sonda do života stárnoucího rockera, která funguje spíše jako osbní lehce dramatické vyprávění, než běžný dokument. Podobný přístup asi nesedne každému, nicméně minimálně pro fanoušky to bude nezapomenutelná zkušenost. Skvěle natočený dokumentární snímek, který podkreslují emoce, výtečná hudba a jedna z nejzajímavějších osobností hudební scény. [85%] (09.10.2014)

Nick Cave na desce - geniální, Nick Cave knižně - geniální, Nick Cave naživo - geniální, Nick Cave ve filmu - lidský. Náhled za mýt který žije vlastním životem bez ohledu na stvořitele a hlavního představitele s neodolatelným Warrenem Ellisem ve vedlejší roli, který si krade každý moment pro sebe. Prchavé, krásné, krátké. (15.07.2014)

Nick Cave vypravejici, zpivajici, hrajici. Pro fanoušky povinnost, nicmene si to uzijou i ostatní (19.08.2014)

Aaaaaah zííííív. To naprosto vystihuje veškeré mé pocity, které jsem při a po zhlédnutí snímku měla. Jediné, za co je ta 1* je pár zajímavých myšlenek... řekněme snad i citátů a tady vám je přináším..... "We all look for that trans-formative thing that can happen in our lives and I think most people find it in some way or another and that's a place that they can forget who they are and become somebody else." Nepochopila jsem, proč si pozval francouzský sbor dětí na zpívání jedné věty v angličtině v jednom songu. "You've gotta understand your limitations. It's your limitations that make you the wonderful disaster you most probably are." Všimli jste si, že do svého textu jednoho songu zakonponoval jak Hannu Montanu, tak Miley Cyrus? "I can control the weather with my moods. I just can't control my moods is all." Ale tohle bylo nejhezčí vyznání lásky, jaké jsem kdy slyšela s vhodným videodoprovodem: "The first time I saw Susie was at the Victoria & Albert Museum in London and when she came walking in, all the things I had obsessed over for all the years - pictures of movie stars, Jenny Agutter in the billabong, Anita Ekberg in the fountain, images from the TV when I was a kid, Barbara Eden and Elizabeth Montgomery and Abigail, Miss World competitions, Marilyn Monroe and Jennifer Jones and Bo Derek and Angie Dickinson as Police Woman, Maria Falconetti and Suzi Quatro, Bolshoi ballerinas and Russian gymnasts, Wonder Woman and Barbarella and supermodels and Page 3 girls, all the endless, impossible fantasies, the young girls at the Wangaratta pool lying on the hot concrete, Courbet's Origin Of The World, Bataille's bowl of milk, Jean Simmons' nose ring, all the stuff I had heard and seen and read. Advertising and TV commercials, billboards and fashion spreads and Playmate of the Month, Caroline Jones dying in Elvis's arms, Jackie O in mourning, Tinker Bell trapped in the drawer, all the continuing, never-ending drip-feed of erotic data came together at that moment in one great big crash-bang and I was lost to her and that was that." P. S. Courbertův "L'Origine du monde" vidět naživo je zážitek. Je umístěn v Musée d'Orsay, je pro něj vyhrazena jedna místnost, zdi jsou temně šedivěfialové a vy vejdete dovnitř a tohle je to první co vidíte a taky to jediné. Zážitek. Což ovšem tento film ale nebyl. (06.02.2015)

Jako hudebník je pro mě Nick Cave jedna velká neznámá a nikdy jsem ho neposlouchal, respektive ne vědomě. Znám ho spíše jako autora knihy "Smrt Zajdy Munroa", kde mě zaujal, protože rozhodně má literární schopnosti, které se podle všeho promítají i v jeho textech. Specifický pohled na osobnost, kterou neznám, ale která mě zaujala. (04.10.2016)

Sonda do duše vynikajícího umělce, jakým Nick Cave bezesporu je. Ten chlap co za svůj život dokázal jen potvrzuje jeho účast na první příčce všestraných umělců - po hudební stránce i spisovatelské, nebo malířské. Je to prvotřídní Formát! A poslední song, kterej zazní v tomto dokumentu je odzbrojující! Vidět ho naživo, tak už asi neprocitnu...Pro fanoušky jasná povinnost, pro ostatní určitě dobrej tip udělat si svůj názor na tohoto pána. (28.10.2014)

Zrovna teď je v Brightonu jasno, 12 stupňů Celsia (na Veselíčku je polojasno, teplota o něco vyšší). V popředí brightonského skyline se Nick Cave prezentuje (a je prezentován) jako usedlý, přemýšlivý a tvořivý, intelektuál. Nic bych nedal za to, že takový byl vždycky, i ve svých divokých letech. To, že našel svoje místo (je o něm často řeč: místo jako lokalita na zemi i místo jako situace v mysli). Jeho bílou i černou můrou je neustálá přeměna - přeměna sama v sebe, vysílání a přijímání signálů, komunikace s věcmi, lidmi (živými, mrtvými i vymyšlenými), přizraky a monstry. Pozn. 1: Z jeho koncertu v Praze si toho moc nepamatuji, ale jeho koncert s (doktorkou) Ninou Simone mi nejspíš zůstane v paměti jen jeho prostřednictvím. Pozn. 2: Ze 7 představených písniček (ve studiu, na koncertu) jsem si znovu (v plné verzi) pustil "Jubilee Street" - a zjistil, že "I got a foetus on the leash" je jen básnickou inspirací. Pozn. 3: Nakonec mám radost z toho, že se z Nicka stalo to, co z něj stalo, a že ne to, co se v bluesové hantýrce nazývá "go down slow". (22.06.2018)

Nick se probouzí do dne s číslem 20 000, kdy přestal být lidskou bytostí. Už dlouho jsem neviděla dokument, který by tak uspokojivě, jak svým obsahem, tak svou formou, představoval jedinečnost známé osobnosti. Nick Cave se zpovídá stejným způsobem, jakým vytváří vlastní hudbu, která ztělesňuje neodmyslitelnou část filmu. Doplňuje myšlenky existenciální a vzpomínky, utvářející specifický svět, čímž se odlišuje od dokumentů mluvících pouhými fakty, zapomínajíc na myšlenky. Když chcete někoho doopravdy poznat, zajímají vás v první řadě fakta? Samozřejmě se pracuje s na první pohled znatelnou stylizací scén, jako by směřoval k filmu hranému, opět to ale vystihuje charakter Cavea jakožto tvůrce. "I made something good, something bad... so, what's the deal?" (11.07.2014)

A uzřela oslice staré kolena. (08.07.2015)

I don't know how it is for other people, but I think on some level we all want to be somebody else and we all look for that transformative thing that can happen in our lives and I think most people find it in some way or another and that's a place that they can forget who they are and become somebody else. (16.11.2014)

O Nicku Caveovi vím akorát to, že je to muzikant. Takže jsem byl zvědavej na to, co mi o něm dokument může říct a pár věcí jsem se vážně dozvěděl. Taky jsem si však ujasnil to, že já nebudu patřit k zástupům jeho fanoušků. Slovo "lyrická" v popisu opravdu dokonale vystihuje podstatu celého projektu. (08.02.2015)