Sama nocí tmou

Neuvěřitelně pozérská nuda, která mi dala rakovinu. Na jednu stranu připouštím určitou tematickou nadstavbu a práci se svěřeným časem a prostorem, na stranu druhou je zde neskutečný množství chyb typických pro "kurva indie to musí bejt". Například polovina filmu je expozice, která ještě jakž takž šlape, znervozňuje a udržuje napětí. Druhá polovina filmu se skládá zhruba ze čtyř scén, jejichž desetiminutové stopáže kynou v pomalém a bezhlasém postávání protagonistů na jednom místě, případně odesíláním pohledů. Výsledný zážitek z filmu, a to mi přijde asi snad nejhorší, se nakonec odvíjí od toho, jak moc se vám líbí použitá hudba a tím ten film definitivně zastupuje kategorii tvůrčích přešlapů, kde se zaměnila nekompromisnost za dosebezahleděnost. Ten film je Sex ve městě pro hipstry, ať chcípne. (29.04.2015)

Tohle "dílo" pro mě není filmem nýbrž souborem rádoby uměleckých záběrů bez větší návaznosti. Obrovsky nevyužitý potenciál upírské tématiky (to, že je hlavní postava upír, ve filmu - když se nad tím zamyslíte - nehraje žádnou roli), absolutně nelogické chování postav, absence děje či sdělované myšlenky. Působí to na mě, jako když chtěl někdo vydělat na vlně oblíbenosti upírů a zároveň působit děsně sofistikovaně - ani jedno se nepovedlo. Fatální selhání. S Milenci nesrovnatelné (nebo srovnatelné ve smyslu "takhle ano, takhle ne"). (09.01.2015)

Pročítaje si vaše ctěná stanoviska, vám tedy nevím, pánové a dámo. Káva nebyla, není a zřejmě ani nebude mým šálkem čaje, tudíž se po kavárnách nepovaluji. A co hůř? Dodnes nevím, kdo či co to je hipster. Přesto jsem s - dovolte mně alternativní titul; horší už to stejně nebude - "S tmou v zádech směr domov kráčející dívkou" (ehm; uznávám: vymyšlením distribučních názvů bych se vší pravděpodobností neuživil) spokojen. Co spokojen? Já jsem navýsost (a možná ještě víc) nadšen! Je se mnou tím pádem něco špatně? Neměl by mně tedy jako ne-hipsterovi a ne-kavárenskému povaleči; seznamte se: s "jen" povalečem; propíraný film spíše než cokoli jiného pít krev? Koukněme se objevší se svízeli na zoubek! Bratří a sestro, zjednodušujete! Není psáno, že se "Sama nocí tmou" nesmí líbit obyčejným a šarmantním a inteligentním a vtipným a citlivým a romantickým a vytrénovaným a tak obecně v každém životním počínaní si více než úspěšným chlapcům, zkrátka těm, ke kterým už bůhvíkolik let spadám (jo, ještě jsem zapomněl na skromné). Může! Proč? No obyčejní a šarmantní a inteligentní a vtipní a citliví a romantičtí a vytrénovaní a tak obecně v každém životním počínaní si víc než úspěšní chlapci (a skromní) si cení filmů, v nichž noc je nocí, den je dnem, hudba tvoří s obrazem neodolatelnou syntézu a tvůrci příběh nepřežvýkali - jak říkávala Forrestova máma: "prostor pro interpretaci musí být zaručen každému, i takovým debilům, jako jsi ty"; "skryté je lepší než odhalené", to zas říkala nějaká puritánka, ale to je jedno, hodí se to tu a komentář bez aspoň dvou citátu není komentářem! Důležité, že já a jenom já vím, co režisérka a scénáristka svým počinem zamýšlela. Chcete to vědět? Vážně? Ale já se nevyhnu spoilerům! Stále to chcete? Jo? Tak jo, ale varoval jsem vás! Zjednodušeně: ten film vůbec není o upírech, je to typické blízkovýchodní sociální drama. Chudoba, kriminalita, poslední spravedlivý, legitimní rebelka-strážkyně hnusící se sama sobě, střet patriarchátu a matriarchátu, tradice a moderny, síly a odpuštění, to jest důležité. Ďábel se zde mění v anděla, otec v nezvedeného syna... Ty vole, já jsem se těm spoilerům vyhnul, sice na úkor srozumitelnosti, ale stejně to nikdy nikdo nepřečte, je to dlouhé, těžkopádné, a jelikož to nikdo číst nebude, můžu si tu zanadávat... nebo ne! Kašlu na to! Ale k svému pohledu na film se vracet nebudu, bude-li vás zajímat, napište! Rád si pokecám. 90% (23.03.2015)

Poměrně zvláštní snímek nešetřící snahou o umělecký dojem, která se zcela nemíjí účinkem v jednotlivých scénách, jimž dominuje vynikající kamera, často podmanivé souznění obrazu s hudbou a někdy i kocour s uhrančivýma očima. Celkově to však, díky střídání poloh a naopak přes slušnou amtosféru, působí trochu nesourodě, jako kdyby ty dílky sice na sebe pasovaly, ale zároveň tak úplně netvořily jeden obrázek. 60 % (10.01.2015)

Zajímavý, multižánrový film. Již třetí film, který jsem viděl na téma vztahu upírky a člověka, poprvé však s úsměvnými prvky. Snímek má zajímavou kameru, která se často zaměřuje na důležité minimalistické detaily, některé záběry jsou nezvykle dlouhé a důraz je kladen na mimiku hlavních protagonistů, což dělá tento snímek zajímavější. Právě smysl pro detail (zírání do světla, využití skateboardu, prstík, mimika, využití kočky) pro mě byl důležitější, než děj samotný. Výběr hlavních protagonistů dokonalý. Hudební složka rovněž zajímavá a dobře dokumentující, co se na scéně zrovna odehrává.,, Děkuji za čsfd projekci ;-) (08.01.2015)