poster

Země a svoboda

  • Velká Británie

    Land and Freedom

  • Španělsko

    Tierra y libertad

  • Německo

    Land and Freedom

  • Francie

    Land and Freedom

Drama / Válečný

Velká Británie / Španělsko / Německo / Itálie / Francie, 1995, 109 min

Režie:

Ken Loach

Scénář:

Jim Allen

Kamera:

Barry Ackroyd

Hudba:

George Fenton

Producenti:

Rebecca O'Brien

Střih:

Jonathan Morris

Kostýmy:

Ana Alvargonzález
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (20)

  • Houdini

    Zlatá Palma - výběr(20.1.2006)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $230,187Tržby Celosvetovo $3,100,000(12.10.2009)

  • Sarkastic
    *****

    Na tento film jsem narazil docela náhodou při hledání mně neznámých snímků z II. světové války. Země a svoboda se jí sice přímo netýká, ale zobrazuje Občanskou válku ve Španělsku, místo, kde také zvítězil fašimus. Bojů zde tolik není, ale nejsou natočený vůbec špatně. O tomhle však film tak úplně celý není. Hlavně se snaží postihnout důvody, proč došlo k nastolení Francovy diktatury a prohře republikánů. A činí tak formou jasnou, obohacující a zajímavou. Přesně definuje vnitřní problémy druhé španělské republiky, resp. jejích obyčejných lidí (výborná debata vesničanů a odboje o kolektivizaci), s nimiž máte možnost sympatizovat a cítit (v mém případě splněno), přestože jde o levicové přívržence. Příběh britského idealisty, který odjel bojovat do Španělska proti hrozbě fašismu nabízí silné momenty i věci k zamyšlení. Závěrečný retrospektivní (tj. ne ten na hřbitově) pohled na Davida je velmi smutně výmluvný a divák cítí to, co hlavní hrdina. Není to sice čistých 5* (myslím tím po stránce formy, nikoli obsahu), ale v mých očích si je Země a svoboda zaslouží. Zajímavý komentář: twinpeaks(10.8.2011)

  • Radko
    *****

    Pekné znázornenie kľúčového dôvodu zlyhania progresívnych síl počas španielskej občianskej vojny v rokoch 1936-1939. Zjednodušene možno povedať, že za porážkou republikánov stál nasledovný bonmot: "Tam, kde sa stretnú traja anarchisti vznikne päť názorových prúdov". Zaujímavosť filmu nie je daná ani tak vtiahnutím do deja prostredníctvom vernej dobovej atmosféry (spomína to už užívateľ angerr), ako skôr rozobraním príčin neúspechu na príklade osudov anglického dobrovoľníka, ktorý sa vydal - podobne ako mnoho iných z celého sveta -podporiť jedno z najväčších dejinných vzopätí s aktívnou účasťou anarchistov. Nadšení radikáli z celého sveta, ochotní meniť svet aj v úderných rozgajdaných bojovkách bez uniforiem so zásadami samosprávneho velenia a podobnými novinkami stoja v ostrom protiklade so silnejúcimi usmerňujúcimi príkazmi od straníckych centrál, a tiež v protiklade s oficiálnymi ľavicovými jednotkami, pripomínajúcimi viac než čokoľvek iné štandardný štátny ozbrojený teror (= oficiálnu armádu).(7.3.2009)

  • Vitex
    *****

    Skvělý, ale možná až moc (v jakémkoli slova smyslu) jednoduchý film, který mohl být mnohem mnohem lepší, kdyby měl o něco vyšší rozpočet a delší stopáž. Závěrečné titulky bohužel překvapí, nebo aspoň já jsem je teda ještě zdaleka nečekal.(20.3.2013)

  • gogo76
    ****

    "Bojovali sme zbytočne, companieros!"...Aj o tomto je táto kvalitná dráma z obdobia tesne pred druhou svetovov vojnou, keď sa s puškami v ruke rozhodovalo, kto sa chytí moci. Na jednej strane stúpenci komunizmu a na druhej zas prívrženci fašistického generála Franca. Príbeh sa odohráva po smrti hlavného hrdinu, ktorého vnučka objaví krabicu s dopismi. Hlas hlavného hrdinu a jeho monológ nás sprevádza celým filmom. Film veľmi dobre vystihuje vtedajšiu chaotickú dobu, aspoň máte ten pocit a režisér sa nevyhýba ani kontroverzným témam, ako boj komunistických stúpencov navzájom medzi sebou. Možno aj preto dopadli companieros, tak ako dopadli. Kvalitný a poučný film z búrlivého obdobia občianskej vojny v Španielsku. 80%.(1.12.2011)

  • Angerr
    ***

    Film mě trochu zklamal - filmů z prostředí Španělské občanské války je poskrovnu a tak jsem od tohoto, na nějž jsem slyšel několik kladných ohlasů, očekával dost. Příběh začíná v současnosti smrtí starého angličana; jeho vnučka posléze v jeho bytě objeví krabici se zažloutlými fotkami a novinovými výstřižky z doby Španělské občasnké války. Poté se děj přenáší do třicátých let a sleduje osud tohoto angličana, který odešel bojovat do Španělska na straně republikánů proti Frankovi (jako milovník díla George Orwella bych rád podotkl, že děj filmu je podezřele podobný Orwellovým španělským příhodám, jak je vylíčil ve své knize "Hold Katalánsku". Přesto tento zdroj na imdb uvedený není). Z filmu je vidět snaha ukázat známá historická fakta - nadšení revolucionářů, socialistickou atmosféru v milici, rostoucí vliv komunistů na republikánské straně, květnové události v Barceloně, potlačení strany POUM; na začátku slyšíme dobovou nahrávku hymny španělských anarchistů "A las barricadas". Filmově je toto vše ovšem slabé, při úvodní schůzi socialistů v Londýně jsem si chvíli nebyl jistý, jestli to má být ještě stále současnost nebo jsme se už přenesli do třicátých let, většina herců za moc nestála a bitevní scény byly spíše k smíchu - zde jsem ovšem možná zhýčkaný z filmů s milionovým rozpočtem. Z většiny film nedokázal přesvědčivě navodit atmosféru Španělska třicátých let. Hodnotím 6/10 hlavně proto, že je to jeden z mála snímků věnujících se tomuto zapomenutému tématu (přinejmenším filmově).(31.10.2005)

  • eraserhead666
    *****

    Zřejmě nejznámější film o Španělské občanské válce a sociální revoluci v letech 1936-39. Námět minimálně v první půlce filmu tak trochu kopíruje (nevím, zda záměrně) knihu Hold Katalánsku George Orwella. Angličan David, člen Komunistické strany, se rozhodne odjet do Španělska a zapojit se do bojů proti fašistům generála Franca. V jeho příběhu se pak odvíjí takřka celá zásadní historie občanské války a sociální revoluce – počáteční výbuch svobody, osvobozování se samotného lidu, jeho uvědomování si, pod jakým otroctvím žil, boj proti fašismu a kapitalismu jak ve frontových zákopech, tak i v osvobozených vesnicích (zde diskuse vesnických rolníků o kolektivizaci - ovšem dobrovolné kolektivizaci, né te stalinistické, jak známe od nás - tato scéna se odehrávala ve skutečné vesnici a byli do ní zapojení i skuteční občané vesnice), až po znovuoživení vlády a moci, zradu revoluce, zavádění starých utlačovatelských institucí (policie, pravidelná armáda, potlačování spontánních a na svobodném rozhodování založených milic), zatýkání a vraždění samotných revolucionářů a milicionářů. Za nejzásadnější a nejemotivnější moment filmu považuji čas 1:21:48 – kdy David po získaných zkušenostech, konečném připuštění pravdy a uvědomění si faktu, že stalinisté zradili revoluci, uchopili moc do svých rukou a začali ji uplatňovat (zavedení pravidelné armády se všemi jejími negativy, obnovení policie a mocenské hierarchie, zákaz zásobování milic zbraněmi, rušení těchto milic jejich stahování z fronty a zatýkání jejich nejaktivnějších členů a členek, zákaz bojovat ženám, zatýkání anarchistů a nestalinistických marxistů z POUM) trhá svou členskou průkazku komunistické strany a vrací se na frontu ke svým – k revolucionářům a revolucionářkám: „Strana smrdí, Kit. Nikdy bych si nepomyslel, že to řeknu.“ Neméně emotivní pak je scéna odzbrojování milicionářů z POUM a zatýkání některých z nich - scéna, která jako by symbolizovala, zhušťovala v sobě a vyjadřovala celou tragédii španělské revoluce. Film dobře ukazuje španělskou realitu, realitu, kterou před námi socialističtí učitelé a učitelky zamlčovali, realitu, o níž se dokonce ani dnes pořádně nedočtete v běžně dostupných historických knihách. Skvělý film, u něhož jsem se nebránil výbuchům vzteku, dojetí, ani slzám. Není to revoluce, co požírá své děti, je to moc a autorita, proti níž revoluce bojuje, která však třímá v některých lidech, co se pak revoluci rozhodnout využít pro své cíle. Kolik revolucí to již ukázalo... Revoluci zabíjí kompromis – i o tomhle tento vynikající film je. Nelze jinak, než za pět.(13.4.2009)

  • fragre
    ***

    Inspirace Orwellovým Holdem Katalánsku je zřejmá, přinejmenším v hlavní postavě - idealistickém Angličanovi, který zde ztratí své iluze o komunistické straně, sekci III. internacionály. Jak sám hrdina nakonec říká: "Strana smrdí", a jsouce Stalinovou pátou kolonou, zrazuje zde v zájmu velmocenské politiky SSSR všechny ideály na něž se odvolává a má velký podíl na porážce republiky. Film jasně ukazuje, že občanské války jsou ty nejzaťatější a nejšpinavější, takže čistý v nich nezůstane nikdo (jak lze ostatně téměř on-line sledovat na válce v Sýrii), byť frankisté byli zřejmě v organizování pobíjení odpůrců metodičtější a důslednější (viz též Georges Bernanos - Velké hřbitovy v měsíčním svitu). Jasně, že je tento film politickou proklamací, ale není propagandou, na to je málo jednoznačný. Po formální stránce je vidět, že rozpočet nebyl neomezený, však tam nevystupuje ani jeden superman či batman.(12.4.2014)

  • Maq
    ****

    Podle závěrečných titulků jde o fikci, ale až do konce jsem měl dojem, že jde o rekonstrukci osudů konkrétního britského účastníka španělské občanské války. Film působí velmi věrohodně a ocení jej každý, kdo se chce o španělské občanské válce něco dozvědět. Přesto pokládám za vhodné upozornit, že film zachycuje jen jeden specifický dílek oné neblahé historie a neosvětluje ji celou. Nelze tedy na základě jeho shlédnutí dělat závěry o tom, co se to tenkrát ve Španělsku vlastně stalo. --- Trošku mi vadí, jak často je zde na čsfd Franco označován za fašistu a jeho režim za fašistický. Je pravda, že se přátelil s Německem a Itálií, ale byl to oboustranně sňatek z rozumu. Ideologicky si moc nerozuměli, Franco nebyl vizionář a nastolil represivní konzervativní režim. Měl víc společného s carským Ruskem než s Mussolinim.(18.4.2014)

  • MartinNDL
    *****

    Che by dal taky za pět. Když se lidé zdola bouří proti klerofašismu Franca a socialistická vojska pod zahraniční taktovkou Stalina jim nejsou dost ideově čistá, formuje se i zahraniční četa dobrovolníků, kteří to povětšinou myslí upřímně. A upřímně to myslel i režisér s kritikou zprava i zleva. Uvěřitelný válečný film o hrdosti, lásce, víře a odvaze.(5.7.2017)

  • /Pablo
    ****

    Velice pěkně převyprávěný příběh o španělské občanské válce, kde se na pozadí osobních zážitků hlavního hrdiny promítají v letech 1936-37 zlomové okamžiky konfliktu z pohledu republikánské strany. Samozřejmě Orwell se zde nezapře (včetně závěrečného Davidova "vystřízlivění"), ale co na tom, neviděl bych to jako handicap. Filmu by snad jen slušel charismatičtější ústřední protagonista, výraznější hudba a třeba i monumentálnější výprava, místy to připomínalo lepší televizní inscenaci, což je škoda. Na druhou stranu se mi moc líbily španělské reálie (nutno vidět v originále) a některé dílčí scény, ve kterých se poukazovalo na určité sporné aspekty války: kněží - otázka kolaborace s nacionalisty nebo postava Lawrence zase nabízí zamyšlení nad možným kariérismem (Lawrencův přestup z POUM ke komunistům). Za naprosto parádní považuju vesnické sezení nad tématem kolektivizace, tady snad herci nehráli, ale přímo žili své postavy, téměř reálné! Jinak se můžu podepsat pod komentář uživatele "twinpeaks", který vše ostatní podle mého názoru trefně vystihl, takže nemá smysl to opakovat. Příjemné překvapení i s ohledem k tomu, jak málo se točí filmů s touto tématikou.(6.3.2010)

  • d-fens

    ocenenia : European Film Awards 1995 - Najlepší film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1995 - Nominácia na 1. cenu(25.7.2012)

  • laik_60
    ***

    Možno by si ten film zaslúžil aj viac. Už len za to, že divákom približuje dianie v Španielsku v rokoch tridsiatich .. keď tam zúrila občianska vojna, pol sveta pozeralo na dianie v Španielsku, tisícky dobrovoľníkov sa hlásilo k lavicovému hnutiu, a keď hnutie spelo k víťazstvu Rusko a Stalin sa na nich vykašlali a obrátili sa chrbtom. Napokon aj dobre. Nikdy nebolo Španielsko tak ekonomicky silné ako za Franca. (podobne ako Chile za Pinocheta, Nemecko za Hitlera) ... hihi .. ilúzie aby sa anarchisti a ľavica spojili v jednu líniu proti vládnucemu hnutiu ...(8.9.2013)

  • LenkaAK
    ****

    Španělská revoluce 1936. Konečně jsem pochopila to, co jsem se nedočetla v žádných učebnicích. A navíc pěkně filmově zpracováno. Tomu se říká naservírováno na stříbrném podnose.(13.8.2017)

  • poet

    Projekt 100 (1997)(14.1.2007)

  • Noddy
    ****

    Film som si pozrel po prečítaní knihy Romana Cílka - Mraky nad Španělskem. Popravde práve po prečítaní tejto knihy som začal hľadať film o Španielskej občianskej vojne. Pri čítaní knihy, ktorá je písaná tendenčne, bola vydaná ešte za hlbokej totality, som medzi riadkami tušil dôvod neúspechu republikáncov a tento film ma presvedčil, že som sa nemýlil. Film ma vtiahol do príbehu a veľmi rýchlo mi plynul, až mi vadilo, že bol taký "krátky". Najviac mi na ňom však vadilo, že keď sa príbeh rozbehol, tak ho vždy pribrzdili vložkami s vnučkou, ako sa prehrabuje v dokumentoch, čo ma rušilo. Preto som miesto päť hviezdičiek dal len štyri. Ktovie, možno keď si o nejaký ten čas pozriem film znova, tak to prehodnotím a dám plný počet.(30.4.2009)

  • Perotinus
    odpad!

    Nemohu říci, že jsem filmem vyloženě zklamaný, protože podle Loachovy pověsti jsem něco podobného očekával. Film považuji za mimořádný umělecký a estetický omyl. - Existují dva hlavní způsoby, jak dělat umění: s důrazem na ideu a s důrazem na empirii. Tu první cestu nazvěme pracovně platónskou nebo třeba také klasicistní: jedná se o snahu vystihnout složitost světa a změti polopříběhů, které smrtelníci zažívají, nějakou výstižnou symbolizací, zobecněním. Druhá cesta (navrhuji nazývat ji nominalistickou), daleko častější v moderní době, staví před umění úkol zakousnout se do empirie a ukousnout z ní nějaký působivý, zajímavý fragment, v případě zdaru daleko zajímavější než jiné možné fragmenty bytí. Vycházet tedy ze subjektivní a fragmentární zkušenosti jednotlivce. Loachův film stojí pod úrovní tohoto rozlišení: nepovedlo se ani jediné, vznikl socialisticko-realistický a schematický počin, na kterém z estetického hlediska jen málo mění jeho anti-stalinistické POUMácké vyznění (POUM - trockistická Partido Obrero de Unificación Marxista, Dělnická strana marxistické jednoty, s jejímž pojetím smyslu španělské občanské války 1936-39 film zřetelně sympatizuje). Ve filmu není více psychologie, odstupu a ani inteligence než v nejprůměrnějším válečném filmu: zachycuje bojové operace a k reflexi celé věci nedokáže dodat nic více než čítankovou epopej o boji dobra proti zlu. Zachycuje to dobré družstvo a jejich paraskautské vztahy zakládající se na kamarádství a bojovnickém spolehnutí, tak zoufale schematické a co do psychologie postav neprokreslené, že Foglar se proti nim představuje jako složitý autor plný existenciálních dilemat. Postavy působí nesympaticky, včetně nevýrazného Brita s rybím ksichtem Davida Carra a poněkud primitivní Blanky. - Vznikla tu "art ancilla politicae" pokleslé úrovně, kvalitou nejednoho dialogu a odkrveností postav snad přímo srovnatelná s Dietlovými normalizačními seriály. Umění ale nemůže sloužit nějaké stranické ideologii, dokonce i kdyby se jednalo o politickou stranu se sebedokonalejším programem. Pokud tak jako "Země a svoboda" rezignuje na mnohoznačnost a rozpornost světa i lidské existence, stane se dětskou, naivní a kromobyčejně nudnou propagandistikou (revolučním kýčem). Ta ve své jednobarevnosti poslouží politickému směru, pro který chce pracovat, stejně kontraproduktivně jako normalizační lži (ne)posloužily socialismu.(6.12.2015)

  • Narciska
    ****

    Mezery v historii byly tím, co podnítilo můj zájem o tento film. Mohla jsem se tak lépe seznámit se španělskou občanskou válkou a zorientovat se více v těch všech skupinách, co proti sobě bojovaly. Do té doby jsem jen četla pár románů E. Hemingwaye a zápisky G. Orwella. Mohla jsem tak lépe pochopit, co znamená partyzánská válka, lidové milice a jak je možné, že proti sobě bojuje tolik znesvářených skupin. Dospěla jsem k tomu, že je to něco jako kdybych já popadla do ruky zbraň a vydala se bojovat za svou víru a ideály s podobně smýšlejícími. A třeba by to nebylo jen pro ty ideály. Třeba bych byla zrovna bez práce či po rozchodu. Pak by přišly na přetřes praktické otázky, třeba to, zda je nutné kvůli zásobování kolektivizovat zemědělství. Jsem proti, podporuji drobné zemědělce a tak odcházím ke skupině, která kolektivizaci odmítá, abych po čase hříčkou zlého osudu stanula se zbraní v ruce proti svým bývalým spolubojovníkům. Naštěstí máme velmi zastaralé vybavení, má zbraň nevystřelí a nikomu neublížím. Nakonec, už unavená spaním v zákopě a nedostatkem jídla, mi stejně dojde, že těm nahoře je jedno naše přesvědčení, neboť sledují zas svoje cíle. Třeba to, jak vyřešit problém s nedostatkem zbraní, s jakým mocným hráčem se proto spojit a co či koho kvůli tomu obětovat...(9.1.2017)

  • Pompadur
    **

    Lze doporučit snad jen znalcům španělské občanské války. Pro běžného diváka jde o poměrně složitě uchopitelné téma...(4.7.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace