Reklama

Reklama

Země a svoboda

  • Velká Británie Land and Freedom (více)
Trailer

Dnes už jsou to jen vzpomínky starého, umírajícího muže, ale jaro roku 1936 znamenalo pro mladého, nezaměstnaného idealistického komunistu Davida čas velkých životních změn. Už dlouho odmítal sedět se založenýma rukama a zavírat oči před děním ve světě, a proto se rozhodl opustit rodný Liverpool a vydat se do Španělska bojovat po boku republikánů proti Francovi a rozpínajícímu se fašismu. Vedle ostatních členů marxistických milicí a budoucích přátel se nakonec dostal až do první linie a poznal všechny hrůzy, které může přinést boj. Byl přímým svědkem mnoha důležitých událostí španělské občanské války a prožil také nejednu deziluzi a ztrátu naděje. A přesto nebyl jeho boj a život zbytečný. Tak zní poselství legendárního britského levicového režiséra Ken Loache, jež v roce 1995 obdrželo dvě ceny na festivalu ve francouzském Cannes. V hlavní úloze nepokojného mladého idealisty se představil tehdy jednatřicetiletý Ian Hart. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (23)

Angerr 

všechny recenze uživatele

Film mě trochu zklamal - filmů z prostředí Španělské občanské války je poskrovnu a tak jsem od tohoto, na nějž jsem slyšel několik kladných ohlasů, očekával dost. Příběh začíná v současnosti smrtí starého angličana; jeho vnučka posléze v jeho bytě objeví krabici se zažloutlými fotkami a novinovými výstřižky z doby Španělské občasnké války. Poté se děj přenáší do třicátých let a sleduje osud tohoto angličana, který odešel bojovat do Španělska na straně republikánů proti Frankovi (jako milovník díla George Orwella bych rád podotkl, že děj filmu je podezřele podobný Orwellovým španělským příhodám, jak je vylíčil ve své knize "Hold Katalánsku". Přesto tento zdroj na imdb uvedený není). Z filmu je vidět snaha ukázat známá historická fakta - nadšení revolucionářů, socialistickou atmosféru v milici, rostoucí vliv komunistů na republikánské straně, květnové události v Barceloně, potlačení strany POUM; na začátku slyšíme dobovou nahrávku hymny španělských anarchistů "A las barricadas". Filmově je toto vše ovšem slabé, při úvodní schůzi socialistů v Londýně jsem si chvíli nebyl jistý, jestli to má být ještě stále současnost nebo jsme se už přenesli do třicátých let, většina herců za moc nestála a bitevní scény byly spíše k smíchu - zde jsem ovšem možná zhýčkaný z filmů s milionovým rozpočtem. Z většiny film nedokázal přesvědčivě navodit atmosféru Španělska třicátých let. Hodnotím 6/10 hlavně proto, že je to jeden z mála snímků věnujících se tomuto zapomenutému tématu (přinejmenším filmově). ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Na tento film jsem narazil docela náhodou při hledání mně neznámých snímků z II. světové války. Země a svoboda se jí sice přímo netýká, ale zobrazuje Občanskou válku ve Španělsku, místo, kde také zvítězil fašimus. Bojů zde tolik není, ale nejsou natočený vůbec špatně. O tomhle však film tak úplně celý není. Hlavně se snaží postihnout důvody, proč došlo k nastolení Francovy diktatury a prohře republikánů. A činí tak formou jasnou, obohacující a zajímavou. Přesně definuje vnitřní problémy druhé španělské republiky, resp. jejích obyčejných lidí (výborná debata vesničanů a odboje o kolektivizaci), s nimiž máte možnost sympatizovat a cítit (v mém případě splněno), přestože jde o levicové přívržence. Příběh britského idealisty, který odjel bojovat do Španělska proti hrozbě fašismu nabízí silné momenty i věci k zamyšlení. Závěrečný retrospektivní (tj. ne ten na hřbitově) pohled na Davida je velmi smutně výmluvný a divák cítí to, co hlavní hrdina. Není to sice čistých 5* (myslím tím po stránce formy, nikoli obsahu), ale v mých očích si je Země a svoboda zaslouží. Zajímavý komentář: twinpeaks ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Pekné znázornenie kľúčového dôvodu zlyhania progresívnych síl počas španielskej občianskej vojny v rokoch 1936-1939. Zjednodušene možno povedať, že za porážkou republikánov stál nasledovný bonmot: "Tam, kde sa stretnú traja anarchisti vznikne päť názorových prúdov". Zaujímavosť filmu nie je daná ani tak vtiahnutím do deja prostredníctvom vernej dobovej atmosféry (spomína to už užívateľ angerr), ako skôr rozobraním príčin neúspechu na príklade osudov anglického dobrovoľníka, ktorý sa vydal - podobne ako mnoho iných z celého sveta -podporiť jedno z najväčších dejinných vzopätí s aktívnou účasťou anarchistov. Nadšení radikáli z celého sveta, ochotní meniť svet aj v úderných rozgajdaných bojovkách bez uniforiem so zásadami samosprávneho velenia a podobnými novinkami stoja v ostrom protiklade so silnejúcimi usmerňujúcimi príkazmi od straníckych centrál, a tiež v protiklade s oficiálnymi ľavicovými jednotkami, pripomínajúcimi viac než čokoľvek iné štandardný štátny ozbrojený teror (= oficiálnu armádu). ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Bojovali sme zbytočne, companieros!"...Aj o tomto je táto kvalitná dráma z obdobia tesne pred druhou svetovov vojnou, keď sa s puškami v ruke rozhodovalo, kto sa chytí moci. Na jednej strane stúpenci komunizmu a na druhej zas prívrženci fašistického generála Franca. Príbeh sa odohráva po smrti hlavného hrdinu, ktorého vnučka objaví krabicu s dopismi. Hlas hlavného hrdinu a jeho monológ nás sprevádza celým filmom. Film veľmi dobre vystihuje vtedajšiu chaotickú dobu, aspoň máte ten pocit a režisér sa nevyhýba ani kontroverzným témam, ako boj komunistických stúpencov navzájom medzi sebou. Možno aj preto dopadli companieros, tak ako dopadli. Kvalitný a poučný film z búrlivého obdobia občianskej vojny v Španielsku. 80%. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Zřejmě nejznámější film o Španělské občanské válce a sociální revoluci v letech 1936-39. Námět minimálně v první půlce filmu tak trochu kopíruje (nevím, zda záměrně) knihu Hold Katalánsku George Orwella. Angličan David, člen Komunistické strany, se rozhodne odjet do Španělska a zapojit se do bojů proti fašistům generála Franca. V jeho příběhu se pak odvíjí takřka celá zásadní historie občanské války a sociální revoluce – počáteční výbuch svobody, osvobozování se samotného lidu, jeho uvědomování si, pod jakým otroctvím žil, boj proti fašismu a kapitalismu jak ve frontových zákopech, tak i v osvobozených vesnicích (zde diskuse vesnických rolníků o kolektivizaci - ovšem dobrovolné kolektivizaci, né te stalinistické, jak známe od nás - tato scéna se odehrávala ve skutečné vesnici a byli do ní zapojení i skuteční občané vesnice), až po znovuoživení vlády a moci, zradu revoluce, zavádění starých utlačovatelských institucí (policie, pravidelná armáda, potlačování spontánních a na svobodném rozhodování založených milic), zatýkání a vraždění samotných revolucionářů a milicionářů. Za nejzásadnější a nejemotivnější moment filmu považuji čas 1:21:48 – kdy David po získaných zkušenostech, konečném připuštění pravdy a uvědomění si faktu, že stalinisté zradili revoluci, uchopili moc do svých rukou a začali ji uplatňovat (zavedení pravidelné armády se všemi jejími negativy, obnovení policie a mocenské hierarchie, zákaz zásobování milic zbraněmi, rušení těchto milic jejich stahování z fronty a zatýkání jejich nejaktivnějších členů a členek, zákaz bojovat ženám, zatýkání anarchistů a nestalinistických marxistů z POUM) trhá svou členskou průkazku komunistické strany a vrací se na frontu ke svým – k revolucionářům a revolucionářkám: „Strana smrdí, Kit. Nikdy bych si nepomyslel, že to řeknu.“ Neméně emotivní pak je scéna odzbrojování milicionářů z POUM a zatýkání některých z nich - scéna, která jako by symbolizovala, zhušťovala v sobě a vyjadřovala celou tragédii španělské revoluce. Film dobře ukazuje španělskou realitu, realitu, kterou před námi socialističtí učitelé a učitelky zamlčovali, realitu, o níž se dokonce ani dnes pořádně nedočtete v běžně dostupných historických knihách. Skvělý film, u něhož jsem se nebránil výbuchům vzteku, dojetí, ani slzám. Není to revoluce, co požírá své děti, je to moc a autorita, proti níž revoluce bojuje, která však třímá v některých lidech, co se pak revoluci rozhodnout využít pro své cíle. Kolik revolucí to již ukázalo... Revoluci zabíjí kompromis – i o tomhle tento vynikající film je. Nelze jinak, než za pět. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama