Decasia

΅ ҄ ҅₻͊ . ´ l.̸̧̧̧̧̧̧̧̧̧̧᷈᷈᷈᷈᷈᷈᷈᷈᷈᷈.̴̙̙̙̙̙̙̙̙̙̙ͮͮͮͮͮͮͮͮͮͮ.̷̖̖̖̖̖̖̖̖̖̖᷇᷇᷇᷇᷇᷇᷇᷇᷇᷇ď̴̯̯̯̯̯̯̯̯̯̯̌̌̌̌̌̌̌̌̌.̸̜̜̜̜̜̜̜̜̜̜̎̎̎̎̎̎̎̎̎̎-̷̺̺̺̺̺̺̺̺̺̺︣︣︣︣︣︣︣︣︣︣l̵̩̩̩̩̩̩̩̩̩̩͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘,̸͎͎͎͎͎͎͎͎͎͎ͬͬͬͬͬͬͬͬͬͬ.̶̛̛̛̛̛̛̛̛̛̛̹̹̹̹̹̹̹̹̹̹.̷̪̪̪̪̪̪̪̪̪̪᷃᷃᷃᷃᷃᷃᷃᷃᷃᷃.̵̖̖̖̖̖̖̖̖̖̖͗͗͗͗͗͗͗͗͗͗.̶̳̳̳̳̳̳̳̳̳̳͆͆͆͆͆͆͆͆͆͆.̴̱̱̱̱̱̱̱̱̱̱͞͞͞͞͞͞͞͞͞͞l̶̯̯̯̯̯̯̯̯̯̯ͨͨͨͨͨͨͨͨͨͨ ⱶṋ̷̢̭̳͔̟͚̲̙̄e̷̴̢̞̯͕̫̙̪͓͎̻͌ͫ᷅᷉̓ͯ͒ͩ͂͋̀̉͜͝͡í̷̙͛︡ͯ᷁᷉ͬĺ̷̙᷊̘̺̜͈̠̫᷂̘͌͑ͪ̂̀᷇̔̆̈́n̵̠̮̟̝̳͇̬᷇̔__s̶̡̧͖̳͇᷊̱̘̺ͪͭǫ̴̩̜͔ͦ̆͋ṵ̶̡̘᷿̳̦̳ͦ͒̂̎ͩ͆̑͠͡ ṇ̵̣̣̣̣̣̣ͥͥͥͥͥͥe̶̜̜̾̾̾̾̾̾̾n̸͎͎͎͎͎᷅᷅í̵͕᷄᷄᷄᷄ ̱̱̱o̶̤̤͒͒͒͒ ŝ̸̲̲̲̲̲̲̲̲̲̂̂̂ȉ̷͖͖͖͖͖͖͖̏̏̏̏̏ ͖.̸̲̲̏̏̏̏̏̏̏̏̏̏.̷̧͌͌͌͌͌͌͌͌͌͌.̵̬̬︠︠︠︠︠︠︠︠︠.̷᷂᷂᷂̿̿̿.̸͈͈͈͈͈͈͈͈ͦͦͦͦͦͦͦͦͦͦ.̷͈͈͈͈͈͐͐͐͐.̶͎͎͌͌͌͌͌ .̶̟̟̟̟̟̟̟̟̟̟᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆ .̶̼̼̼̼̼̼̼̼̼̼ͧͧͧͧͧͧͧͧͧͧ-̵̫̫̫̫̫̫̫̫̫̫̀̀̀̀̀̀̀̀̀̀-̷̦̦̦̦̦̦̦̦̦̦̑̑̑̑̑̑̑̑̑̑o̸̡̡̡̡̡̡̡̡̡̡͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘.̶᷊᷊᷊᷊᷊᷊᷊᷊᷊᷊́́́́́́́́́́.̷ͨͨͨͨͨͨͨͨͨͨ͢͢͢͢͢͢͢͢͢͢ +̵̟̟̟̟̟̟̟̟̟̟͞͞͞͞͞͞͞͞͞͞/̷᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆͟͟͟͟͟͟͟͟͟͟-̷̟̟̟̟̟̟̟̟̟̟ͨͨͨͨͨͨͨͨͨͨ*̴̤̤̤̤̤̤̤̤̤̤̋̋̋̋̋̋̋̋̋̋m̹̹̹̹̹̹̹.̷̪̪̪̪̪̪̪̪̪̪᷃᷃᷃᷃᷃᷃᷃᷃᷃᷃.̵̖̖̖͗͗͗͗͗͗͗͗͗͗ůj n̴̪̪̪̪̪̪̪̪̪̪ͦͦͦͦͦͦͦͦͦͦạ̶̣̣̣̣̣̣̣̣̣́͠͠͠͠͠͠͠͠͠͠ z̴̞̞̞̞̞̞̞̞̞̞͝͝͝͝͝͝͝͝͝͝ o̸̝̝̝̝̝̝̝̝̝̝ͭͭͭͭͭͭͭͭͭͭ r (18.02.2021)

Velmi podmanivá a meditativní koláž z poškozených filmových fragmentů, kde zpomalená sekvence záběrů nahrává vnímání samotných chyb a deformací obrazů. Hudební podkres dodává navíc zvláštní napětí a tíseň. Přesto, vzhledem k tomu, že je film bez dalších zásahů pouze pospojován, nabízí se srovnání se zcela jiným světem výtvarně experimentálních filmů, kde jsou průkopníky např. Stan Brakhage nebo Petr Skala. (06.07.2014)

Ojedinělá avantgardní výpověď od B. Morrise představuje hypnotickou smršť různě deformovaných záběrů, kontrastovaných symfonickou hudbou z pera Michaela Gordona. Právě díky tomuto protikladnému přístupu disponuje film nespočtem subjektivních zážitků. Decasia je utvořena tzv. metodou „found-footage“ („nalezený materiál“), tudíž z náhodně sestavených záběrů a prostřednictvím mezizáběrových vazeb se na povrch kontinuálně rýsuje zhola jiné vyznění. Režisér použil scény z různých filmů datovaných před rokem 1930, přičemž se zaměřoval hlavně na ty, které jakýmkoliv způsobem podlehly stárnutí, plynutí času. Jednotlivé deformace dále nijak neupravoval, neurychloval jejich vznik, jen je pospojoval do sugestivně vizuálních koláží (obrazy pod vlivem „filmové koroze“ bobtnají, transformují se a znovu dostávají odlišný, hlubší význam; dalo by se tedy mluvit o jakési found-footagi ve found-footagi). Plnohodnotná polovina snímku, tedy hudba, dokresluje tuto chromou vizuální smršť. Pulzující smyčce s množstvím jiných nástrojů v gradaci spějí do mírné kakofonie, která až despoticky navozuje stresující pocity. Decasia je nesmírně raritní záležitostí, po které by měl sáhnout každý, kdo vyhledává atypičnost v soudobé kinematografii. (25.11.2004)

Fíha, neskutočne nevšedný audiovizuálny zážitok. Pokiaľ je samozrejme pravda to, čo oficiálny text distribútora tvrdí. A to, že všetok materiál ktorý tu bol použitý je poskladaný z poškodených častí filmov. Mám v sebe jemnú pochybnosť, že isté poškodenia museli vzniknúť postprodukčne. Nie, že by som pracoval v nejakom ústave alebo niečo také ale sám som už videl nejednu poškodenú snímku a väčšina vyzerala inak ako tieto zničenia ktoré sa opakovali v rôznych kotúčoch s filmov 20´s. 30´s a 40´s rokoch. Ale aj tak to bolo úžasné a užíval som si každú minútu maniodepresívnych stavov ktoré my sledovanie tejto snímky veľkými dúškami doprialo. Ono to síce dokopy nedáva žiadny zmysel ale aj tak to je ťažké a negatívne a jediné posolstvo ktoré tento kúsok dokáže vypovedať je to, že čas všetko zničí. Silné boli hlavne detaily na tváre ľudí ktoré boli vždy buď smutné alebo extrémne zamyslené. Rozhodne si dal tvorca záležať na výbere materiálov. Miestami je poškodenie pásky tak silné, že je problém rozoznať človeka, prostredie alebo dokonca aj veľký dom. Celú túto temnú atmosféru ešte k tomu dotvára negatívne postavený orchester a teda hudobný podklad. Niečo "tak na pekelnom dne" som už veru dávno nepočul. (28.03.2015)

Svým způsobem otřesný zážitek, který snad nikoho nemůže nechat chladným. Mezní experiment, který zajímavě působil na moji pozornost. Ve stereotypu jednotlivých scén mi myšlenky často unikaly jinam, ovšem místo obvyklého "co si koupím k večeři" mě napadala témata jako lidská smrtelnost a konečnost všech věcí ve vesmíru. Uff. Silně doporučuji být před shlédnutím střízlivý. (30.11.2007)