Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Při karaoke v jedné londýnské hospodě se mladá Maggie (Crissy Rock) seznámí s dobromyslným Praguaycem Jorgem (Vladimir Vega), který pobývá v Anglii jako politický uprchlík. Vypráví mu o svých čtyřech dětech a jejich čtyřech otcích. O všechny čtyři přišla kvůli zanedbání péče... (Pohrobek)

Recenze (7)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Zdánlivě banální historie všedních dnů se pod rukama Kena Loache změnila v neuvěřitelně silné drama. Snímek ani nemusel obsahovat dovětek, že byl natočen podle skutečných událostí. Příběh spíše jednoduché ženy, která neumí udržet svůj temperament na uzdě a částečně také kvůli tomu ztrácí jedno dítě za druhým. Většinou dramatických děl tak haněná "sociálka" tu hraje velmi neosobní roli, i když sympaticky samozřejmě nepůsobí. Občas otřesné, místy dokonce poetické, ale hlavně velmi vtíravé a vypjaté sociální drama. ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Asi největší Loachova depka. Jestli Crissy Rock během natáčení nepřišla o hlasivky nebo jí aspoň nerupla jedna žilka v hlavě, tak nevím... ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Ken Loach je prostě velmi dobrým kritikem lidské společnosti, především dělnické třídy, a dokáže z ní vyhmátnout příběhy, které dovedou oslovit a které jsou do jisté míry i překvapivé tím, jakou mají formu. "Ladybird Ladybird" k nim rozhodně patří, a jedná se o snímek, který má hodně silný dopad na diváka. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

"Antiopresivní přístup v sociální práci je název pro metodu usilující o eliminaci opresivního (diskriminujícího) vlivu většinové společnosti a institucí na příslušníky menšin." Tohle říká Wikipedia... Fim Kena Roache, který se "do toho" pustil s jazykem a elánem: Crissy Rockové, mluví o něčem jiném.... Paraguajčan Jorge má za sebou temnou zkušenost "sociálního pracovníka" (pečoval o sirotky a psal o tom), zatímco Angličanka Maggie se jen vybíjí v agresiní hantýrce určené soudním a sociálním pracovníkúm. Jorgemu ale končí vízum a stává se "člověkem nikde" (Nowhere Man). V této situaci je jim odebráno i jejich první společené dítě (Maggino páté). Když Jorge dostane anglický pas, zdá se, že už bude po problémech (Maggie si tím ale zdaleka není jistá a dítě v silně expresivní porodní scéně "nechce vydat").... Ken Loach, ať už chce nebo nechce, nás vyzývá k překročení těsného rámce "sociálně-právní ochrany dětí" a zamyslet se nad dalšími oblastmi, ve kterých stát vykonává opresivní funkce. Přitom můžeme dojít i tomu, že mezi evropskými demokraciemi a jihoamerickými režimy nemusí být až tak velký rozdíl, jaký se běžně deklaruje. ()

ink flo 

všechny recenze uživatele

I na poměry Ken Loacha hodně bezvýchodný a drsný, příběh na motivy skutečné události, kdy trochu jednodušší a velice výbušné ženské na základě jejich špatných životních rozhodnutí a nehod (násilničtí partneři, požár v bytě atd.) vzala sociálka všechny čtyři děcka. Do toho se do ní zamiluje venezuelskej samaritán, se kterým chtějí mít další děti. No ale je to v UK, tam to funguje trochu jinak než u nás (viz aktuální medializovanej případ, ve kterým otec x-let mlátil a znásilňoval dceru a pro ospod ani cajty to nebyl důvod to zbytečně hrotit, takže nechali rodinu dál spolu, dcera se několikrát pokusila o sebevraždu a násilník vyvázl s podmínkou), takže je to primárně o boji s úřední mašinérií. ()

Reklama

Reklama